„Předstupuji před vás z vazební věznice, tedy z místa, kde strávit jeden den je příliš dlouho z pohledu toho, jak krátké životy žijeme. Já už jsem tam tři týdny a mně to spíš připadá jako půl roku,“ řekl poslancům David Rath. „Je to absolutní bezčasí, nic se tam neděje, je tam neuvěřitelná nuda. Každý den se neuvěřitelně vleče. Jenom abyste věděli, v jakých podmínkách teď přebývám,“ popsal podmínky ve vazební věznici v Litoměřicích.
Co říkáte na projev Davida Ratha?Anketa
Podle advokáta Milana Hulíka tak poprvé někdo veřejně poukázal na problém vazby a vazebního stíhání v České republice. Hulík, který již před rokem 1989 obhajoval politické vězně, k tomuto tématu již publikoval řadu článků. Na druhou stranu přiznává, že toto téma bylo absolutně v ústraní a upozorňovali na něj jen advokáti a někteří občanští aktivisté. „Teď je to poprvé, co se o tom dozvěděl celý národ,“ raduje se.
Organizace Amnesty International, stejně jako Český helsinský výbor, s tímto názorem víceméně souhlasí. AI však uvádí, že věznice jsou všude ve světě místa, kde jsou lidé výrazně ohroženi špatným zacházením a mučením. To však neznamená, že by v ČR nebylo co zlepšovat.
Fotogalerie: - Rath ve sněmovně
Pokořují Vás, dokud se nezlomíte!
David Rath popsal svou zkušenost z vazby expresivně: „Myslíte si, že je normální, že se lidé smí umýt dvakrát týdně? Myslíte si, že je normální, že smějí chodit na jednu hodinu na dvorek 2 x 3 m? A takto to může trvat měsíce nebo roky.“
„Vazba je horší než výkon trestu,“ přitaká jeho tvrzení advokát Milan Hulík. Ten se prý navíc nemůže zbavit podezření, že je v tom záměr žalobců, jak působit na uvězněné obviněné.
Podobný názor má i John Bok, občanský aktivista a protagonista spolku Šalamoun, zabývajícího se kontroverzními kauzami. Podle něj je vazba v ČR jednoznačně nadužívána. A už to samo o sobě mnoho lidí zlomí. „Ničí to psychiku lidí. Člověk je zavřený, nemůže s nikým mluvit, je závislý jen na svém advokátovi,“ dělí se s ParlamentnímiListy.cz o své zkušenosti Bok. Advokát Hulík v této souvislosti použil termín „vazební psychóza.“
Navíc podle Boka soudci, kteří jsou podle něj za uvalení vazby odpovědní, prý odbývají přezkum podmínek vazby a „tak ve vazbě končí i lidé, kteří tam nemají co dělat,“ rozčiluje se aktivista.
Je to novodobá tortura!
Kromě vazby samotné je podle Boka problematický i její průběh. „Po revoluci se dokonce ještě prodloužila délka vazby,“ připomíná. Následně upozorňuje, že „soudci mají každé tři měsíce kontrolovat, jestli důvody vazby nepominuly, ale odbývají to.“ Ve vazbě samotné se podle něj člověk musí potýkat s řadou problémů.
Vězeňská služba se podle všech oslovených chová maximálně slušně. Podle Johna Boka se její úroveň za posledních dvacet let zlepšila o několik tříd. „Ale nemohou nic dělat například s tím, že jsou vazební věznice plné,“ upozorňuje. Na problém přeplněných věznic dlouhodobě upozorňuje i Český helsinský výbor a ombudsman. „A i to samozřejmě působí na ty obviněné depresívně,“ vysvětluje Bok.
Problém přeplněnosti věznic je dlouhodobý. „Nejčastější stížnosti či žádosti o pomoc ze strany vězňů se týkají právě kolektivního ubytování ve spojení s přeplněností věznic, šikany mezi vězněnými osobami a dále neadekvátní lékařské péče,“ psal Český helsinský výbor již ve své zprávě za rok 2009.
Psali jsme:
Najdou si cestu, jak obviněného zmáčknout
Podle obou oslovených expertů jsou navíc podmínky ve vazbě často využívány vyšetřovacími orgány. To naznačil ve svém projevu i David Rath. „My ohýbáme trestní zákon a důvody trestního zákona k vazbě, abychom skutečně lidi lámali, ponižovali, týrali. To se ve vyspělé Evropě neděje,“ prohlásil v Poslanecké sněmovně.
Vyšetřovatelům nelze upřít, že se důsledně drží zákona. Advokát Hulík prý nezaznamenal, že by jednali protizákonné. S Bokem se však shoduje, že v rámci legislativních mantinelů si vyšetřovatelé dokážou najít cesty, jak obviněné zmáčknout.
Podle Johna Boka je například běžným postupem, že vyšetřovatelé nechávají obviněné ve vazbě vycukat. „Stává se, že si je na výslech nezavolají třeba i tři měsíce. Oni mezitím jen sedí ve vězení a trpí,“ popisuje. Rovněž je podle něj běžné, že vyšetřovatelé stěžují přístup advokátům. Specifickým případem pak jsou zahraniční vězni, třeba z postsovětských republik.
„Estébácké metody?“ To je přehnané.
David Rath označil šikanózní výkon vazby za „estébácké metody.“ S tím však ani jeden z oslovených expertů nesouhlasí. Milan Hulík, který má zkušenost s předlistopadovým vazebním stíháním politických vězňů, na rovinu říká, že současný stav je přes všechny problémy nesrovnatelný. John Bok, který jako disident sám poznal komunistickou vazbu, je rovněž názoru, že se leccos změnilo k lepšímu.
Zároveň oba jedním dechem dodávají, že je velmi smutné, že se David Rath začal o problémy vazebně stíhaných zajímat, až když je zažil na vlastní kůži.
„My nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. My žijeme v zemi, kde vazba je novodobá tortura,“ burcoval zatčený poslanec. Milan Hulík i John Bok, byť se oba od Davida Ratha distancují, dávají tomuto jeho názoru za pravdu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
