Zdá se, že problém fotovoltaiky je větší, než se zdá. Dnes odpoledne se o něm pohádali i poslanci.
„Já bych chtěl využít této příležitosti a znovu zopakovat požadavek směřovaný k ministru spravedlnosti, aby využil zákona k tomu, aby byli transparentní vlastníci fotovoltaických elektráren. Já jsem to tady říkal nikoli v souvislosti s kauzou, která se objevila tento týden, ale zhruba před těmi třemi měsíci při, myslím, projednávání prvního čtení tohoto zákona. Myslím si, že by bylo nanejvýš potřebné a nutné, abychom v České republice znali příjemce dotací, které platí firmy, občané a Česká republika majitelům fotovoltaických elektráren," zmínil na počátku hádky poslanců Milan Urban z ČSSD.
,Já neznám, kdo je vlastníkem fotovoltaických elektráren, ale myslím si, že směrem k veřejnosti bude dobré, když se podíváme zpátky do roku 2005, kdo hlasoval pro zákon číslo 180, který právě celé to šílenství a solární 'klondajk' rozpoutal,“ uvedl na to poslanec TOP 09 František Laudát.
„Pojďme si teď tedy vysvětlit, co zákon obsahoval. Asi ho nikdo nečetl,“ zmínil na to opět Milan Urban z ČSSD.
Krátce po něm pak Jiří Paroubek (NS – LEV 21) jmenovitě zdůraznil, kdo že vlastně nese největší vinu za boom fotovoltaických elektráren, které postupně zvýšily výkupní ceny elektřiny. „Byl to mezi jinými František Laudát, který v letech 2006 - 2010 byl součástí vládní většiny, a tudíž nese odpovědnost za ten průběh fotovoltaiky, myslím že velmi výrazným způsobem,“ poznamenal Paroubek na konto bývalého poslance ODS, který nyní ve sněmovně hájí barvy TOP 09.
„Víte, tehdy, pane poslanče, došlo ke zvýšení výkupní ceny solární energie v listopadu 2006, tedy za první vlády Mirka Topolánka, z 6410 Kč za jednu kilowatthodinu o 7000 Kč. To pak není divné, že to některým lidem dalo jakýsi podnět k tomu, aby investovali do tohoto odvětví a že se stalo to, co se stalo," řekl dále Paroubek a zdůraznil, že už včera navrhoval, aby sněmovna tyto věci opětovně projednala jako mimořádný bod.
Plachý: Ne, bylo to společné dítko ČSSD a komunistů
Jaroslav Plachý z ODS ale k tomu zdůraznil, že vše vlastně bylo „společné dítko ČSSD, lidovců a komunistů“.
„Také jsem kdysi hlasoval pro rámec využití zdrojů, aby bylo možné uplatňovat a chránit životní prostředí podle norem Energetického regulačního úřadu. Ono je ale nyní jedno, jak kdo hlasoval či nehlasoval," připomněl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že v listopadu mohli poslanci onomu boomu ve sněmovně zabránit, ale nestalo se tak.
„Hledejte spíše, kdo tehdy pro zákon nehlasoval, aby solárníci dostali svých 500 miliard korun,“ zaburácel ještě Kováčik.
„Nebyl jsem tehdy členem hospodářského výboru, ale vím, co se tam dělo: Naši lidé se tehdy zachovali, jak se zachovat měli,“ dodal Kováčik.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) poté podotknul, že koalici je to ale vše nyní jedno, stejně tak jako je jí jedno, zda budou peníze na léčbu onkologicky nemocných dětí, neboť se neřeší ani úhradové vyhlášky pojišťoven pro nemocnice, podobně jako se nechává ladem i kauza IZIP, kde se vyhodily dvě miliardy korun.
„Mně ale vadí, jak se poslanci koalice starají o peníze, které jim tady unikají. To je hnusně pokrytecké!“ dodal Zaorálek.
„Vraťme se od fotovoltaiky k anonymním akciím,“ uzavřel nakonec divoké debaty Michal Babák z VV.
Normu o regulaci anonymních akcií nakonec poslanci postoupili do závěrečného schvalování. Pokud norma sněmovnou projde, firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Obě varianty podle ministerstva spravedlnosti zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.
Počítalo se s možností snižovat výkupní ceny o deset procent
Co se týče zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, tak připomeňme, že v původní, vládou schválené podobě, norma počítala s možností každoročně snižovat výkupní ceny elektřiny o deset procent. ČTK nyní z materiálů Poslanecké sněmovny ale zjistila, že pozměňovací návrhy sociálnědemokratických poslanců Ivy Šedivé a Břetislava Petra zmenšily prostor pro takové snižování na polovinu a právě toto ustanovení přispělo k zachování vysokých výkupních cen elektřiny, které vedly v roce 2010 k takzvanému solárnímu boomu.
Návrh zákona přitom v roce 2003 předložila do Poslanecké sněmovny tehdejší koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Rozhodující pozměňující návrhy padly při jednání na počátku roku 2005.
Sněmovna nakonec zákon schválila velkou většinou. Pro zákon jako celek hlasovali téměř všichni poslanci tehdejší koalice, podpořili ho mimo jiné i dnešní předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) a současný ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09, dříve KDU-ČSL). Pro návrh hlasovala také velká část komunistických poslanců, naopak ze zástupců ODS zákon nepodpořil nikdo.
Zdražuje to konečnou cenu elektřiny a snižuje konkurenceschopnost
Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů nyní ovšem kritizují zástupci českého průmyslu, podle kterých podpora těchto zdrojů příliš zdražuje konečnou cenu elektřiny a snižuje konkurenceschopnost českých podniků. Dokonce se nově přišlo na to, že lidé v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková tento týden uvedla, že bývalí pracovníci úřadu v minulosti zřejmě nastavovali výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů nad rámec stanovený zákonem. Podle ní nejspíše úřad nevyužíval možnost meziročně snižovat výkupní ceny, což mohlo způsobit škodu za desítky miliard korun. ERÚ k podezření o možném nezákonném jednání dospěl na základě auditů, které hodnotily fungování úřadu před nástupem Vitáskové, připomněla ČTK.
Premiér Petr Nečas (ODS) k informaci ERÚ v úterý uvedl, že chce s ministry financí a průmyslu a s Vitáskovou hledat způsoby, jak utlumit vliv deformovaných cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové ceny elektrické energie.
Orgány mají zjistit, zda nebyla zneužita pravomoc úřední osoby
ERÚ kvůli zjištění dal také podnět státnímu zastupitelství, aby prošetřilo, zda nebyla zneužita pravomoc úřední osoby. Podnět směřuje na neznámého pachatele.
Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12.150 korun na 5500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl. Nově instalovaných solárních panelů přesto nadále přibývá a ERÚ loni řešil rekordní počet žádostí o udělení licence, kterých na úřad dorazilo přes deset tisíc. Většina z nich ale byly panely na střechách rodinných domů, které do sítě přispívají jen malým výkonem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
