Je známo, že až 80% zmetků vzniká chybami v řízení. Česká privatizace byla dělána tak, že kvalitu řízení ve většině případů zhoršila. Ukázala to například zpráva ministerstva průmyslu ze začátku roku 1997, která konstatovala, že v privatizovaných podnicích byla produktivita práce o pětinu nižší, tedy v průměru. Teprve časem se situace začala lepšit, se stabilizací vnitřního trhu a lepšími možnostmi pro export. Pomohla také stabilizace vlastnických poměrů, kdy postupně odpadali zlatokopové devadesátých let.
V českém případě privatizačních bratrstev ODS, ODA, US a nyní i TOP 09 jsou o politické šílenství. O nás se během několika let privatizovalo 4 500 podniků. Nikdy v našich dějinách neměla tak malá hrstka lidí takovou moc, kdy rozhodovala o bytí a nebytí celých podniků a o osudech milionů lidí. Výsledky známe. Tomáš Ježek řekl, že účelem privatizace nebyla vyšší výkonnost podniků, ale odchod státu ze scény. To se povedlo. Celé výrobní obory byly zlikvidovány, dnes už nedokážeme exportovat některé velké investiční celky (u velkých investičních celků je výhoda, že čtvrtinu objemu dělají zpravidla nehmotné položky), zbrojní průmysl je v troskách (v roce 1989 jsme byli čtvrtí na světě ve vývozech, teď jsme padesátí), rozbitý je letecký průmysl, který měl zakázky a produkoval dolar (tehdejší silný dolar) za dvě koruny. Je jedno jakou vlastnickou formu podnik má. I v USA nebo ve Velké Británii, když bylo nejhůř. stát bral pod svá ochranná křídla banky. A to si Alan Greenspan myslil, že se trhy nikdy nemýlí.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloslav Ransdorf