Intervence ČNB vůči české koruně bylo evidentním krokem „mimo mísu“. Při znalosti reálií naší země však nebylo ani zdaleka jediným. Nastává čas začít vážně diskutovat o tom, jak politiky a vůbec všechny, kdož o čemkoli rozhodují, přimět k náhradě škody za nesprávná a nezákonná rozhodnutí.

Každý, kdo v továrně vyrobí zmetek, má malér. Kdo se při práci splete, způsobenou škodu nahrazuje. Je to úplně samozřejmé a nikdo proti tomu snad ani protestovat nemůže. Ve sféře řízení – počínaje obcemi, přes kraje až po centrální řízení státu to ovšem neplatí. Proč? Proč by neměli ti, kdož na těchto úrovních rozhodují, nést následky svých špatných rozhodnutí ?

Několikrát navýšená cena tunelu Blanka v Praze, směšný projekt na pořadatelství Olympijských her tamtéž, chyby v čerpání dotací v ROP Severozápad, předražené dálnice, projekt zdravotních knížek IZIP, průšvih s sKartami a škoda vzniklá České spořitelně, špatné hospodaření a zbytečné náklady v rezortech vnitra a obrany, církevní restituce, prošvihlé připojení s nárokem na náhradu škody u švýcarského soudu v kauze MUS, Nejvyšším kontrolním úřadem desítky usvědčených plýtvalů…to je jen nahodilý výčet černých děr z poslední doby, kde zmizely stovky miliard korun.

Kdo za to může? Mičurinci! Pochybní experimentátoři, kteří rozhodují o vynakládání peněz ze státních, obecních či krajských rozpočtů podle hesla „z cizího krev neteče.“ Pokud nejde přímo o trestnou činnost porušování povinností při správě cizího majetku, nepochybně jde o způsobení škod, které se nevím proč na konkrétních odpovědných jedincích nevymáhají.

Pokud, Mičurinci, umíte tak lehce rozhazovat peníze, jež vám nepatří, je načase vás pěkně zkasírovat, pokud jste cokoli „zprasili.“ Každý máme svou odpovědnost.

Nejsou na to či ono peníze? Ale kdeže! Mičurinci, plaťte, a hned budou!