Silnice do severočeského Horního Jiřetína jsou lemovány továrními komíny, těžebními jeřáby a vysokými ploty s výstražnými nápisy o úniku chemikálií. Přesto se do dvoutisícového městečka, které je trnem v oku těžebnímu průmyslu, stěhují lidé.
Rostou zde novostavby, obchoduje se s pozemky. Nikdo přitom neví, jak dlouho bude Jiřetín odolávat postupující těžbě několik kilometrů vzdáleného dolu Československé armády.
Více: Vláda s energetiky nás chtějí zbourat, říká místostarosta Jiřetína
"Lidi, co zde žijí těch čtyřicet let, si už zvykli, že se tady těží. Že je tu prašný vzduch a že zde kvůli tomu umírají průměrně o mnoho let dříve než v jiných částech země," míní místostarosta Vladimír Buřt, který má na starosti problémy spojené s těžebními limity.
„Energeticko-průmyslová lobby tady skoupila místní tisk, místní rádia a pořádala zájezdy pro zdejší lidi do Německa, aby viděli, jak ‚hezky‘ se bydlí v náhradních lokalitách," vysvětluje Buřt, proč podle něj najdeme ve městě lidi, kteří by své rodné domky nechali s klidem zbourat.
I když nám to dalo práci, skutečně jsme takové osoby v Horním Jiřetíně našli.
„Já už jsem klidně pro bourání, alespoň budeme vědět, na čem jsme. Ta nejistota je hrozná," řekla maminka s kočárkem, která se do města přestěhovala před čtrnácti lety. "I když by toho města byla samozřejmě škoda," dodala.
Hovořili jsme i se starousedlicí, která by dokonce obec zbourala ze dne na den. „Nechci mít nikde fotku ani jméno, ale řeknu vám, že jsem pro, aby se to tu zbouralo všechno. Ti, kdo nechtějí bourat, jsou sprosťáci, kteří nám ostatním vyhrožují, víte? To by mi taky mohla přilétnout dlažební kostka do okna," vyprávěla páté přes deváté.
"No jo, je to tak. Ti, co chtějí bourat, jsou slušní lidé. Ti ostatní, sprosťáci a chuligáni. A víc vám neřeknu," utnula debatu.
Všichni ostatní, které redakce serveru ParlamentniListy.cz oslovila, ale byli proti bourání a jako sprosťáci, jak je líčila rozčilená paní, nepůsobili. "To je jasné, že nechci, aby to tu padlo," prohodil mladík v montérkách. „To je pravda. Zvlášť, když je to teď tady tak hezky opravené," dodala procházející slečna.
"Víte, mně už je to jedno. Já i manželka jsme v důchodu a oni si to stejně rozhodnou bez nás. Všechno je to jednoznačně zlobbované a podplacené. No, jak jinak mi vysvětlíte, že nám sebrali dotaci na kanalizaci, která nám patří," zlobí se starší pán na ministerstvo průmyslu, které Jiřetínu kontroverzním způsobem pozastavilo dvousetmilionovou dotaci na kanalizaci a čističku vod.
O propojení energeticko-těžebního průmyslu s vládou hovoří i Buřt. Podle něho chtějí těžaři město zbourat, aby se dostali k zásobám, které právě Horní Jiřetín odděluje od povrchového lomu.
"Jim jde nejen o uhlí za městem, kterého je tedy pod Jiřetínem minimum, ale o jiřetínské pozemky. Ty po nějakých dvaceti letech, až s končí s dobýváním uhlí a rekultivací krajiny, budou moci rozprodávat. A to jistě nebudou malé částky, vždyť jsme na úpatí Krušných hor," míní Buřt.
O bourání Horního Jiřetína v posledních letech hovoří dvě nejsilnější strany v zemi - ODS i ČSSD. Šéf druhé jmenované Jiří Paroubek přitom uvažuje o prosazení krajského referenda, ve kterém by se mohlo o osudu Horního Jiřetína a jemu podobných obcích rozhodnout.
"To je samozřejmě hloupost, aby se 360 obcí v kraji ptali na to, zda jsou pro bourání několika měst nebo vesnic," říká o návrhu Buřt a vzpomíná na výsledky místního referenda.
V něm si lidé odhlasovali, že svou obec chtějí zachovat, a to jednoznačnou většinou 96 procent hlasů při účasti 75 procent občanů. Hlasování ovšem proběhlo před pěti lety a jeho výsledky tudíž dnes už nejsou pro existenci obce určující.
A hornojiřetínský odborník na těžební problematiku smutným hlasem podotýká, že dnes by lidové hlasování v Horním Jiřetíně takto jednoznačně dopadnout nemuselo.
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Černý
