Každý musí dostat takovou péči, jakou vyžaduje jeho zdravotní stav, ne podle toho, jaký je obsah jeho peněženky. Nadstandardy, které se týkají poskytování zdravotní péče, odmítáme. Na druhé straně nemáme nic proti tomu, když si někdo připlatí za komfort například za nadstandardní pokoj. Myslím, že jde o postoj vcelku jasný. Jaké je pak mé překvapení, když si přečtu, že měníme stanovisko k nadstandardům a že už nám nevadí! Mám pak pocit, že házím hrách na stěnu.
Ale zkusme se na to dívat s nadhledem. Protože ve zdravotnictví jde o ty nejpodstatnější záležitosti lidského života, chtěl bych srovnat kolující mýty či záměrné dezinformace s fakty.
Je dobré číst zdravotnický program sociální demokracie jako vizi. Je to ucelený názor na fungování resortu.
Myslím si, že každý občan má právo na nejlepší možnou zdravotní péči. Bez ohledu na své sociální postavení, na ekonomickou situaci a místo, kde žije. To je podstata našeho přístupu, od které se odvíjí vše ostatní. Pro pochopení tohoto přístupu je nutné umět vnímat život i mimo skupinu přátel a známých, ve které trávíme většinu času a kde si děláme názor na svět kolem nás. Ta samá částka může být pro někoho nedůležitá položka rozpočtu na zábavu, ale pro jiného likvidační zásah do rodinných výdajů. Přemýšlím-li nad systémem poskytování zdravotní péče, musím se na něj dívat z pohledu těch nejslabších z nás. Protože nikdo v evropské zemi by neměl mít omezený přístup k odpovídající lékařské péči.
Sociální demokracie musí dodržet to, co několikrát veřejně slíbila. Jsem pro zrušení poplatků u lékaře i za recept. Nesouhlasím s nadstandardy tak, jak je chtěl zavést Leoš Heger z TOP 09, a řeči, že sociální demokracie s nadstandardy nemá problém, jsou v lepším případě nepřesnost, v horším lež.
Řídit zdravotnictví je těžká práce. Na jedné straně je veřejný zájem, na druhé možnosti státního rozpočtu, finanční představy firem ve zdravotnictví podnikajících, požadavky zdravotníků, fungování pojišťoven. Líbila se mi myšlenka jednoho newyorského architekta – každá stavba, která chce ve městě povolení, nám musí být představena z pohledu chodce. Tak ve zdravotnictví každé rozhodnutí musí být vnímáno z pohledu pacienta.
Stát vybírá daně, aby mohl poskytovat služby, jimiž lidé mimo jiné definují to, co si představujeme pod pojmem civilizace. Veřejní činitelé mají zodpovědnost za fungování své země. Země není firma. Je to dobrovolné společenství lidí, kde každý máme svoje práva i povinnosti. Abychom mohli fungovat jako smysluplné společenství, musíme si určit priority. Pro mě je mimo jiné prioritou přístup k odpovídající zdravotní péči pro každého, kdo ji potřebuje. Podle přístupu k bezmocným poznáte civilizaci. Program sociální demokracie je především systém hodnot a myšlenek. Jsem ředitel velké nemocnice, a vím tedy, že kvalitní zdravotnická péče není zadarmo. Hospodárnost a efektivita ale nejsou v rozporu s programem sociální demokracie.
Jsem připraven na diskuzi o financování kvalitního zdravotnictví. Stejně jako jsem připraven hájit představu o České republice jako civilizovaném společenství lidí, které se dokáže postarat o své blízké.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
