Zbořil: Mládí v ČSSD nastoupilo moc rychle. Staří prchnou k Zemanovi

„Kdyby byli sociální demokraté rozumní, tak by asi se Zemanem měli vůli spolupracovat, což by bylo samozřejmě přínosnější, ale oni jsou tak zabetonovaní ve svých pozicích, že asi ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz známý politolog Zdeněk Zbořil. Zeman podle něj sice z levicového koláče ujídat bude, ale ne u skalních stoupenců sociální demokracie. Podle Zbořila půjde především o „vzdorohlasy“, které „udělaly“ sociálním demokratům 10 procent. „To jsou ty hlasy, díky nimž to ČSSD skočilo z oněch 25 na 35 % ,“ věří Zbořil.

Vedení ČSSD je samo sobě největším nepřítelem

Mezi Zemanovci a ČSSD jsou podle Zbořila zcela jistě osobní animonzity. Jak říká, je to v rovině Zeman – Špidla, Zeman – Sobotka. „A musíme také zmínit „Zeman – Paroubek,“ dodává Zbořil vývoj vzájemných vztahů sociálně-demokratického vedení se Zemanem za posledních 10 let.

Podle Zbořila není vyloučeno, že se v tomto případě ani nejedná o programový či ideový střet. Sociální demokraté jsou prý největšími nepřáteli sami sobě. „To už tak je, v té české stranické tradici, že jsou sami sobě většími nepřáteli, než strany, proti nimž na politickém kolbišti bojují,“ říká ParlamentnímListům.cz s úsměvem Zbořil.

Síla Zemanova křídla ČSSD se přetavila ve prospěch Paroubka, nové vedení si ho ale nedokázalo udržet

Krok Milady Emmerové a možná i dalších sociálních demokratů svědčí podle Zbořila o tom, že zemanovské křídlo v ČSSD má přeci jen určitou sílu, která se kdysi uvnitř soc.dem. přetavila ve prospěch Paroubka, nová generace vedení ČSSD ji však nedokázala získat na svou stranu. „Možná byl nástup mladých sociálních demokratů, jako jsou Sobotka a Hašek, příliš razantní a některé lidi to vylekalo,“ dodává politolog.

„Osobně například vůbec nejsem zaujatý proti Jiřímu Dienstbierovi, jak se mnozí domnívají," konstatuje Zbořil. Věří, že jde o skutečně nadějného mladého politika. „Ale nominovat ho na prezidenta?! Kdyby on sám se o to hlásil, jako nezávislý kandidát, je to něco jiného,“ soudí. Jestliže nejsilnější strana nominuje člověka, který má zkušenosti především z komunální politiky, je to podle něj svědectvím nezdravého vývoje. „Vždyť by mohli vybírat ze svých zkušených senátorů,“ dodává.

Lovte prezidentského kandidáta ve vodách, kam jste své politiky protlačili

Podle Zbořila by se funkce prezidenta měla odvíjet ze zkušeností vrcholných představitelů české politiky, předsednictva vlády nebo obou komor parlamentu. „Když už si je politické strany do těch nejvyšších úřadů protlačily, tak by v nich také měly lovit prezidentského kandidáta,“ tvrdí Zbořil. „Mají vybírat podle „instancí“ a ne podle toho, zda se ten člověk „nosí nebo nenosí“, vadí nebo nevadí,“ je přesvědčen politolog.

Zbořil připomněl, že Jiří Dienstbier ve své kampani nevysvětlil svou práci pro Karla Schwarzenberga z doby před lety. „Nezapomínejme, že je to tentokrát přímá volba, s níž nejsou vůbec žádné zkušenosti, ani z První republiky,“ dodává.
„Máme tady sice nejvyšší ústavní činitele, ale kandiduje například pan Švejnar, který se rozhodl zahájit svou politickou kariéru v České republice jako prezident," komentuje kandidáty Zbořil.

Fischer je kandidát bez vůně a bez zápachu – šedá myš při zdi

Osoba Jana Fischera je prý důkazem, že lidé zatím nemají v lecčems jasno. „Vždyť je to člověk bez vůně a bez zápachu, který nejméně provokuje. Většinový kandidát – šedá myš,“ zlobí se Zbořil.

Přestože do volby prezidenta je ještě daleko, kandidáti už podle Zbořila kampaň zahájili. Dokonce i Fischer, který se podle politologa ale drží „trošku při zdi“.

S Milošem Zemanem je to podle Zbořila trochu jinak. Jeho voliči jsou více polarizovaní. Je prý ale třeba pamatovat i na to, že má hodně nepřátel, neschopných okamžitě reagovat na jeho způsob vyjadřování, jeho vzdělanost, politickou zkušenost i jeho pověstné bonmoty. „Pokud ho odsuzují, tak ho odsuzují emocionálně a brutálně, takže to může být také citelné mínus,“ říká ParlamentnímListům.cz Zbořil. Je prý třeba mít na paměti, že tentokrát se bude volit nejen ve velkých městech, ale i v těch nejmenších obcích. „A my nevíme, do jaké míry je Miloš Zeman v takové „Horní-Dolní“ oblíben," dodává.

V době politické krize je osobnost prezidenta klíčová

Zdeněk Zbořil navíc nesouhlasí s běžně pronášeným klišé, že prezident nemá vlastně vůbec žádné pravomoci. „V okamžiku krize, například při sestavování vlády, má prezident mimořádné pravomoci,“ tvrdí politolog.

„Vzpomeňme si jen, co s tím vyváděli Havel a Klaus. Vždyť oni své pravomoci neustále překračovali,“ připomíná Zbořil. Podle něj úřad svádí prezidenty k tomu, aby si ústavu vykládali po svém. Oba dva čeští prezidenti to udělali v mnoha případech.

Zdeněk Zbořil navíc varuje, že osobnost prezidenta bude velmi důležitá ve chvíli, kdy v Česku dojde ke krizi politického systému. „Nejenže jsou rozhádané politické strany navzájem, ale tady nemáte takřka jedinou politickou stranu (snad kromě komunistů, ale i tam to trochu skřípe), která by stála za vedením, které si zvolila. Véčka jsou rozdělené, TOP 09 nemá skoro žádné členstvo, ODSka je rozdělená tak, že už člověk ani nestačí sledovat na jaké frakce, navíc, co týden někoho z nich žalují a staví před soud na obecní úrovni,“ počítá Zdeněk Zbořil. „Snad jen paní Bobošíková to drží pevnou rukou,“ směje se.

I když Zemanovci zasáhnou do krajských voleb, k výraznému přeskupení nedojde

Pokud Zemanovci zasáhnou do výsledku podzimních krajských voleb, k žádnému výraznému přeskupení levice prý stejně nedojde. Na svou stranu získají podle Zbořila zejména „vzdorohlasy“, tedy lidi, kteří sociální demokracii volili „jenom z úleku“. Připustil ale, že by se na Zemanovu stranu mohly přidat hlasy „veverek“ (VV), které řadu svých voličů zklamaly. Připomněl, že zatímco zklamání z Věcí Veřejných bylo na úrovni velké politiky, v „malé politice“, tedy v komunálu, si VV vedly poměrně dobře.

"No a teď si vzpomeňte, že 65 procent lidí chtělo po volbách Radka Johna jako ministerského předsedu,“ připomíná Zbořil. Dnes mu ti stejní lidé podle Zbořila nejspíš nemohou přijít na jméno. „Ta očekávání ale byla nerealistická. Každý od něj chtěl něco jiného, a hlavně rychle,“ říká politolog. „Zázraky, no a ty se nekonaly,“ dodává.

Přímá voba prezidenta? Kolik lidí vůbec kdy četlo ústavu?

I když Zbořil připouští, že část oněch „vzdorohlasů" by mohla posílit Zemana, největší obavy má z toho, že právě ti „vzdorní“ nepůjdou k volbám vůbec. Jak říká, dnes asi ještě nikdo nedokáže odhadnout, jaká bude účast v prezidentských volbách. „Jistě, průzkumy říkají 75 – 80 procent, ale s blížícími se volbami budou asi padat jména i takových kandidátů, jako je pan Pomeje či Tomáš Töpfer a to procento se může velmi snížit,“ dodává.

„Je škoda, že při průzkumu nebyla zároveň položena podotázka, kolik z těch dotázaných četlo českou ústavu,“ směje se Zbořil.

Historicky je přímá volba prezidenta velká neznámá, proto je v tuto chvíli jakýkoli odhad nemožný. „Vždyť není jasná ani volební účast a Bůh ví, co to ještě ovlivní,“ říká zkušený politologický matador. „To je v tuto chvíli naprosto nepředvídatelné. Ta pravá kampaň začne až s podzimem, pak uvidíme,“ dodává Zdeněk Zbořil

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.