Pirátská strana se vždy stavěla proti privatizaci funkcí státu, není tedy ani nadšena z existence soudních exekutorů. Nicméně nehodlá následovat nereálné sliby jiných a slibovat jejich okamžité zrušení. Vrácení výkonu rozhodnutí pod křídla soudů není v krátkém časovém horizontu reálné a pokud někdo takové řešení slibuje, měl by předložit i analýzu nákladů personální, prostorové a softwarové náročnosti tohoto kroku.

Nicméně mnohé lze učinit bezodkladně:

1. Zavedení bezpodmínečné teritoriality – příslušnost exekutora dle místa bydliště povinného, stejně jako u každého jiného soudního řízení.

2. Zrušení možnosti oprávněného dohodnout s exekutorem placení jiných, než zákonem předepsaných nákladů řízení. Pokud oprávnění, kteří vlastní mnoho exekučních titulů platí za provedení neúspěšné exekuce méně, než činí skutečné náklady, vede to k jejich nerozvážnému jednání při uzavírání smluv. Dle dlouhodobých statistik je vymoženo pouze 30 % pohledávek. Ukládat oprávněným pouze obecnou odpovědnost zkoumat bonitu klienta, ale neučinit je finančně odpovědným je alibismus.

3. Zároveň je zřejmé, že 70 % exekučních titulů je vydáno marně. To nebývale zatěžuje jak státní správu, tak soudy, které se postupem času namísto orgánu, který má řešit spor o právo, staly jenom zúčtovacím střediskem, což není důstojné jejich místa v systému právního státu. Musí být zajištěna mnohem větší komunikace a prostupnost mezi exekučním a insolvenčním řízením. V nalézacím řízení by pak věřitelé měli být upozorněni na skutečnost, že je vhodné ověřit si situaci dlužníka, aby nebyl veden zbytečný spor. K tomu navrhujeme propojit databáze vlastněné státem (např. Info soud) a Centrální evidenci exekucí spravovanou Exekutorskou komorou.

4. Obdobně je třeba se zamyslet nad efektivitou neustálého zvyšování pokut zejména ve vztahu k občanům, u nichž je zjištěno, že vymahatelnost je nemožná.