Před několika lety bylo nepředstavitelné, že by v Evropě jezdila vozidla na něco jiného, než na benzín, nebo naftu. Koneckonců i dnes ropné produkty tvoří více než 90% podíl energie v dopravě. Přesto se smýšlení zainteresovaných aktérů rychle mění a elektromobily či vozy na CNG a vodík již zdaleka nepatří do říše sci-fi filmů. Jejich plnému rozvoji a zpřístupnění pro běžné spotřebitele však stále brání řada překážek. Těmi se včera zabývali poslanci Výboru pro dopravu a cestovní ruch, kteří projednávali návrh směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva.
Směrnice je součástí iniciativy s názvem „Čisté zdroje pro dopravu“. Jejím hlavním cílem je podpořit využívání alternativních paliv, přispět k omezení závislosti EU na fosilních palivech a snížit produkci skleníkových plynů. Až 84 % ropy se totiž do Evropy dováží, přičemž výdaje za ropné produkty v roce 2011 vzrostly až na 1 miliardu EUR denně, což má negativní dopad na obchodní bilanci. Alternativní paliva přitom nejsou příliš rozšířená. Asi 9 milionů vozidel jezdí na LPG, 1 milion na CNG (stlačený zemní plyn) a pouhých 500 automobilů využívá vodíkový pohon.
Za největší překážku v procesu zavádění alternativních paliv je považována chybějící infrastruktura čerpacích a dobíjecích stanic a absence společných technických standardů v rámci EU. Zatímco benzín a naftu řidiči natankují takřka na každém rohu, síť LPG stanic v EU stále není rovnoměrná, CNG lidé načerpají po celé Evropě jen asi u 3 000 výdejních míst a vodík na pouhých 120 stanicích.
„Důvodů, proč rozvoj dopravy na alternativní pohon probíhá pomalu, je celá řada. Samozřejmě jde o problém málo rozvinuté infrastruktury, která nicméně musí odrážet místní podmínky, ale důležitá je nepochybně i komunikační strategie směrem k potenciálním zákazníkům,“ uvedla včera europoslankyně Olga Sehnalová, která je členkou Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Poslankyně dále považuje za důležité zaměřit se na další překážky, kterými jsou nesrovnatelně vyšší nákupní ceny zejm. elektrických vozidel, jejich přetrvávající omezení a vývoj v oblasti technologie baterií.
Většina členských států EU dosud nemá žádnou strategii z hlediska rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva, natož pak dostatečný počet dobíjecích a čerpacích stanic pro tento typ vozidel. Návrh proto zavádí požadavek na jejich vybudování do roku 2020. Hlavním cílem je, aby vozidla na tyto pohony mohla pohodlně jezdit po celé Unii. „V případě ČR by se mělo jednat například o 129 tisíc stanic pro elektromobily, z toho 13 tisíc veřejně dostupných. Obávám se nicméně, že zejména v počtu veřejných stanic je těžké toto číslo předpovídat, protože neznáme přesně návyky budoucích uživatelů,“ uvedla europoslankyně k plánům Evropské komise.
V současné době se České republice počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily pohybuje okolo dvou desítek. Začátkem roku však společnost ČEZ oznámila, že uvede na trh tarif, se kterým bude moci majitel elektromobilu získat domů vlastní dobíjecí stanici či možnost dobít si svůj elektromobil na kterékoliv veřejné dobíjecí stanici ČEZ v České republice.
V případě stanic na CNG Komise navrhuje minimální hustotu 150 km od sebe. U nás jezdí v současné době na CNG již 5 500 vozidel. Spotřeba stlačeného zemního plynu navíc meziročně vzrostla o čtvrtinu. Za poslední rok také přibylo 39 CNG autobusů, kterých dnes v České republice jezdí 401. V provozu je okolo 50 veřejných plnicích stanic, průměrně tak vycházejí tři na každý kraj.
Velké debaty se očekávají okolo konektoru pro dobíjení elektromobilů, který chce Komise sjednotit. „Jsem přesvědčena, že musíme zabránit diskriminaci uživatelů elektrických vozidel v otázce jednotné zásuvky typu 2. Proto navrhuji, aby řidiči, kteří již mají, nebo si do doby vstupu této směrnice v platnost pořídí elektrické vozidlo s odlišnými normami pro dobíjení, měli možnost používat svá elektrická vozidla po celou dobu jejich průměrné životnosti, tedy do konce roku 2027,“ uvedla Sehnalová.
O finálním návrhu směrnice budou europoslanci ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch hlasovat 26. listopadu 2013, na plénu pak v první polovině příštího roku.
Psali jsme:
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz
