Konečně, po mnoha letech, má opravdový příběh. Je tím Čurilou Plenkovičem a oprostil českou společnost od přízraku loupeživých ptáků. Říkám přízraků, protože jejich existence byla už hodně oslabená (v posledních průzkumech klesli pod deset procent podpory veřejnosti), ale loupeživou činnost vůči peněženkám spoluobčanů provozovali dál a s nemenším zaujetím. Zvláště v tom vynikal menší loupeživý pták, strana Tuze opotřebovaných politiků (TOP 09).
Loupeživí ptáci ústy Martina Kuby mluví o tom, že jsou to nejlepší a nejodpovědnější pro Českou republiku, že bez nich nic nepůjde a vše se zhroutí, že utrpí mezinárodní prestiž naší země. Miroslav Kalousek se staví do role obrany standatrdní a normální politiky. Je to jako u kávy: je-li standardní, ení nic moc. A s normálností a normalizací mají Češi své zkušenosti.
Náš Čurila Plenkovič, zocelený objímáním stromů na Vysočině po celých deset let má ale trpělivost indiánského stopaře a vynalézavost šachisty. Ví, že i obyčejný pěšák může mít na příslušném místě ničivou sílu. A tak nechává působit státní zastupitelství a dosáhl toho, že v existujícím marasmu většina občanů kuriózně vzniklou Rusnokovu vládu (byť bez parlamentní důvěry) podporuje. Sněmovna, to je jiná. Tam strašil donedávna stále stín sto jedničky. Ale už hlasování o rozpuštění sněmovny, které dopadlo 96:92 ve prospěch rozpuštění byl signál, že vše může být jinak. Jistě kýžená stovacítka vyla v nedohlednu, ale posun to byl. Čurila Plenkovič trvá na svém a loupeživé ptáky do Straakovy akademie nepustí, i kdyby chtěli vzbudit sympatie tím, že si navléknou ženskou sukni. Miroslavě Němecové praskly nervy a z tryzny za padlou vládu utekla. Budou tedy předčasné volby. Miloš Zeman se na Vysočině jodně naučil. Je tím lesníkem, který ví o tajných stezkách, kudy chodí lesní zvěř pít.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
autor: kscm.cz