Nemám žádnou legislativně technickou připomínku, ale chci ještě říci pár obecných vět před závěrečným hlasováním a možná poprosit nás všechny, abychom používali český jazyk přesně a nemátli veřejnost.
My tady hovoříme /všimněte si, že říkám my, neukazuji kdo ano a kdo ne/ o snížení podpory obnovitelných zdrojů apod. Nic z toho není pravda. Podpora bude úplně stejná. My se bavíme jenom o jiné alokaci těch, kteří to zaplatí. To je třeba si říci, protože pokud říkáme, že tu část, kterou nezaplatíme přímo na složence, ať už jako firmy nebo jako fyzické osoby, zaplatí státní rozpočet, ale státní rozpočet má převážně příjmy z daňových poplatníků, to znamená z daní, které platíme zase my nebo firmy. To znamená, že je to jen optická změna. Já tomu rozumím, nemám s tím problém. Jenom chci říci, že ten problém neřešíme, jen jinak alokujeme platby.
My jsme teď v situaci, kdy tady máme ministry, kteří měli konat v roce 2009 a teď konají v roce 2013 na poslední chvilku, podle mého názoru k horšímu, zhoršují návrh zákona, který prošel řádným připomínkovým řízením.
Jenom pár čísel. V roce 2009 celková podpora OZE /celková, bez ohledu na to, kdo ji platil/ byla něco přes 3 mld. V roce 2010 9 mld. a v roce 2011 32 mld. A pak jsme začali brzdit. Zavedli jsme solární daň, ztížili jsme podmínky pro nově připojované elektrárny apod. V letošním roce se odhaduje podpora takřka 45 mld. a podobné číslo nás čeká v letech 2014 až 2020. To je skoro 300 mld. Kč. Jenom se bavíme o tom, jestli to zaplatí poplatníci přímo doma ve své složence, nebo to zaplatí tím, že se část jejich daní nepoužije na něco jiného a použije se na tento případ.
To jenom abychom si řekli a neříkali, že snižujeme podporu. Nesnižujeme podporu. Podpora bude bohužel pořád stejná. Vím, že už jsem to říkal minule, ale někdy je to komické. Je to jako když pyroman je členem sboru dobrovolných hasičů, založí požár a pak to jede slavnostně hasit.
Příčina je v roce 2005, v okamžiku, kdy se o tom hlasovalo, kdy se to zavádělo, kdy mnozí varovali před důsledky. A podívejte se sami.
Naprosto rozumím argumentům našich podnikatelů a firem, protože když porovnáte, co platí oni a co platí ostatní, tak ztrácejí konkurenceschopnost v rámci Evropy a globalizované ekonomiky.
Ale i kdybychom všechno platili ze státního rozpočtu a tím ulevili domácnostem i podnikům, tak zase nebude na dopravní infrastrukturu, nebude na důchody nebo na něco jiného. To znamená, že ten problém řešíme jenom částečně, trošku ulevíme domácnostem a firmám v přímých nákladech, ale problému se nezbavíme, protože ten zákon je platný, nemůžeme říci, že všechno bylo špatně a že něco zpětně děláme. Je třeba si to uvědomit. Znovu a znovu těm, kteří budou přicházet s dalšími a novými nápady co je třeba dotovat, protože takhle budeme konat dobro, připomínat tento špatný příklad, kdy 45 mld. ročně půjde na podporu tohoto druhu energie. 45 miliard ročně, a podívejte se /vy to někteří znáte/, jak jsou velké kapitoly rozpočtu, co by to například udělalo v dopravní infrastruktuře mít plus 45 miliard, jak by to pomohlo jednak výkonu ekonomiky, jednak konkurenceschopnosti v regionech, které jsou strukturálně postižené.
Mohly by tam být špičkové komunikace, špičková železnice. 300 miliard je snové číslo. A to mluvím jenom o letech 2014 až 2020.
(Potlesk z pravé strany sálu.)
Psali jsme:
autor: PSP ČR
_profil_top.jpg)