Celé interview začalo tím, že se moderátorka Tachecí ptala Schwarzenberga na jeho kandidaturu v prezidentské volbě a ptala se i na jeho názory na další případné kandidáty na funkci prezidenta republiky. Debata se stočila i na jméno Tomia Okamury.
Konečné řešení cikánské otázky
O něm sice Schwarzenberg prohlásil, že to je „kometa, která zapadne“, na druhou stranu se ale bránil označit ho za figurku, jak ho před časem označil premiér Petr Nečas. Podle něho Okamura není figurkou. „To je někdo, není to žádná figurka,“ řekl ministr s tím, že Okamura vybudoval fungující firmu. Rovněž by ministr neměl nic proti tomu, aby se prezidentem stal poloviční Japonec.
Pak se Tachecí Schwarzenberga dotázala na jeho názor na romskou otázku. „Ve spojení s ním (s Tomiem Okamurou) se objevil termín také konečné řešení cikánské otázky. Proto se na to ptám, protože je to pan Okamura, který by doporučoval, aby Romům byl zpřístupněn zvláštní stát, aby tady v uvozovkách neobtěžovali,“ ptala se ministra Tachecí.
Životaschopný romský stát je zajímavá a hezká myšlenka, míní kníže
A Schwarzenberg odpověděl možná pro mnohé překvapivě vstřícně a vytvoření romského státu označil za zajímavou myšlenku. „Kdyby našel řešení, tak by to bylo hezké. Ovšem kde, pokud pan Okamura ví místo na světě, který by bylo dobrovolně postoupeno, aby to byl životaschopný stát, tak je to zajímavá myšlenka. Ale jednou se o něco podobného pokusili v devatenáctém století Američané, když odsunuli část svých otroků černých, ze špatnýho svědomí, co což by nám slušelo taky, vybudovali pro ně stát Libérie. Ale s tím je dodnes potíže,“ řekl Schwarzeneberg.
„Také v roce 39 myslím, že s tím přišli Hitlerovi muži pro Židy ještě dřív, než přišli s plynovými komorami,“ reagovala Tachecí.
Když došlo na Hitlera, Tachecí radši změnila téma
„Oni přišli na termín konečný řešení. S vlastním státem, neměli jim co nabídnout,“ odpovědel Schwarzenebrg.
„Ne. Ne. Ne. Přišli s myšlenkou vysídlení Židů a teprv pak přišly plynové komory, protože byly levnější,“ kontrovala Tachecí.
„No a právě hlavně byli s válkou s celým světem, tak už nebylo kam,“ řekl na to Schwarzenberg.
Tachecí pak raději rychle změnila téma rozhovoru na problematiku čerpání dotací EU na ministerstvu školství.
Okamura, Bátora, Kalousek a Národní strana
Okamura se k romské problematice loni vyjádřil v souvislosti s tím, že byl úředník ministerstva školství Ladislav Bátora kritizován za kandidaturu za Národní stranu, která vydala materiál „Konečné řešení cikánské otázky“.
„Kontroverzní spis o konečném řešení cikánské otázky jsem četl. Nepropagoval žádné vystěhovávání romských spoluobčanů do Indie. Navrhoval v kontextu s dřívějšími vystěhovaleckými vlnami Romů do zahraničí koordinaci vystěhovalectví nejlépe do některého ze státu Indie. Podpora vystěhovalectví samozřejmě jen pro ty, kdo sami chtějí, se státní podporou na založení nové existence v zahraničí a navíc po oboustranné dohodě s cílovým státem či provincií,“ napsal tehdy Okamura.
Dodal, že je tato myšlenka v praxi nereálná, ale nelze na ní shledat nic jiného, než inspiraci ve staré sionistické idei budování židovského státu a vystěhování do něj.
Sám Bátora ale kandidoval jako nestraník za Národní stranu v době, kdy tento spisek neexistoval. V souvislosti s nejnovějšími vyjádřeními Karla Schwarzenberga je poněkud paradoxní, že TOP 09 se Schwarzenbergem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem včele hrozili odchodem z vlády, pokud Bátora neopustí ministerstvo. Kalousek označoval Bátoru za rasitu, neonacistu a fašouna.
Autor studie dostal podmínku
Autor studie Konečné řešení otázky cikánské Jiří Gaudin si vloni od soudu odnesl 14 měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky.
Gaudin byl do předloňského roku členem zemské rady Národní strany a jeho studie se stala oficiálním materiálem partaje. Ta na politické scéně působila od roku 2002, loni se ale rozpadla. Gaudin popírá, že by jeho studie byla nějakým útokem, nebo že by navazovala na Hitlerovo "konečné řešení" židovské otázky. Obsahuje ovšem například myšlenku vystěhovat Romy do Indie.
"Není to žádná provokace, je to seriózní vědecká práce, na které se podíleli i současně publikující akademici," řekl Gaudin České televizi. Akademici prý nejsou v publikaci uvedeni, protože se báli, že by mohli mít problémy ve své další činnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
