Předseda ODS Mirek Topolánek ve středečních Impulsech Václava Moravce kritizoval opozici za to, že odmítla projednávat zprávu o nákupu stíhaček Gripen. Označil to dokonce za případ možné korupce.
"Myslím, že dneska bylo přece ve sněmovně příznačné, že levice zabránila projednávání zprávy o Gripenech, že to byl konkrétní případ potenciální korupce," prohlásil Topolánek.
Podle bývalého ministra vnitra a současného poslance ČSSD Františka Bublana už ale současná sněmovna není dostatečně kompetentní, aby se gripeny zabývala.
"Přišlo nám trochu divné projednávat případ, který je starý deset let a většiny zákonodárců se dnes už ani netýká. Je to jako bychom dnes chtěli vytahovat lehké topné oleje," řekl ve čtvrtek serveru ParlamentníListy.cz Bublan.
"Navíc bylo zvláštní, že věc neměla projednávat sněmovna, ale danou zprávu měl podat ministr vnitra. A jak by se dnes ministr vnitra k takové zprávě dostal," táže se řečnicky Bublan.
Za Tvrdíka, nebo Vetchého?
Kauzou údajného uplácení při nákupu gripenů se zabývají policisté ve Švédsku, Rakousku či v Británii. V Česku však případ vyšuměl do prázdna.
Bublan sám by za čistotu nákupu gripenů ruku do ohně nedal. "Možná to nebylo úplně v pořádku," říká.
V době, kdy byl ministrem vnitra, však žádné kroky k prošetření kauzy neinicioval. "Musel by přijít nějaký podnět. A ten tehdy nepřišel," vysvětluje.
Podobně mluví i Bublanovi političtí oponenti Mirek Topolánek a Ivan Langer. "Není to premiér a není to ministr vnitra, kdo určuje, co se bude vyšetřovat a co se vyšetřovat nebude. Od toho jsou samozřejmě ty složky naprosto autonomní, takže otázka, proč se to nešetřilo, je spíše na policii a na policejního prezidenta, než na ministra vnitra a premiéra," říká Topolánek.
Bublan si prý už dnes ani nepamatuje, kdo byl v době, kdy se gripeny nakupovaly, ministrem obrany. "Je to už skutečně dávno, nevybavuji si přesně, jestli to bylo za Tvrdíka nebo Vetchého."
"Pamatuji si to spíše jen jako akademický problém, doznívaly otázky, jestli by bylo lepší koupit F16 nebo gripeny," říká dnes Bublan.
Od Klause ke Špidlovi
Prvotní krok k nákupu nových stíhaček dala už v roce 1997 vláda Václava Klause, když rozhodla o modernizaci armádní letky. O tři roky později vláda Miloše Zemana vyhlásila výběrové řízení na vládní zakázku.
Nabídku předložila britská zbrojní společnost BAE Systems, která spolu se švédskou firmou SAAB vyrábí nadzvukové stíhačky Jas-39 Gripen. Dalších pět firem z tendru postupně odstoupilo. Vláda později konstatovala, že BAE splnila podmínky soutěže a v roce 2002 schválila nákup 24 stíhaček za cenu 60,2 miliard korun.
Nákup stíhaček se však protáhl. Zemanova vláda totiž do červnových voleb v roce 2002 nestihla schválit zákon o financování nákupu letounů. Následující kabinet Vladimíra Špidly pak kvůli škodám způsobených povodněmi od nákupu gripenů odstoupil.
V roce 2003 vyhlásila Špidlova vláda novou soutěž, do které se opět přihlásilo Švédsko s gripeny. Vláda se na doporučení odborné komise rozhodla pronajmout čtrnáct stíhaček na dobu deseti let za 20 miliard korun. Gripeny střeží vzdušný prostor od července 2005.
Foto: livepshysics.com
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Leinert
