Připomenu:
1/ cíle ODS (jsou na první straně stanov) je prosazování jejích principů
2/ úkoly ODS je volební vítězství
Obojí ale musí být logicky provázáno. Pokud se snažíme pouze o volební vítězství ustoupením od cílů, je to pouhý boj o moc za každou cenu. Bezzubé a plytké volební programy takto vzniklé, jsou k ničemu. Naši voliči to snadno rozpoznají, proto kmenové voliče ztrácíme a nové díky nedůslednosti či dokonce nevěrohodnosti nezískáváme. Spontánní příchod nových platných členů se příliš nekoná, naopak z důvodů mocenských a osobních ambicí, později i „bojů“, dochází k účelovým náborům a vzniku účelových sdružení. Že to už není politika, ale jedině boj o moc, nemusím dodávat. (psáno v prosinci 2009)
Jaké je řešení? Nejsem politolog, ale obyčejný rozum mi říká, že řešení lze vidět v těchto úrovních:
a/ programové, tj. principiální
b/ procesní, provozní
c/ personální
d/ finanční
Programové
Je nutný návrat k cílům strany a jejich aplikaci na všech úrovních politiky. Jasná, zřetelná, jednoduchá veřejná správa musí sloužit, ne být zlým pánem. Jenom tak mohou zvednout hlavu svobodní, soběstační, odpovědní občané. Veřejná správa by měla dělat pouze to, co nemůže dělat soukromník. Musíme zabránit stálé snaze o „socializující“ tendence. (Je nutný tak vysoký počet státních a komunálních podniků?, tak velký objem obecního a státního majetku?)
Procesní
Musí probíhat stálá diskuse uvnitř ODS, kvalifikovaná a se zkušeností, ne vyprávění nepodložených pocitů. Následná vydiskutovaná řešení předpokládají ale loajalitu.
Je nutné připustit účast všech členů, kteří o to mají zájem, na rozhodovacích procesech na všech úrovních, včetně Kongresu. Tajné volby by měly samozřejmostí nejen pro personální volby, ale i pro personální návrhy. Tajná hlasování by měla být i pro všechna důležitá rozhodování. V době elektronizace komunikace to přece není problém. (Pokud ano, pro sdružení o 150 členech stačí najmout pro sněm tělocvičnu v některé škole. Tam se vejdeme).
Personální
Do všech pozic navrhovat lidi věrohodné a nezpochybnitelné. Kvalifikace jak odborná, tak politická, je velmi důležitá, ale charakterové a osobní vlastnosti neméně (v poslední době se ukazuje, že více). Důsledky pochybení jednotlivce se jako bumerang vracejí celé straně ve zvýšené intenzitě a jsou na ni zobecněny.
A omílané téma „ženy v politice“? Ženy je třeba začít brát vážně a nepovažovat je pouze za marketingový tah. (Systém, který byl použit v těchto volbách, a který silně připomíná dětské rozpočítadlo ententýky dva špalíky) je obdoba požadavku kvót 50 na 50. Naše kvalitní a dobré kandidátky, které odvedly hodně práce, si to nezaslouží.
Politické vzdělávání, tak často zmiňované v poslední době, není samospásné. Názory a pohled na společnost si nejpevněji každý člověk utváří sám, (technologii ale asi lze naučit. Nesmíme ji ale zaměňovat s podstatou politiky).
Nehledejme pouze nové tváře, ale kvalitní, věrohodné a zkušené lidi.
Financování
Vysoko vyšroubované náklady na provoz politické strany a na volební kampaně není správný ani v době prosperity, natož v době, kdy se tolik nedaří. Částky za hlas a mandát teď budou malé, seriosní sponzoři se také příliš nehrnou, asi budeme muset sáhnout do vlastních kapes.
Za svých více jak dvacet let v politice jsem se setkávala s lidmi, kteří „nemají rádi komunisty“. Neznamená to ale, že „mají rádi svobodu“ (úmyslně jsem ta dvě rčení dala do uvozovek, protože jsou to obecně používané formulace).
Co ale znamená uskutečnění podmínek pro opravdovou svobodu se nám v průběhu let rozostřilo. Snižování vlivu státu i obcí na život jednotlivce se nám nedařilo prosazovat, nyní to bude ještě těžší. Atmosféra ve společnosti se odklání od těchto hodnot, které jako jediné zajišťují prosperitu. A pokud bychom přidali ještě osobní zájmy jednotlivců, není z tohoto kruhu úniku.
Kudy z toho ven jsem naznačila výše. Je to názor, ke kterému mne vede více jak dvacetiletá zkušenost v komunální politice. Pokud se ODS nezmění ve výše uvedeném smyslu, povede to k její postupné marginalizaci, možná odchodu z politické scény a nahrazení jiným subjektem. A to by byl špatný výsledek naší společné práce.
Psali jsme:
autor: pravybreh.cz
