Nový ministr dopravy Rusnokovy vlády, pan Zdeněk Žák, se ve svém prvním velkém rozhovoru pro média po nástupu do funkce vyjádřil dosti razantně na adresu (ne)smyslnosti výstavby kruhových objezdů – tedy správně: okružních křižovatek. V pátečním rozhovoru pro MfD (12.7.2013) prohlásil doslova toto: „…vyrostlo jich (kruhových objezdů) za státní peníze jako hub po dešti a ve VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ (sic!) dosahují přesného opaku, než je třeba.“ Podle pana ministra by bohatě stačily “semafory“ a proto bude usilovat o to, aby další kruhové objezdy nevznikaly v takovém měřítku jako dosud. Tuto zprávu převzala od té doby mnohá další média.

 

Myslím, že je na místě od ministra dopravy vlády odborníků vyžadovat fakta a tvrdá data, kterými by podložil svá silná prohlášení. Konkrétně toto prohlášení, bohužel, dokládá citelnou neznalost v oblasti silniční infrastruktury. Pan ministr je jistě odborně zdatný v oblasti bezpečnosti železničního provozu a železniční dopravy jako celku, což by ho však nemělo vést k tomuto typu vyjádření v ostatních oblastech dopravního sektoru.

 

Výstavba okružních křižovatek má svá pravidla, dopravně technické i organizační předpoklady. Je jasné, že to není univerzálně vhodné dopravní řešení, ale své opodstatnění ve spektru různých možností rozhodně má. Jako příklad můžeme uvést řešení víceramenných křižovatek, křižovatek s vyššími a vyrovnanými intenzitami na vjezdech, atd. Na celkovém odborném posouzení dopravní situace podle jasných parametrů zaleží, jaké bude optimální řešení pro tu kterou lokalitu. Hlavním parametrem by měla být jednoznačně bezpečnost silničního provozu, dále pak kapacitní a širší dopravně inženýrské posouzení (stavby či rekonstrukce křižovatky). Proto vyjádření pana ministra považuji za silně zjednodušující a nešťastné. Jistě souhlasím s heslem pana ministra ve zmíněném rozhovoru, více inteligence, méně betonu. Dopravní infrastruktura by ale měla splňovat ještě jeden důležitý aspekt a to, brát v úvahu i lidský faktor, lépe řečeno, jeho chyby tak, aby neměly fatální následky na život a zdraví účastníků silničního provozu. Pokud již dojde k nehodě, její následky musí být co nejmenší. Semafory, tedy křižovatky řízené světelným signalizačním zařízením, mohou být jistě inteligentním dopravním řešením, ale samy o sobě nezabrání střetům vozidel, pokud nejsou ze strany nedisciplinovaných řidičů respektovány. Právě tyto střety bývají, bohužel, tragické. A není jich málo. V tom mají okružní křižovatky nespornou přednost. Existuje řada studií z České republiky i zahraničí srovnávající konkrétní nehodové lokality, kde došlo k přebudování křižovatky z průsečné na okružní. Na rozdíl od prohlášení pana ministra dokazují, že při jejich správném provedení, zde došlo jak k výraznému snížení počtu dopravních nehod, tak ke zmírnění jejich následků, včetně hmotných škod. Tzv. malé okružní křižovatky (vnější průměr 25 - 35 m) se kapacitně vyrovnají světelně řízeným křižovatkám. Na západ od našich hranic je nalezneme již téměř jako standardní řešení. Podívejme se třeba do Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie nebo Velké Británie, tzv. malé a mini okružní křižovatky se zde začaly budovat výrazně zhruba od konce osmdesátých let. Jejich budování prošlo vývojem, který se na základě průběžných analýz ustálil a nyní nalezneme okružní křižovatky zdaleka nejen v intravilánech měst. Okružní křižovatky hrají ještě jednu důležitou roli. Zpomalují jízdu vozidel ve městech a napomáhají homogenizaci dopravního proudu, i když i to je podle pana ministra jejich minus. Naopak. Nepřiměřená rychlost patří do trojice největších zabijáků na evropských silnicích. Ve městských oblastech to platí, bohužel, obzvlášť. Okružní křižovatky patří do spektra opatření ke zklidňování dopravy. Na závěr ještě několik strohých čísel. V roce 2012 zemřelo na českých silnicích 681 osob, těžce zraněno bylo při dopravních nehodách 2986 osob. Nedání přednosti v jízdě způsobilo 3553 dopravních nehod, u kterých přišlo jen v loňském roce o život 24 osob. V celoevropském měřítku nejsme, pokud jde o dopravní nehodovost, žádní premianti, bohužel se v pomyslném žebříčku v ukazateli počet usmrcených/mil. obyvatel propadáme hlouběji za průměr EU. Je určitě co systematicky v dopravně bezpečnostní politice státu zlepšovat, zejména v každodenní praxi. Věřím, že i pro nového ministra dopravy je bezpečnost silničního provozu a závazek ČR spolu s ostatními členskými státy Evropské unie snížit počty úmrtí na silnicích do roku 2020 o 50 %, prioritou. Cesta k tomuto cíli je ještě velmi dlouhá, ale rozhodně není jen jedna jediná.

 

Přeji panu ministrovi mnoho úspěchů v jeho funkci a mnoho moudrých rozhodnutí.