Dnem 29. října 2013 uplynula lhůta pro podání odvolání vůči územnímu rozhodnutí na Přestavbu železničního uzlu Brno. Občanské sdružení Děti Země dnes vydalo tiskovou zprávu, ve které informuje o podání odvolání vůči tomuto územnímu rozhodnutí. Současně spekuluje o „nějakém politickém zadání“ příslušnému stavebnímu úřadu.
„Odvolání Dětí Země považuji za krajně nezodpovědné jednání, které může znamenat, že v Brně nebude postaveno nové nádraží ani ve variantě U řeky, ani ve variantě Pod Petrovem. Děti Země vážně ohrožují setrvání města Brna na křížení dvou transevropských dopravních koridorů TEN-T,“ konstatoval Robert Kotzian a doplnil: „Děti Země tímto ve střednědobém výhledu podporují řešení z hlediska životního prostředí nejméně příznivé. Kde jsou hranice těchto obstrukcí?“
Obecně
Odmítám ničím nepodložené spekulace o „politickém zadání“ stavebnímu úřadu a vyzývám předsedu Dětí Země, aby takové argumenty buď nepoužíval, anebo je podložil fakty.
V současné době se chýlí ke konci dopracování dvou variant přestavby železničního uzlu tak, aby mohlo proběhnout jejich srovnání. Jde o veřejnou zakázku zadanou Správou železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC), ve které jsou dopracovávány dvě varianty:
Varianta Nádraží u řeky podporovaná městem Brnem a Jihomoravský krajem, která znamená výstavbu nového nádraží na místě stávajícího nákladového nádraží.
Varianta Pod Petrovem navržená Koalicí Nádraží v centru, která znamená protažení současného nádraží až k tzv. Malé Americe a jeho dostavbu v podzemí pod křížením ul. Nádražní – Husova a dále pod historickým jádrem.
Není pravda, že by jedním z důsledků dopracování variant nádraží byla potřeba zásadně změnit projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí na Nádraží u řeky. Tuto lež šíří ti, kteří již vědí, že varianta Pod Petrovem pravděpodobně nebude shledána jako levnější a výhodnější, a snaží se proto poškodit i variantu U řeky.
Odmítám hloupé námitky, že žadatel měl lépe připravit projektovou dokumentaci, případně příslušný stavební úřad lépe zpracovat územní rozhodnutí. Jsem přesvědčen, že všechny týmy odborníků, kteří se v různých fázích účastnili přípravy projektu anebo vypracování územního rozhodnutí, tak činili podle nejlepšího vědomí a svědomí, s maximálním nasazením a především bez ohledu na jakákoliv „politická zadání“. V prostředí s komplikovanou a vágní legislativou a judikaturou a s přihlédnutím k enormní složitosti projektu v podstatě nelze vyhotovit projekt či rozhodnutí, které budou zcela nenapadnutelné. Pevně věřím, že státní orgány, které budou řešit odvolání, budou mít dostatek soudnosti a schopnosti rozlišit podstatné od nepodstatného.
Časové horizonty – městu Brnu hrozí, že následujících nejméně 50 let nebude mít nové nádraží
V horizontu tří až čtyř měsíců bude uvedené dopracování dokončeno. Jestliže ctíme nezávislost tohoto procesu, pak musíme připustit, že zvítězit může jak varianta Pod Petrovem, tak i varianta U řeky.
Pokud by zvítězila varianta Pod Petrovem, stane se územní rozhodnutí pro variantu U řeky bezcenným cárem papíru a nikomu nemusí vadit, že bylo vydáno.
V takovém případě by musela začít příprava od úplného začátku a začátek výstavby nelze očekávat dříve, než v roce 2025. Znamená to, že se nejméně na jedno další rozpočtové období EU (2014-2020) vzdáváme dotačních prostředků. Spíše se jich však vzdáváme na dvě další rozpočtová období, pokud v roce 2025 budou vůbec nějaké relevantní dotační programy existovat…?
Pokud by zvítězila varianta U řeky, umožnilo by pravomocné územní rozhodnutí zahájit výstavbu ještě v tomto rozpočtovém období, tj. v letech 2017-2019. Pak ovšem, uznáváme-li nezávislost uvedeného dopracování, nedává žádný smysl podrážet této variantě nohy. Shození územního rozhodnutí by s velkou pravděpodobností znamenalo nemožnost financování projektu v nadcházejícím rozpočtovém období EU (2014-2020), pro které jsou připraveny ty nejlepší podmínky.
Jestliže se výstavba nového nádraží v důsledku kroků Dětí Země a dalších odsune do let 2025 a dále, je téměř jisté, že do té doby bude stát realitou donucen ve větší míře investovat do rekonstrukce stávajícího stavu. To bude znamenat, že následujících nejméně 50 let nebude v Brně systémově a zásadně řešen stav železničního uzlu, který si v sobě stále nese dědictví překotného vývoje z poloviny 19. století. Tento stav tím bude konzervován a význam města Brna na železniční mapě Evropy bude rapidně klesat.
Děti Země prosazují řešení, které je velmi nepříznivé pro životní prostředí. Jaké zájmy tedy hájí?
Děti Země o sobě tvrdí, že jsou organizací chránící životní prostředí. To je však v rozporu s jejich kroky. Nabízí se tak otázka, jaké zájmy vlastně chrání?
Jestliže Děti Země hájí řešení Pod Petrovem (tzv. v centru), pak připomínám známý fakt, že tato varianta je podmíněna výstavbou nesmírně nákladné soustavy tří tunelů ve složitých geologických podmínkách: pod historickým jádrem a Žlutým kopcem, pod Brnem-Kohoutovicemi a pod kopcem u městské části Brno-Žebětín. Toto řešení předpokládá mezi dvěma tunelovými úseky otevřený, nezastřešený průchod vysokorychlostní tratě územím mezi městskou částí Brno-Žebětín a nově vznikajícím sídlištěm Kamechy. Průjezd vysokorychlostního vlaku znamená značnou hlukovou zátěž. Jestliže Děti Země jsou silnými odpůrci R43, která má územím projít v tunelu a v desítky let držené územní rezervě, jak mohou v podstatě na tomtéž místě prosazovat tohle? Mají Děti Země odvahu stoupnout si před občany Brno-Žebětína a Kamech a říci jim tato fakta do očí?
Uvedený argument je pouze příkladem. Důvodů, proč je postup Dětí Země ne-environmentální, je mnohem více. V každém případě je nejvíce pro-ekologické podporovat železniční dopravu. Kroky Dětí Země však jdou opačným směrem.
Robert Kotzian
1. náměstek primátora města Brna
Psali jsme:
Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Robert Kotzian - profil
