Je to důsledek strategie, kterou vláda vyjádřila i v přijatém návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2013, kde stanovila jako hlavní prioritu „zpomalit tempo růstu zadlužování státu a snížit schodek státních financí“.

Soustředila se tedy na jediný ukazatel a ostatnímu nechala takříkajíc volný průběh. Je to jako když povodeň podemele trať, ale strojvůdce se soustředí jen na studium jízdního řádu. Vláda nemůže ovlivnit zadlužování pouhými škrty, tím ho spíše zvýší, protože ekonomika ztrácí schopnost na dluhy vydělávat.

Je symbolické, že protikorupční a rozpočtově odpovědná vláda přišla na chybu v zadání až 12. června 2013, na svém posledním zasedání před pádem kvůli korupčním obviněním v týmu premiéra. To, co schválila, je pěkný pomníček politiky tupých škrtů. Oním pomníčkem za mrtvou hospodářskou politikou Nečasovy vlády je změna střednědobého rozpočtového výhledu, ve kterém se rozpočtové schodky pro nadcházející léta razantně zvyšují (jako pozoruhodný příspěvek k probíhající sněmovní debatě o rozpočtové brzdě).

Pokud tedy jde o rozpočtové schodky, podle usnesení vlády z 26. června 2012 měly činit:

2013 - 2,9 % HDP

2014 - 1,9 % HDP

2015 - 0,9 % HDP

Leč rok se s rokem sešel a je to jinak:

2013 - 2,9 % HDP

2014 - 2,8 % HDP

2015 - 2,8 % HDP

Jenže ruku do ohně za to nedá, nakonec zjistíme, že i ten letošní schodek bude vyšší.

Letošní schodek ve výši 2,9 procenta HDP plánovala nejprve s předpokladem hospodářského růstu o 1,0 procenta, a pak po probuzení z čerstvých hospodářských čísel s mírným poklesem o 0,5 procenta HDP. Jenže ten pokles se rozeběhl mnohem prudčeji, v prvním čtvrtletí letošního roku činil 2,2 procenta HDP a v dubnu podle všeho nejspíš pokračoval, zatímco vláda bojovně argumentovala ve prospěch ústavního zákona o rozpočtové brzdě. Tato vláda paradoxů prostě nemá soudnost a na tom nic nezmění ani změna v jejím čele. Země potřebuje aktivní hospodářskou politiku, jaké tyto pravicové strany prostě nejsou schopny.

Analýza ČSÚ

Kvalitní rozbor toho, co se v české ekonomice děje, si můžeme přečíst v čtvrtletní analýze Českého statistického úřadu, zpracovávané týmem Drahomíry Dubské (Vývoj ekonomiky ČR v 1. čtvrtletí 2013).

Je to depresivní čtení, někdy až neuvěřitelné. Hazarduje se s budoucností. Ukazuje to podíl tvorby hrubého kapitálu na HDP, ten klesá už sedm čtvrtletí v řadě, nyní - od ledna do března - dokonce o deset procent! Také domácnosti přicházejí o peníze. Hospodářský pokles tlačí úrokové sazby dolů, vláda zase zvyšováním DPH ceny zvedala. Vklady v bankách jsou tak nižší než inflace, takže jenom v prvním čtvrtletí byly vklady domácností znehodnoceny o 13 miliard korun.

Většina následujícího textu budou citace ze zmíněné analýzy ČSÚ, jen občasné bolestné výkřiky jsou vlastní.

Které odvětví je na tom nejhůř? Naše vlajková loď, automobilový průmysl, nabírá vodu. Index produkce automobilového průmyslu byl v prvním čtvrtletí téměř o 12 procent níže než před rokem. Po více než třech letech souběžně poklesla srovnatelným tempem produkce jak ve zpracovatelském průmyslu, těžbě i energetice. Vedle automobilového průmyslu nejvíce meziročně propadla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o sedminu), což ostře kontrastovalo s dvouciferným růstem těchto oborů ještě na počátku roku 2011. Proti roku 2008 pokleslo hutnictví a kovovýroba o 23 procent, výroba počítačů o 25 procent a se stavebnictvím spojená výroba nekovových minerálních výrobků o děsivých 37 procent.

Stavebnictví samo, to je opravdový horor. Poslední celoroční růst odvětví byl zaznamenán v roce 2007. Proti období vrcholící konjunktury (1Q08) byla dosavadní letošní produkce inženýrského stavitelství reálně nižší o více než čtvrtinu, u pozemního stavitelství pak o dvě pětiny. Reálná produkce v 1. čtvrtletí 2013 se v obou hlavních oborech blížila úrovni dosažené před dvanácti lety. V pozemním stavitelství se propadla hodnota nových zakázek dokonce o dvě pětiny (v absolutním vyjádření byla na nejnižší v novodobé historii), v inženýrské stavitelství o necelých 6 % a dostala se na pětileté minimum. Letošní hodnota nových zakázek byla proti vrcholu konjunktury o polovinu nižší v inženýrském stavitelství, u pozemních staveb pak o více než dvě třetiny. Počet zahájených bytů v 1. čtvrtletí (5,2 tis.) pokračoval v dlouhodobých poklesech, meziročně se snížil o pětinu a byl nejnižší za posledních 15 let. Méně bytů bylo meziročně zahájeno ve všech hlavních druzích staveb, u bytových domů propadla výstavba na polovinu.

V exportu nejvíc meziročně klesal vývoz motorových vozidel – o 11,1 procenta, což může být částečně spojeno se stejně velkým poklesem kurzu koruny vůči euru. Vůči dolaru však koruna klesla jen o 1,2 procenta (meziroční srovnání čtvrtletních průměrů).

Peníze tečou z republiky proudem. Bilance výnosů zaznamenala nejhlubší deficit za 1. čtvrtletí, který byl od roku 1993 pozorován (64 mld. korun). Přitom o dividendách se obyčejně rozhoduje na valných hromadách zpravidla ve 2. a 3. čtvrtletích. Pokud odliv dividend zesílil meziročně i v 1. čtvrtletí, může to indikovat silnější vůli zahraničních vlastníků firem v ČR „stahovat“ zisky určené k repatriaci. Dividendy a náklady na práci cizinců se nyní zvýšily o 11,4 mld. na 86, 6 mld. korun. Za jediné čtvrtletí!

Rostou ceny potravin, dovoz, na který jsme odkázáni, bude stále dražší. Ceny zemědělské produkce se v 1. čtvrtletí 2013 mezičtvrtletně zvýšily o výrazných 5,9 % (meziročně o 14,5 %). Tlak na růst cen byl patrný zejména u rostlinné produkce (mezičtvrtletně o 15,2 %), zatímco ceny v živočišné výrobě spíše stagnovaly (+0,4 %). Ceny obilovin se proti 4. čtvrtletí 2012 zvýšily o 5,3 %, meziročně však o výrazných 35,5 %. Hlavní příčinou tohoto vývoje je růst cen obilovin - zejména pak pšenice - na světových trzích trhu od poloviny roku 2012.

Příjmy klesají. Reálně lidé brali o 2,2 % méně než před rokem. Pokles určilo tempo reálné mzdy zaměstnanců firem (-2,2 %). V nepodnikatelské sféře nebylo v 1. čtvrtletí snížení mezd vlivem cenového vývoje tak hluboké (-1,8 %), trvalo však už deváté čtvrtletí v řadě.

Zlepšilo se úvěrování firem, ale živnostníci vysloveně trpí. Stavy úvěrů živnostníkům neustále meziročně klesají už od října 2009. Prudce se meziročně snižují zejména jejich krátkodobé úvěry (až na dvojciferných -13 % v dubnu 2013). Pokles střednědobých úvěrů živnostníkům však zpomaluje, což může indikovat úvěrovou restrukturalizaci krátkodobých půjček a přesun potíží do budoucnosti.

To hlavní na konec: Hospodaření státu skončilo v 1. čtvrtletí 2013 poprvé od počátku hluboké hospodářské recese v přebytku (+14 mld. korun). Šlo o nejlepší výsledek za posledních sedm let.

Dodejme, předtím se občas zpočátku roku objevil přebytek také. Ale s hospodářským růstem. Neplatil se zničením všeho ostatního. Dnešní situaci proto nevyřeší změna jedné osoby v čele, ale jedině nové volby nad jasným ekonomickým programem obnovy.