V rámci výzkumu byly zkoumány osoby ve věku 16–65 let prostřednictvím testů a dotazníků. V testech byly hodnoceny čtenářská a numerická gramotnost a dovednost řešení problémů v prostředí informačních technologií. Dotazníky mapovaly počáteční a další vzdělávání, zkušenosti na trhu práce a využívání rozmanitých dovedností v situacích běžného života a zaměstnání.
První etapy výzkumu PIAAC probíhající na přelomu let 2011 a 2012 se zúčastnilo 24 vyspělých zemí, celkově se zapojilo 166 000 respondentů. V ČR se účastnilo 6 102 respondentů, což bylo 66 % z oslovených občanů.
Výběr respondentů v zúčastněných zemích byl náhodný. Testování probíhalo v domácnostech na přenosných počítačích a prováděli ho speciálně vyškolení tazatelé. Respondentům, kteří nebyli schopni absolvovat testování na počítači, byl k dispozici písemný test, který ale obsahoval pouze hodnocení z numerické a čtenářské gramotnosti. Řešení problémů bylo testováno pouze elektronicky.
Celkově nejlepších výsledků dosáhli dospělí z Finska, Nizozemska, Norska a Švédska. Jejich výsledky byly nadprůměrné ve všech sledovaných oblastech. Japonští dospělí sice dosáhli absolutně nejlepších výsledků ve čtenářské a numerické gramotnosti, v řešení problémů byly ale jejich výsledky pouze průměrné. Irsko, Polsko a Spojené státy měly naopak ve všech třech sledovaných oblastech výsledky podprůměrné. Itálie a Španělsko měly podprůměrné výsledky ve čtenářské a numerické gramotnosti a neúčastnily se testování v oblasti řešení problémů.
Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a v řešení problémů v oblasti informačních technologií. Srovnání s výsledky českých dospělých ve výzkumu IALS (International Adult Literacy Survey), kterého se ČR zúčastnila v roce 1998, ukázalo, že se čtenářské dovednosti dospělých Čechů v uplynulých 15 letech ani nezlepšily ani nezhoršily. V obou výzkumech ČR dále vykazuje relativně malé rozdíly mezi nejhoršími a nejlepšími. Výzkum PIAAC zároveň potvrdil relativně silnou a rostoucí závislost vědomostí a dovedností českých dospělých na jejich rodinném zázemí.
Ve většině zemí včetně ČR dosahují nejvyšších dovedností lidé ve věku 25–34 let. Naopak nejnižší gramotnost vykazují lidé nad 55 let. Ve většině zemí včetně ČR dosahují muži lepších výsledků než ženy. V ČR jsou ale rozdíly mezi výsledky mužů a žen relativně nízké.
Výzkum v ČR realizuje Dům zahraniční spolupráce v rámci projektu OPVK Kompetence II. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo školství
