Extrémní liberálnost a demokracie přináší i negativní důsledky. Jedním z projevů takovéto liberálnosti je naprostá absence regulace počtu zřizovaných studijních míst na veřejných a soukromých školách podle odborného posouzení potřeby absolventů škol.
Jedná se o počet studentů, stupeň vzdělání a strukturu studijních oborů. Ono to koresponduje s filosofií naprosté svobody, která ovšem v tomto případě přijde společnost velmi draho. Výsledkem toho jsou v masovém měřítku absolventi škol, kteří hned po promoci míří na úřad práce.
Nastává situace, že velká část absolventů škol, kteří skutečně chtějí pracovat, si nacházejí pracovní místa, která svou náročností a složitostí práce neodpovídají vzdělání, jehož dosáhli. Tito absolventi jsou odměňováni správně, tj. podle zákoníku práce na základě náročnosti a složitosti vykonávané práce a ne podle dosaženého vzdělání. Tito mladí lidé se cítí nedoceněni a podvedeni.
Dlouhodobě je jim ze strany vlády vštěpováno, že vzdělání jim automaticky přinese vyšší příjmy. Někteří se dokážou prosadit a mají skutečně vysokou životní úroveň.
Většina z nich ale buď končí na úřadech práce, nebo vykonávají z pohledu jejich vzdělání nekvalifikovanou práci, případně odchází do zahraničí na podřadné brigády. Přitom se může jednat o schopné mladé lidi, ale těch adekvátních pracovních míst je málo, což souvisí kromě jiného i s ekonomickou krizí a tzv. úspornými opatřeními vlády.
Bez odborné praxe je v podstatě nemožné začít ihned po škole podnikat. Na druhé straně chybí absolventi učňovských škol, ve firmách jsou volná místa na odbornou dělnickou práci, například v jednom z největších podniků v Královéhradeckém kraji pracují na vysoce kvalifikovaných dělnických pracovních místech pracovníci od padesáti let výše, protože není, kdo by mladé lidi na takováto pracovní místa připravil a vyučil.
Systém učňovského školství v podstatě zkolaboval a za nějaký čas zbankrotují i dnes úspěšné firmy, protože tam nebude mít kdo pracovat a vedle toho budou na úřadu práce tisíce mladých filosofů, sociologů, historiků a dalších potřebných kvalifikací.
Závěr je ten, že za nedobrou situaci mladých lidí může naprostá liberalizace při tvorbě studijních míst, zanedbání učňovského školství a další vymoženosti kapitalistického systému. Argumenty, že svoboda je nade vše a trh všechno vyřeší, sice svým způsobem platí, ale za cenu ztracení jedné generace mladých lidí. Otázka zní, zda to není příliš vysoká daň za vymoženosti kapitalismu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Janeček
