„S těžkým srdcem se loučíme s T. G. Masarykem. Děkujeme mu za všechno, co dal všem národům tohoto státu a tomuto státu. Děkujeme mu také za to, že nám dal v Edvardu Benešovi svého pokračovatele, který je naplněn jeho ideami, věrně je opatruje a v jeho duchu pokračuje. Děkujeme mu také za to, že miloval věc dělnictva, že nad ním držel ochrannou ruku a vždycky se k dělnictvu hlásil. V čestné knize socialismu bude jméno Masaryk zářit příštím pokolením jako nádherný symbol opravdového lidství, fanatické lásky k pravdě, hrdinné odvahy k činu a lásky k slabým a utiskovaným.“ Ludwig Czech, Dni žalu, Praha 1937
„Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme.“ Edvard Beneš v závěru smutečního projevu 21. září 1937
Další oslavy zahájil večer 4. června 1938 slavnostní koncert ve Smetanově síni Obecního domu. Mohutný soubor Svazu dělnických pěveckých spolků ČSR řídili svazový sbormistr prof. Bohumil Špidra (dirigoval i spoluúčinkující orchestr České filharmonie), zástupce zemských svazů ze Slovenska, Moravy a Čech sbormistři prof. Augustin Deršák, Ivo Milič-Pecháček a Otakar Seliger. Na varhany je doprovázel sjezdy ošlehaný prof. konzervatoře Bedřich Wiedermann.
Koncert uvodil zpěv státní hymny KDE DOMOV MŮJ a NAD TATROU SA BLÝSKA a PÍSEŇ PRÁCE Vídeňana Josefa Scheue (zpívaly všechny sbory Svazu dělnických pěveckých spolků, na varhany doprovodil prof. státní konzervatoře Wiedermann). Poté následovaly mužské sbory Vojty Kopeckého JÁNOŠÍKOVSKÁ a Mikuláše Schneidera-Trnavského VEJE VIETOR svěřené pěveckým spolkům ze Slovenska za řízení Bratislavana prof. Augustina Deršáka. V premiéře monumentální sborovou skladbu Ivo Miliče-Pecháčka BUĎ PRÁCI ČEST přednesly moravské pěvecké spolky za autorova řízení. Premiéru si tu odbyla i další sborová skladba Vladimíra (Vladislava) Polívky TOUHY CHUĎASŮ zazpívaná spolky z Čech za řízení Otakara Seligera (na varhany doprovodil opět prof. státní konzervatoře Wiedermann). Společně dělničtí pěvci přednesli sborovou skladbu Ernsta Tollera DĚLNICKÁ PÍSEŇ. Vyvrcholením koncertu se staly Smetanovy skladby: předehru k opeře LIBUŠE i symfonickou báseň MÁ VLAST zahrál orchestr České filharmonie. Poté nastoupily opět spojené smíšené sbory a ujaly se interpretace sborové skladby Vítězslava Nováka TŘI ČESKÉ ZPĚVY (jednotlivé části Dál, Vlasti a V boj, na varhany doprovodil prof. státní konzervatoře Wiedermann). Program koncertu uzavřel opět premiérově slavnostní pochod ČSSDSD TŘI BARVY autora prof. Bohumila Špidry pro orchestr a jednohlasý sbor věnovaný 60. výročí založení Československé sociálně demokratické strany dělnické, prostupující celým velkolepým týdnem jubilejních sociálně demokratických slavností.
Slavnostní výbor neopomněl ani práce na sestavení neméně nápaditého souboru dvoj- a trojrozměrných předmětů a upomínek. Z hmotných dvoj- i trojrozměrných předmětů to především byly slavnostní odznak zhotovený podle Sutnarova návrhu znázorňující dvě vlajky zatknuté do ozubeného kola (rudá s číslicí 60 a státní s číslicí 20). Dále všeobecný slavnostní odznak opravňující k zlevněným jízdám v tramvajích a autobusech i k účasti v průvodu a při slavnostních pořadech a podnicích. Zájemci si také mohli odnést model Lidového domu v měřítku 1:75 a obrázkový památník s filmovými obrazy z průvodu Prahou 5. června. K dispozici byl ve zvukové i němé verzi i film manifestačního průvodu.
Na gramofonové desky slavnostní projevy nahráli Antonín Hampl, Vojtěch Dundr, dr. Ivan Dérer, Rudolf Bechyně, dr. František Soukup, ing. Jaromír Nečas, Božena Betty Karpíšková, Julius Révay a Ignác Schulz.
Součástí slavností byly i zvlášť pro tento účel určené skladby a recitace. Trojanův RECIDAK zpíval a recitoval pásmo O ZMATENOSTI DNEŠNÍCH ČASŮ, PÍSEŇ O RADOSTI a DĚLNÍCI REPUBLICE – REPUBLIKA DĚLNÍKŮM. Pěvecké sdružení Jednotného svazu soukromých zaměstnanců Odborového sdružení československého zpívalo zřejmě opět sbor (sborovou skladbu JDEME PŘÍMO K SVÉMU CÍLI a Slavnostní pochod strany TŘI BARVY. Holešovická paterčata přednesla skladbu MLADÝM PATŘÍ SVĚT.
Ve všech kinech republiky byly od 1. do 4. června promítány filmové diapozitivy v české, slovenské a maďarské mutaci. Vzrušená atmosféra červnové Prahy se tak přenášela nejen k těm sociálním demokratům, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohli rozjet do Prahy, ale vlastně ke všem přátelům demokracie a svobody.
Již zmíněný všeobecný slavnostní odznak umožňoval slevy do následujících podniků a ústavů: 50% sleva na monumentální Maroldovo Panoráma bitvy u Lipan (1 Kč dosp., 50 hal. dítě), starou (Vladislavský sál a sněmovna) 50 hal. a novou část pražského Hradu (Španělský sál a Rudolfova galerie) rovněž 50 hal; pro děti do 14 let byl vstup bezplatný. Do zoologické zahrady v Tróji bylo jednotné vstupné v neděli 1 Kč a ve svátek 2 Kč (dospělí) a 1 Kč (děti). Prohlídka Památníku osvobození a jeho muzea v Praze-Žižkově při 50% slevě stála 50 hal (monumentální jezdecká socha národního hrdiny Jana Žižky z Trocnova sochaře Bohumila Kubišty ještě nebyla dokončena). 40 hal. zaplatili zájemci za prohlídku Technického muzea československého v Praze-Hradčanech (současná budova na Letné byla dokončena počátkem čtyřicátých let). Obdobné slevy bylo možné využít při vstupu do Štefánikovy hvězdárny a do bludiště Klubu československých turistů na Petříně. Výčet míst, na která pořadatelé, zastoupení hlavně kanceláří Svazu dělnických turistů, pořádali vycházky, tím zdaleka není uzavřen a vyčerpán (nabízeny byly rovněž Masarykovy domovy sociálního ústavu hlavního města Prahy v Praze-Krči, poslanecká sněmovna Národního shromáždění, Staronová synagóga, krematorium hlavního města Prahy v Praze-Strašnicích, Stavovské divadlo, senát Národního shromáždění, Vyšehradský hřbitov a hradby, státní civilní letiště v Praze-Ruzyni a zřejmě i další pozoruhodnosti tehdejší Prahy).
Účastníci jubilejních slavností byli významně zvýhodněni i správou elektrických podniků; po předložení slavnostního účastnického odznaku platili namísto 1, 20 Kč 50 haléřů, tj. zhruba dnešních 13-15 Kč). Pořadatelé navíc naléhavě upozorňovali: „Kouření na elektrických drahách je ve všech vozech zakázáno! Slušnost vyžaduje, abys vždy ženám postoupil místo k sedění, zvláště jsi-li v kroji. S řidičem nemluvte!“
O děti, jejichž rodiče neměli možnost svěřit je do péče známých či širší rodiny, se po dobu slavnostního nedělního průvodu v neděli 5. června v předměstích staraly Dělnické tělocvičné jednoty. Obdobně byla pojištěna péče i o děti venkovských účastníků průvodu. Hlavním shromaždištěm bylo hřiště DTJ Velké Benátky (zřejmě Rohanský ostrov). Děti si samy sestavovaly program. Dostaly nejen přesnídávky, ale i oběd. Rodiče si je vyzvedávali nejpozději ve 14. 30 hodin.
Zvýhodnění účastníků slavností se samozřejmě neomezovala jen na jeden jediný den. Po úhradě zvláštních poukázek na hromadné noclehy i stravování činil poplatek za noc ve společných noclehárnách 5 Kč na noc; stejná částka se hradila i za stravování na celý den (ráno s teplou kávou obdrželi i oběd a večeři ve zvláštních sáčcích; rozdíl oproti skutečné, vyšší ceně hradil pořadatelský slavnostní výbor; souhrn uvedených částek by se dnes pohyboval kolem 350-400 Kč denně.) V ubytovnách byly vyvěšovány adresy hostinců a restaurací, v nichž byly sjednány levné a pevné ceny – ceníky byly v těchto podnicích veřejně vyvěšovány na stanovených místech.
Zdaleka ne úplný přehled a pohled za kulisy těchto pozoruhodných slavností, největších v dosavadní historii strany i českého sociálně demokratického hnutí, pozoruhodných a nepřehlédnutelných i v celonárodním měřítku, naznačuje a dotváří představu o rozměrech a dosahu tohoto mimořádného podniku. Byla nesena vůlí po kontinuitě a organickém propojení socialistické myšlenky a vstřícného vztahu – jak by napsali naši předkové – k Republice československé. K republice Masarykově a – jak tomu bylo v čase konání slavností – také k republice Benešově. Je s podivem, jak dokonale byla tato událost (nebo tyto události či jedinečný soubor těchto událostí) vymazána z historické paměti nejen národní, ale – a to je zvlášť zarmucující – i z paměti současného českého a slovenského sociálně demokratického hnutí.
Jak tedy reagovala veřejnost na toto vzepětí hlavní strany českého demokratického socialismu?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
