Být ochráncem přírody (nebo politikem) v té době, biji se za takové lesy a jejich ochranu s vervou sobě vlastní. Dnešní šumavské lesy jsou jiné – uměle vysazené (byť před sto lety) produkční smrčiny, které jsou jako všechno umělé náchylnější k nemocem a vlivu škůdců. A pokud k tomu dojde, je povinností člověka, který je vysadil, se o ně postarat. A to i za cenu řízené prořízky v I. zóně NP, neboť i zde jsou to lesy vesměs umělé, což se v médiích zas tak často nahlas neříká.
Zvláštností NP Šumava je neobyčejná roztříštěnost I. zóny NP, oddělující ohrožené ekosystémy (zbytky původních lesů, rašeliniště, prameniště, kary s ledovcovými jezery) od zbytku méně kvalitních ploch produkčních smrčin a luk. Tyto zbytky původních lesů (přirozené smrkové jedlobučiny, rašelinné a suťové lesy, klimaxové smrčiny v nejvyšších částech pohoří) skutečně zasluhují naši ochranu a tolik provolávanou bezzásahovost, neboť se v době stresu (nemoc, škůdce) dokážou samy o sebe přirozenými mechanismy postarat.
O ostatní (uměle vysazené) lesy, včetně těch na území I. zón NP, však musí člověk dlouhodobě pečovat ve smyslu „zasadil jsi – starej se?. Ne se k jejich kmenům, zaštítěn bohulibými proklamacemi o přirozenosti zdejší přírody, přivazovat, jako jsme tomu byli svědky během nedávné kůrovcové kalamity v okolí Modravského potoka . Pokud to přeženu, tak se ke švestce ve velmi starém švestkovém sadu, pokud ji napadne šarka, také nikdo přivazovat nebude.
Chtěl bych zdůraznit, že podporuji úzce cílenou prořízku napadených stromů, nikoliv „preventivní? holoseče, které by rozvrátily místní ekosystém a těžce narušily vodní režim. Jsem přesvědčen, že racionálně uvažující člověk na to musí mít ve smyslu výše napsaného podobný názor. Dovoluji si tvrdit, že o samotné dřevo zde tenkrát opravdu nikomu nešlo (kolik by ho asi v důsledku prořízky bylo?).
Na Šumavě mě trápí ještě jedna věc. Chránit přírodu přeci neznamená do ní zcela zakázat vstup, jako je tomu na většině plochy Modravských slatí. Jedna naučná stezka do jejich centrální části by v období, kdy lidská přítomnost neomezuje hnízdění tetřeva, zajisté přispěla k větší osvětě a širšímu povědomí o rozmanitosti a významu českých rašelinišť a pravém pokladu NP Šumava. Udělám vše proto, aby nový ministr životního prostředí o mých názorech přemýšlel, neboť si to NP Šumava a jeho návštěvníci právem zaslouží.
Tomáš Hrdinka, Garant programové sekce životní prostředí
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ANO
