Stejně jako před dvaceti lety působila přímočarost některých nových politiků osvěžujícím dojmem v kontrastu s upjatostí komunistických pohlavárů, dnes jsou nové tváře v podobné situaci. Jejich opakem jsou političtí matadoři, z nichž mnozí brousili svůj politický newspeak a schopnost mlžit více než patnáct let. Nové tváře bez mediálních zkušeností ale nemusí být vždy přínosem.
Podle mediálního odborníka a bývalého ředitele ČRo Vlastimila Ježka není určitá forma neobratnosti vyloženou chybou. Naopak, může vyhrát volby. „To, co předvádí Karel Schwarzenberg, není zrovna ukázka mediální obratnosti. Nechci ale mluvit o neohrabanosti, je to spíše milá jinakost, která dokázala překvapivě oslovit mladé, vzdělané voliče," řekl ParlamentnímListům.cz Ježek. Právě ona jinakost prý byla rozhodujícím faktorem, vedoucím k naprostému úspěchu TOP 09 ve volbách.
Raději neukazovat na veřejnosti
Naopak zrovna nejlepší start na mediálním poli nepředvedly Johnovy VV. „Chápu, proč řada těch lidí začala mediálně vystupovat až po volbách. Některé výkony mě opravdu překvapily," komentuje Ježek aktuální mediální obraz Véček.
Hovoří především o volebním manažerovi VV Vítu Bártovi. „Já na jeho způsobu komunikace nevidím skoro nic dobrého. Například on vůbec nekontroluje mimiku, to je před kamerou velká chyba. Podle mě měl zůstat tím méně viditelným členem VV," konstatuje Ježek. Podpora VV ze strany veřejnosti prý může před podzimními i komunálními volbami klesat i díky aktuálním výstupům jejich představitelů.
Na bývalého poradce exprezidenta Václava Havla Ladislava Špačka naopak působí lidé z VV pozitivně. Oceňuje otevřenost a upřímnost. Příkladem je programová ředitelka VV Kristýna Kočí, která se v posledních dnech představila jako vyjednavač o vládní koalici. „Vzdělaná a inteligentní, s tvrdým vystupováním. Možná až příliš. Časem si musí určit, jak moc „drsně" chce působit, zda trochu ubrat a přidat více úsměvu, nebo naopak ještě přitvrdit," komentoval mediální výstupy mladé političky Špaček.
Jak rozhodně nevystupovat v médiích?
Přímost a absence politického newspeaku však novým tvářím podle Špačka nestačí. „Mediální obratnosti se dá naučit přirozeně. Je to ale stejně pravděpodobné, jako že se naučíte sám řídit letadlo," popisuje s nadsázkou respektovaný mediální odborník. Jaké chyby tedy nejčastěji dělá nezkušený politik?
„Především si málokdy uvědomí, kdo je cílová skupina. Musí počítat s tím, že mluví k průměrně inteligentnímu voliči," upozorňuje Špaček. Jako příklad uvádí svého nejznámějšího klienta, Václava Havla. „Musel pochopit, že nemůže používat souvětí o dvanácti větách. V tom může mít zmatek i vysokoškolsky vzdělaný posluchač," dodává.
Politici by se také měli naučit stručnosti. „Mnohdy hovoří jako při nějakém jednání. Když argumentují, jde o pětiminutový výstup s pointou na konci. Ideálem je ale pravý opak. Pokud nedokážou argumentovat v několika málo větách, přeruší je buď protivník, nebo moderátor a z pohledu diváka neřeknou nic," říká Špaček.
„Zdaleka největší chybou je ale jít do debaty s tím, že vlastně nic říci nechci nebo nemohu," varuje Špaček před nutkáním politiků mlžit. Je to prý jedna z věcí, které voliče od politiky odrazují. „Mnohdy se mi klienti chlubí, jak se jim dařilo během pořadu nic „nepustit." Já se jich pak ptám, proč tam tedy vlastně šli," popisuje Špaček.
Někdy ale mlžení není způsobeno samotnými politiky. Jako příklad uvádí pořad Nedělní Partie TV Prima. „Kristýna Kočí ani Petr Tluchoř si nemohli dovolit nic říci, ta dohoda je podle všeho velmi křehká. To, že na tématu vládního vyjednávání postavila Prima celý pořad, je jejich hrubá dramaturgická chyba," uzavírá Ladislav Špaček.
Čtěte také:
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
