Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi říci několik více slov k harmonogramu státního rozpočtu, byť jsem měl své vystoupení připraveno až na projednávání prvního čtení. A chtěl bych říct, že tady budu vystupovat nejenom jako poslanec, ale také jako člověk, který se nejméně patnáct let v různých funkcích potkává s ratingovými agenturami a zástupci finančních institucí.

Já musím říct, že je tady dojemná péče zástupců bývalé vládní koalice o procedury Parlamentu. Jakoby vymazávají ze své paměti nepříjemné vzpomínky na to, co nás přivedlo do této situace. A já ponechám stranou telenovelu premiéra Nečase a budu mluvit o faktických věcech. Oni přece přivedli tuto ekonomiku k hospodářskému propadu. Oni přivedli tuto ekonomiku k vysoké nezaměstnanosti, kterou opticky snížili pouze tím, že změnili definici nezaměstnaného a vyhnali nemalou část nezaměstnaných z registrace. To jsou oni, kteří přivedli tuto zemi na prahu porušení sociální koheze a soudržnosti. Volič je jednoduše naštvaný a vyjádřil to ve svém hlasování. Ale nelze jim upřít, že alespoň v jedné věci dosáhli úspěchu, a to je v dobrém ratingu této země a v levném financování českého státního resp. veřejného dluhu. To je jedno jediné, co se jim povedlo. A počínání, které tady vidím, je zpochybňování toho jediného pozitivního, co zanechali vládě, která přijde.

Protože tady to zahrávání si v době hluboké politické krize, v době krize hospodářské, s tím, jestli budeme mít nebo nebudeme mít provizorium několik týdnů nebo měsíců, je naprostá nezodpovědnost.

Já bych, protože mluvím s těmi ratingovými agenturami, tak samozřejmě kdybychom byli v normální situaci, kdyby ekonomika rostla, kdyby bylo po řádných volbách, kdyby tady nebyla krize, tak si dovedu představit, že jim jsme schopni vysvětlit, že nějaké to zdržení měsíc nebo i dva nepředstavuje zásadní problém.