V České republice mohou úředníci a zastupitelé samospráv rozkrást veřejný majetek, protože:
- Veřejný ochránce práv (ombudsman) nesmí zasahovat do záležitostí samosprávných celků (obcí, měst a krajů), pokud se nejedná o výkon státní správy
- Nejvyšší kontrolní úřad nesmí kontrolovat hospodaření samosprávných celků, tomu zabránil Senát ovládaný ČSSD
- Hospodaření samosprávných celků si mají hlídat občané, s jejichž majetkem samosprávné celky nakládají. Ti ale nic hlídat a kontrolovat nemohou, protože o jejich hospodaření nemají žádné informace a nemají ani žádnou možnost tyto informace získat.
Více než pět let žádám Magistrát města Zlína o seznam faktur, které proplatili a o seznam mimořádných odměn, které dostali vedoucí oddělení a odborů.
U faktur jsem dostal řadu obstrukcí, podrazů a lží, ale ani jeden pravdivý seznam.
Za seznam mimořádných odměn, bez uvedení jejich výše, magistrát požadoval úhradu nákladů za jejich vyhledání a zpracování ve výši více než 32 tisíc korun.
Tvrdili, že požadované informace již nenašli v počítačích a proto je museli vyhledat v listinné formě v archivu a přepsat do počítače. Vykázali 140 hodin a 30 minut přepisování. Po vydělení počtu znaků ve vytvořených souborech vykázaným časem vyšla rychlost psaní 65,36 znaků za minutu.
Spor o výši mimořádných odměn bývalého vedoucího oddělení informačních systémů jsem musel hnát až k Nejvyššímu správnímu soudu, který v průlomovém rozsudku 5 As 57/2010 rozhodnul, že příjemcem veřejných prostředků je jakákoli osoba, které je vyplacena byť i jen minimální částka z veřejných rozpočtů, že právo na ochranu osobních údajů není neomezené, a že na základě čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním a jiným zneužíváním údajů o své osobě. Stanoví-li pak zákon o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytnout některé osobní údaje (jinak chráněné zákonem o ochraně osobních údajů), jedná se o jejich poskytnutí podle práva, tj. o poskytnutí oprávněné.
Na základě uvedeného rozsudku mi magistrát poskytnul informace o výši mimořádných odměn uvedeného pracovníka, informace o platech, příplatcích a mimořádných odměnách ostatních vedoucích mi, až na výjimky, poskytnout odmítnul s odůvodněním, že uvedený rozsudek se týkal pouze daného pracovníka.
Na pracovníky magistrátu a krajského úřadu jsem podal trestní oznámení, ve kterém jsem detailně doložil, že v několika případech mi na žádost o informace neodpověděli v zákonem stanovené době, odvolání a stížnosti nepředali v zákonem stanovené době nadřízenému orgánu a že se mě pokusili okrást o více než 32 tisíc korun, které požadovali za „vyhledání a zpracování“ informace.
Okresní a následně krajské státní zastupitelství oznámení smetla ze stolu s tím, že nebyla naplněna skutková podstata žádného trestného činu, protože není prokázaný úmysl způsobit mi škodu.
Krajský úřad Zlínského kraje mi od září 2012 odmítá poskytnout informace o platech a odměnách ředitele a vedoucích. Vydali postupně osm rozhodnutí o odmítnutí, která zdůvodnili například tím, že příjemcem veřejných prostředků je podle jejich názoru pouze ten, kdo prostředky čerpá na základě vlastní žádosti, to znamená ten, komu byla udělena dotace nebo grant, že se s rozsudkem Nejvyššího správního soudu neztotožňují, že podle jejích názoru je §8b zákona o svobodném přístupu k informacím neústavní, že z práva na informace by se stalo právo na bezbřehé ukájení zvědavosti a že krajský úřad je ve věci poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců dlouhodobě ve styku s ostatními krajskými úřady i jinými orgány veřejné správy a konstatuje, že s nimi ve výkladu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zachovává názorovou jednotu (jinými slovy, že se všechny krajské úřady dohodly, že žádné informace o platech, příplatcích a odměnách poskytovat nebudou).
Ministerstvo vnitra postupně všech osm rozhodnutí krajského úřadu zrušilo a opakovaně upozornilo krajský úřad na to, že povinný subjekt je vázán názorem nadřízeného orgánu (§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu), což znamená, že je povinen ho následovat a zohlednit ve svém příštím rozhodnutí. To ovšem povinný subjekt nečiní, čímž se protiví zákonu, a svým počínáním již opakovaně dokonal porušení zákona. Výsledkem bylo deváté rozhodnutí krajského úřadu o odmítnutí, proti kterému jsem podal další odvolání.
V září 2013 jsem spolu s Českou pirátskou stranou poslal otevřený dopis JUDr. Pavlu Zemanovi, Nejvyššímu státnímu zástupci, ve kterém jsme popsali jak pětiletý souboj se zlínským magistrátem, tak opakované porušování zákonů ze strany krajského úřadu a žádali jsme o provedení kontroly rozhodnutí okresního a krajského státního zastupitelství. Provedení kontroly nejvyšší státní zastupitelství odmítlo a opakované porušování zákonů ze strany krajského úřadu nechalo bez povšimnutí.
V dané situaci mohou úředníci a zastupitelé samospráv proplatit komukoli zcela libovolnou částku za cokoli, a mohou si vyplatit vysoké mimořádné odměny (v roce 2008 více než 7 milionů u vedoucích oddělení a odborů zlínského magistrátu), protože pokud informaci o proplacené částce nebo odměnách nevynese některý ze zaměstnanců, nikdo se o tom nedoví. A pokud některý ze zaměstnanců informaci vynese, pak policie, spolu se státním zastupitelstvím, případ zamete pod koberec.
Pro ilustraci dva příklady ze zlínského magistrátu:
V roce 1998 propojili počítačové sítě v budově radnice a budově detašovaného pracoviště. V době, kdy zařízení pro přenos dat rychlostí 10 Mbps stálo okolo 10 tisíc korun a zařízení pro přenos dat rychlostí 100 Mbps stálo okolo 20 tisíc korun, zaplatila radnice za staré, nepoužitelné zařízení přenášející data rychlostí 2 Mbps jeden milion jedno sto třicet tisíc korun. Po roce museli toto zařízení vyměnit.
V době, kdy oddělení informačních systémů magistrátu mělo vedoucího a deset pracovníků (IT odborníků), uzavřeli smlouvu o outsourcingu (výpomoci cizí firmy), za kterou platili a stále ještě platí okolo 200 tisíc měsíčně (to znamená okolo 2,4 milionů ročně) za technicky a odborně vysoce náročné zásahy, jako je výměna toneru v tiskárně, nebo odnesení starého počítače na půdu.
Veškeré důkazy jsem zveřejnil na mém webu www.ludekmadera.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Luděk Maděra
