„Myslím, že otázka je složitější,“ říká pro ParlamentníListy.cz stínový ministr financí a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Jestliže prý někdo pomohl Václavu Klausovi před 10 lety do prezidentského úřadu, tak to byla nejednota levice. Odmítá proto, že by to byla vina jen KSČM. Levice se podle něj prostě nedokázala dohodnout na kandidátovi a zproblematizovala i prezidentskou nominaci Miloše Zemana. „Jistě, dá se dedukovat, že v roce 2003 někteří poslanci za KSČM volili pozitivně Václava Klause. Nikdo sice neví, kdo přesně to byl, ale dá se to dedukovat,“ míní Jiří Dolejš.
„Tehdy to byl pro nás velký problém, neboť od funkcionářů po řadové členy pokládali stranické legitimace, protože se domnívali, že jsme stranicky, tedy jako strana, podpořili Václava Klause. Za svou osobu mohu říct, že jsem Václava Klause nepodpořil ani v roce 2003, ani v roce 2008, ale i tehdy jsem věděl, že kvůli tomu rozhodně nebudu utíkat z KSČM,“ vzpomíná Dolejš. Podle něj tehdy levice prezidentskou volbu prostě prohrála. Kvůli podpoře Václava Klause chtěl například položit legitimaci Miloslav Ransdorf, ale byli to podle Dolejše i řadoví členové strany, kteří ty legitimace pokládali. „Tehdy, v roce 2003 byla ta situace opravdu velice složitá. V roce 2008 už to bylo trošičku mírnější,“ vzpomíná poslanec.
Klausův konzervatismus mi ležel celou dobu v žaludku, přiznává Dolejš
Vina tak podle něj rozhodně neleží jen na KSČM, ale především na ČSSD, a svědčí to navíc o tom, že když se levice nedohodne, tak zákonitě vyhrává pravice. „Václava Klause beru jako inteligentního člověka, jako výraznou osobnost. Se svými pravicovými a ryze konzervativními názory je to však naprostý antipod toho, co si myslím o politice a vývoji společnosti já. Leželo mi to celou dobu v žaludku, to přiznávám,“ zpovídá se Dolejš.
Skutečnost, že v roce 2003 levice skutečně selhala, je ale podle něj mementem do budoucna, aby se levice uměla dohodnout, protože jestliže se nedokáže dohodnout, budou se, jak říká, věci jako v roce 2003 opakovat.
Klausovy názory byly buď přijatelné, nebo mi zvedaly obočí či otevíraly kudlu v kapse
„Na zvolení Václava Klause v roce 2003 musíme nahlížet optikou tehdejší situace,“ říká ParlamentnímListům.cz předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Z toho výběru, co tam byl k dispozici a poté, co sociální demokraté podrazili Miloše Zemana, tak to byla věru těžká volba,“ dodává předseda klubu.
Pokud jde o přijatelnost osoby Václava Klause jako prezidenta, člení to Pavel Kováčik zhruba do tří kategorií. „Některé jeho názory byly přijatelné, některé jeho kroky mi zvedaly obočí a některé otvíraly kudlu v kapse,“ konstatoval předseda komunistických poslanců. „Jsme jen lidé a i prezident je jen člověk,“ zasmál se Pavel Kováčik.
U Klause jsme věděli, co od něj můžeme čekat
Podobný postoj zastává také další komunistická poslankyně, Zuzka Bebarová-Rujbrová. „Tehdy to skutečně byla volba menšího zla. Nebylo na vybranou. Na druhou stranu jsme věděli, kdo Václav Klaus je, jaké hodnoty vyznává a co od něj tedy můžeme očekávat,“ konstatovala poslankyně.
V tomto směru prý Václav Klaus nezklamal. „Myslím, že byl přesně takovým prezidentem, jak jsme od něj očekávali, řekla na závěr pro ParlamentníListy.cz. Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Ctí vlastenectví, ale na druhou stranu v církevních restitucích byl Farizejem
„Myslím, že tehdy došlo vlastně ke stejné situaci, jako tomu bylo nyní, že lidé volili menší zlo,“ řekla pro ParlamentníListy.cz poslankyně a stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková. Působení Václava Klause mělo podle ní nepochybně i své světlé momenty. „On například ctí to, čemu my říkáme vlastenectví, což je určitě pozitivní. Na druhou stranu se ukázalo, že on je skutečně tím čestným předsedou ODS, a že mu srdce nebije nalevo, ale napravo,“ komentuje Marková.
Podle Markové se Václav Klaus dopustil i věcí, nad nimiž se člověk musel pozastavit. „Zejména mě zklamal tím přístupem, jakým se zachoval ve věci takzvaných církevních restitucí. Skládala jsem v něj velké naděje, ale on ho farizejsky poslal dál, čímž vlastně bez vrácení sněmovně umožnil vládě začít tento zákon naplňovat,“ kritizuje Soňa Marková postoj prezidenta. „Možná by tu byla ještě šance ten zákon zvrátit, to se nikdy nedá dopředu předjímat,“ dodala poslankyně. Václav Klaus podle ní tímto krokem dokázal, že mu nejde o občany této republiky, ale o jeho vlastní prestiž a o to, že zůstal pravicovým politikem tělem i duší.
Psali jsme:
„To už vůbec nemluvím o amnestii, která mu znemožnila, aby odcházel s přece jen čistším štítem, než takto,“ říká poslankyně. „Měl jistě své světlé momenty, ale také své velmi tmavé, někdy až úplně černé. Kdyby se nedopustil alespoň těch dvou posledních věcí, nemusela by být pachuť po jeho odchodu tak hořká, jako je,“ říká na závěr Soňa Marková.
Mgr. Soňa Marková
První pětiletka prý byla docela dobrá, ta druhá nestála za nic
„Začněme tím, že není známé, zda a kolik poslanců KSČM Václava Klause volilo, protože volba byla tajná, říká poslanec Miroslav Opálka. Prvních pět let „vládnutí“ Václava Klause vyznívá podle něj rozhodně lépe, než těch druhých pět let. „Jeho novoroční amnestie, vyhlášená na závěr jeho působení, musela naštvat snad každého člověka, který uvažuje normálně. Prý mu ani tak nevadí jeho „podpis-nepodpis“ pod církevními restitucemi, protože by to prý nejspíš koalice stejně prohlašovala. „Ta amnestie je výrazně horší, protože tím i potvrdil, že byl v podstatě strůjcem těch korupčních privatizačních afér a tunelování republiky,“ míní poslanec. To byl podle poslance opravdu „vrchol“ jeho kariéry, protože zasáhl, když policie dostala do spárů vrchol ledovce.
Pokud jde o první období působení Václava Klause, hodnotí ho Miroslav Opálka smířlivěji. „Jeho postoj vůči Sudetoněmeckému Landsmanschaftu, či postoj k některým klerikálním kruhům, by se dal hodnotit vcelku kladně jako obhajoba národních zájmů a to je skutečně pozitivní,“ říká poslanec ParlamentnímListům.cz..
Amnestie mu zřejmě za to stála, ale stejně se mu divím, přiznává Opálka
Podle Miroslava Opálky zkomplikovalo „privatizační renomé“ samu volbu, protože byl zvolen vlastně až po několikáté. „Myslím, že tam nešlo ani tak o jeho kvality, ale spíše o to, že se mu pomstili ti, kteří představovali ještě horší alternativu pro prezidentský úřad," zvažuje Opálka. „Tehdy to trvalo přece několik kol, než se zjistilo, že k němu vlastně už není alternativa. Byl to sportovec, maratonec, který běží na dlouhou trať,“ řekl se smíchem Opálka. Závěr prý ale Václavu Klausovi totálně nevyšel. „Pokazil všechno, se vším všudy, i to dobré, co udělal. Zřejmě mu to stálo za to, ale já se mu divím,“ řekl na závěr Miroslav Opálka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
