Klíčový hráč v církevních restitucích může být Václav Klaus

Třeba právnička Ivana Weberová prý není spokojena, že v ústavně-právním výboru neprošly všechny její pozměňovací návrhy, které měly zabránit případným budoucím problémům. A není sama, se zákonem se prý zcela neztotožnili ani poslanci Jan Florián, Boris Šťastný i několik dalších z řad ODS.

Rozhodování pro některé zákonodárce není úplně jednoduché, protože jsou podle našich informací denně bombardováni nesouhlasnými e-maily od svých voličů. Jasno mají bývalí členové konzervativní Křesťanské demokratické strany jako například Marek Benda, kteří před lety splynuli s liberálnější ODS. Upozorňují zejména na fakt, že Česká republika je poslední postkomunistickou zemí, která se ještě s církvemi nevypořádala.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Vláda slib nesplnila, seznamy církevního majetku nepředložila

„Ale velký problém mají hlavně poslanci, kteří se chtějí po odchodu z politiky důstojně živit a nechtějí, aby si na ně lidé ukazovali, že byli u toho, když se kontroverzní návrh schvaloval,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz jeden z váhajících poslanců ODS, který si nepřál být jmenován. Upozorňuje, že když v minulém volebním období členové poslaneckého klubu občanských demokratů Vlastimil Tlustý a Petr Gandalovič žádali seznamy církevního majetku, který má být vrácen, dostali od vlády slib, že ho kabinet předloží. „Žádné seznamy jsme neviděli, ani za dvacet let je nikdo nebyl schopen dát dohromady. Mnoha poslancům je to podezřelé,“ dodává občanský demokrat. Navíc mu vadí, že část majetku bude vydávat „zločinecká organizace jménem Pozemkový fond, který se má rušit“. „Na kom si pak co kdo vezme, když se ukáží nesrovnalosti a podvody, jak se stalo při vracení půdy ze strany Pozemkového fondu mnohokrát v minulosti?“ ptá se.

Povinnými subjekty, které mají především zemědělský majetek – tedy pole, louky a lesy – vydávat, jsou Pozemkový fond a Lesy České republiky, případně příslušné státní organizace, pokud původně církvemi vlastněný majetek spravují. Za lepší způsob, než vracet majetek církvi, považují i někteří občanští demokraté jeho převedení do fondu, jako je tomu například ve Francii, v jehož správní radě by byli zástupci církví i státu. To ovšem považují zastánci restitucí za snahu státu mít církve a jejich majetek i v budoucnu pod kontrolou.

Šťastný: Budu respektovat usnesení klubu a pro zákon zvednu ruku

Poslanec ODS Boris Šťastný potvrzuje, že v poslaneckém klubu ODS je řada lidí, kteří mají ideové, věcné nebo technické problémy s tímto návrhem. Třeba právníci podle něj varují, že při dokazování vlastnictví majetku mohou nastat různé spory. Ale prohlásil, že on sám bude respektovat usnesení svého poslaneckého klubu a programové prohlášení vlády, takže bude hlasovat pro církevní restituce. „Vyrovnání s církvemi je nutné,“ vysvětlil. I když by podle něj mohlo být vyplácení finanční náhrady fixováno v návaznosti na růst hrubého domácího produktu, protože bude zatěžovat státní rozpočet, uvědomuje si, že taková politická dohoda by byla obtížná. „V tuto chvíli je můj postoj jasný, pokud se nestane nic zásadního, zákon podpořím. Nepatřím k těm, kteří by chtěli restituce blokovat,“ ujišťuje ParlamentníListy.cz Šťastný. A stejně se postaví k zákonu i v případě, pokud jej sněmovně vrátí Senát. Přesto Šťastný přiznává, že má jednu obecnou výhradu: že se vrací majetek církvím a náboženským společnostem v době, kdy se lidem nedaří nejlépe. „Na druhé straně vidím oprávněnou snahu státu se s tímto problémem už konečně nějak vypořádat,“ dodává. Při zvažování pro a proti nakonec prý zvítězila loajalitě vůči straně, která ho do parlamentu nominovala.

ČSSD spoléhá na Senát

Sociální demokraté spoléhají na Senát, kde má většinu opozice, která s předkládanou podobou restitučního zákona nesouhlasí. Pokud vládní koalice protlačí v červenci kontroverzní zákon o církevních restitucích Poslaneckou sněmovnou, což je pravděpodobné, protože jí k tomu stačí prostá většina zákonodárců, na přehlasování horní komory už bude potřebovat 101 hlasů. Pak aby museli zvednout ruku nejen všichni občanští demokraté, ale i poslanec za dnes již opoziční stranu Věci veřejné a starosta Litvínova Milan Šťovíček, který podporu slíbil za neprolomení těžebních limitů v novele horního zákona. Sám totiž říká, že odstranění možnosti vyvlastnění nemovitosti ve prospěch těžebních společností bylo jedním ze základních cílů, s nimiž vstupoval do parlamentních voleb v roce 2010.

„Pan Šťovíček se dopouští handlu, schválí něco, za co by jinak nehlasoval, za slib, že nebudou prolomeny těžební limity. Ale ty by stejně v tomto volebním období prolomeny nebyly,“ kritizuje šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Naopak spoléhá na rebelii v ODS. „Máme určité indicie z ODS, že ne všichni jsou ochotni pro tento návrh hlasovat,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Tejc. Za zásadní považuje závěrečné hlasování po vrácení zákona Senátem, které se odehraje až v září. „Do té doby mohou lidé přesvědčovat své poslance, aby pro něj ruku nezvedli,“ říká.

Proti prezidentovu vetu by někteří zákonodárci z řad ODS nešli

Zcela jiná situace by v řadách občanských demokratů nastala, kdyby po Senátu vrátil sněmovně zákon i prezident. „To by byla trochu jiná situace, mnohem komplikovanější, než je moje dnešní rozhodnutí hlasovat s klubem, i když mám výhrady a nejsem zcela konformní,“ připouští Šťastný a dodává: „Patřím k poslancům, kteří nikdy nehlasovali proti prezidentovi republiky.“

I opozice si dobře uvědomuje, že by na občanské demokraty mělo velký vliv, kdyby zákon vetoval prezident. „Václav Klaus vždy zastával názor, že nemají být zpochybněna poválečná rozhodnutí. A bude si vědom odpovědnosti, že pokud zákon bude schválen, hrozí riziko prolomení Benešových dekretů. I Marek Benda přiznal, že bude navracen i majetek, který byl zabaven už v roce 1947, ale ke konečnému vypořádání už nedošlo, protože přišel Únor 48,“ upozorňuje na úskalí předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Proto podle něj není vyloučeno, že by se pak mohli vracení majetku dožadovat i další, například šlechta nebo řády kolaborující s nacisty.

Nikdo ovšem nedokáže odhadnout, jak se prezident zachová, pokud se sněmovně podaří přehlasovat i Senát. Na jedné straně sice Václav Klaus mnohokrát vyjádřil obavy z prolomení tzv. Benešových dekretů, které by podle něj mohlo vést k revizi vlastnických práv i teritoriálního uspořádání, jak bylo vytvořeno po druhé světové válce. Kvůli tomu dokonce požadoval garance při podpisu Lisabonské smlouvy. Na druhé straně někteří občanští demokraté upozorňují na mimořádné, nadstandardní vztahy prezidenta s pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou.