Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila v létě na svých webových stránkách svou výroční zprávu za rok 2011, kde uvedla některé závažné skutečnosti, která se v těchto zprávách pravidelně opakují.
Z uvedených zjištění BIS totiž vyplývá, že organizovaný zločin ovládá v ČR státní správu, samosprávu i justici. Klientelistické sítě podle BIS vytvářely paralelní mocenské struktury, v řadě měst zasahovaly do rozhodování zastupitelstev vlivové skupiny.
BIS dále také varuje, že organizovaný zločin působí v Česku ve třech rovinách. První skupiny ovlivňují legislativní proces a nejdůležitější orgány státní správy a samosprávy, druhé podplácejí a diskreditují justiční představitele, třetí pak vyvádějí veřejné prostředky a perou peníze.
„Zjištění je to o to závažnější, že v průběhu roku 2011 předala BIS prezidentovi a členům vlády více než 600 dokumentů. Dalších více než 350 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenskému zpravodajství. Bylo by tedy potřeba zeptat se premiéra a jednotlivých ministrů, jak s těmito informacemi nakládají, když se tyto problémy každoročně opakují. Vše nasvědčuje tomu, že se jimi příliš nezabývají,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz v této souvislosti tehdy stínový ministr KSČM pro resort vnitra Zdeněk Maršíček.
Jeho kolega Miroslav Grebeníček dnes při písemných interpelacích pak hovořil o tomtéž. Zdůraznil přitom, že boj s korupcí a organizovaným zločinem je jedním z hlavních bodů programového prohlášení vlády.
Proč Nečas čekal na to, až na to poukáže tisk?
„Proč premiér nekonal a čekal na to, až informace o tom, jak operuje kmotrovský systém, zveřejní tisk? Chce možná svou nečinností odklonit od veřejnosti informaci, jak vláda a ministři postoupili informace od BIS k řádnému prošetření orgánům v trestním řízení?“ tázal se při tom Grebeníček. Připomněl, že se dnes do své interpelace pustil i přesto, že premiér Petr Nečas je na toto jednání omluven.
To, jak vláda v této věci nekoná, Grebeníčkovi a hlavně některým odborníkům prý navíc připomíná situaci poloviny roku 1988, kdy tehdejší StB také měla příkaz nové případy neotvírat a staré vyhladit do ztracena.
"Mnohé informace v otevřených částech výroční zprávy signalizují, že máme vcelku zdatnou Bezpečnostní informační službu, nicméně mě také ujistily v tom, že vládní struktury, které měly v uplynulých letech efektivně reagovat, jsou buď totálně neschopné, nebo záměrně bezpečnostní situaci v ČR neřeší a nechtějí ji řešit ani pod tlakem médií a veřejnosti. Tento stav pak mnohým odborníkům připomíná polovinu roku 1988, kdy tehdejší Státní bezpečnost měla jasný politický příkaz nové případy neotvírat a živé případy postupně utlumovat do ztracena," řekl komunista.
„Proč vláda v této věci nekoná? Anebo je to záměr, že tyto věci nechce řešit?“ tázal se v jednací síni sněmovny naléhavě Grebeníček a přitom situaci kolem zpráv BIS podmalovával slovy jako "dojení veřejných peněz stranami" či "klientelistické aféry".
Nakonec připomněl, že je ale prý nespokojen s tím, co mu premiér Nečas na jeho písemný dotaz ohledně nekonání vlády ke zprávám BIS odepsal, proto si dnes nechal odhlasovat usnesení o své nespokojenosti. Jenže to přítomnými poslanci přijato nebylo.
Petra zajímala energetická koncepce
Kromě interpelace Grebeníčka zaplnil čas písemných interpelací i dotaz socialisty Břetislava Petra na ministra průmyslu Martina Kubu (ODS). Petra zajímaly okolnosti kolem zpracování státní energetické koncepce a ve svém dotazu se také dotknul problémů novely horního zákona. Dokument, který se zabývá výhledem energetické koncepce až do roku 2040, měla projednat vláda na konci srpna, poté měl jít do mezirezortního připomínkového řízení.
"Já jsem za tuto interpelaci rád. Energetika je totiž něčím, kde bychom měli hledat dlouhodobý konsensus a neměla by podléhat politickým nápadům té či oné politické garnitury podle toho, jak se střídají u vlády," odvětil nejprve Petrovi ministr Kuba. Poté se v obsáhlé řeči snažil vysvětlit všechny otazníky kolem koncepce.
Ministerstvo průmyslu počítá s rozvojem jaderné energie, její podíl by měl v roce 2040 dosáhnout 55 procent oproti současné necelé třetině podílu na elektrárenském trhu. Koncepce počítá s dostavbou třetího a čtvrtého bloku Temelína a s fungováním Dukovan. Rozsah uhelné energetiky by se měl do roku 2025 snížit, nepočítá se stavbou nových kondenzačních uhelných elektráren. Při postupném uzavírání dožívajících elektráren by se měl snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny na zhruba třetinu současného stavu, což by mělo stačit pro teplárenství. Obnovitelné zdroje energie (OZE) se již současného objemu dotací nedočkají. Do roku 2025 koncepce počítá hlavně s biomasou a tepelnými čerpadly, poté s fotovoltaikou na střechách a jiných plochách.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
