Pokud ČSSD vyhraje volby, co by měla udělat?Anketa
„Kdyby měla nějakou hrdost, musela by se sebrat a jít. Je vidět, že lpí na své funkci tak, že se trapně s tváří celou červenou snaží vysvětlit nevysvětlitelné,“ řekl ParlamentnímListům.cz někdejší šéf Strany zelených Martin Bursík, který byl vicepremiérem v kabinetu Mirka Topolánka. Jednání mezi vládními partnery označují někdejší koaliční špičky za „naprosté selhání koaliční spolupráce“ a samotnou Karolinu Peake nazývají fackovacím panákem nebo vládním otloukánkem.
Klíčová rozhodnutí mají dělat společně
Bývalí předsedové malých politických stran, které vstoupily v uplynulých letech do vládních koalic a často na to doplatily, nechápou, že předsedkyně strany LIDEM zůstává ve vládní koalici, i když premiér jmenoval nového ministra obrany Vlastimila Picka bez jejího souhlasu, přestože předtím tvrdil, že se na jméně musí shodnout šéfové všech vládních stran. „Takové jednání je u koaličních partnerů nemyslitelné, klíčová rozhodnutí musí dělat společně,“ prohlásila někdejší předsedkyně Unie svobody, dnes advokátka Hana Marvanová.
Mnohokrát Peake nereagovala, jak by měla
Ale vinu vidí bývalá politička nejen na straně premiéra Nečase. „V koalici si každý dovolí, co mu dovolí ti ostatní. Je na Karolíně Peake, aby na to reagovala. Už v minulosti na spoustu věcí nereagovala tak, jak by měla. A toto je důsledek. Když někdo mnohokrát něčím hrozí, a pak to neudělá, tak ho nikdo nebere vážně,“ připomněla Marvanová výhružky strany LIDEM, že odejde z koalice. Bursík potvrzuje, že „jednání premiéra i vicepremiérky popírá základní princip koaliční spolupráce. Podle mého názoru už to žádná koalice není a už se tam každý zuby nehty drží vládního křesla,“ je přesvědčen současný místopředseda Zelených.
Premiér ví, že si s předsedkyní LIDEM může dělat cokoli
Bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda říká, že by „paní Peake měla jít do kouta a stydět se.“ Podle něj totiž ukázala, že její slova nemají žádnou váhu. „Má nulovou váhu ve všem, i v boji proti korupci, a když má někdo v politice nulovou váhu, tak se s ním nikdo nebaví,“ vysvětlil někdejší šéf lidovců, proč nikoho názor vicepremiérky nezajímá. Politika je podle něj těžký zápas, ve kterém každý dělá, co může. „Je to její chyba, vždyť nemá na Úřadu vlády ani kancelář, ona tím naznačuje, že za post místopředsedy vlády přijme jakékoli podmínky. Předseda vlády se k ní chová takovým způsobem, protože ví, že si s ní může dělat cokoli. Že je jí to jedno. A partneři si dovolí, co si dovolit mohou. Bohužel,“ řekl ParlamentnímListům.cz Cyril Svoboda.
Je vidět naprosté pohrdání stranou LIDEM
Podle expředsedy Věcí veřejných Radka Johna, který vstupoval po volbách do vládní koalice s ODS a TOP 09, měla strana LIDEM dávno vládní koalici opustit. „Zatímco dříve byla Karolína Peake fackovací panák tajně, dneska se to odehrává veřejně. Dříve se stranou LIDEM kopali z jednoho kouta vládní místnosti do druhého, teď už je kopou na náměstí z jednoho rohou do druhého. Je to nedůstojné, absurdní, je to naprosté selhání koaliční spolupráce a je v tom vidět naprosté pohrdání stranou LIDEM,“ prohlásil Radek John. Ve vládní koalici podle něj platí staré známé "Přeběhlíci jsou vítáni, ale nejsou váženi". Čestný předseda a poslanec Věcí veřejných dodává, že v této chvíli je LIDEM všem jen pro smích. „Dávno zmeškala okamžik, kdy měla odejít z vlády. Takhle bohužel ještě svými hlasy prohlasovala věci, které se neměly stát,“ připomíná zákon o církevních restitucích, zvýšení DPH a „obrání důchodců“.
Prezident si tuto vládu s chutí vychutná. To si nemůže nechat ujít.
Někdejší předseda KDU-ČSL Jan Kasal, který byl několikrát v roli vyjednavače koaličních vlád, ParlamentnímListům.cz řekl, že to, co si dovoluje premiér k paní Peake, to by si vůči němu žádný předseda vlády nedovolil. „Ani to nikdo nezkusil. Takové vztahy, ať už jsme byli v lepších či horších koaličních vztazích, nepamatuji,“ potvrzuje. Je pro něj naprosto nepochopitelné, že se tak chovají nejbližší vládní kolegové – předseda a místopředseda vlády. „Neumím si prostě představit, že tito dva lidé si sednou vedle sebe na vládě a budou se tvářit jakoby nic a budou projednávat věci, které jsou důležité pro život tohoto státu. Premiér z paní Peake udělal „velké, širé, rodné lány“. Pokud si chce zachovat tvář, musí předsedkyně strany LIDEM i podle jeho názoru z vlády odejít. Kasal však nechápe ani kádrování ministra obrany Vlastimila Picka ze strany vicepremiérky. „Je z toho nervózní, proto říká věci, které by říkat neměla. Prostě to v kabinetu skřípe. Myslím, že si prezident Miloš Zeman tuto vládu s chutí vychutná. To si nemůže nechat ujít,“ předpokládá politický matador, který strávil dvacet let v Poslanecké sněmovně.
I lidovci museli překousnout, že je vládní partner Jiří Paroubek obchází
Ale i lidovci museli v minulosti řadu věcí ve vládě překousnout. V roce 2002 vstoupili do kabinetu Vladimíra Špidly s ČSSD a Unií svobody. Jenže Špidlu tehdy potopila vlastní strana, jeho nástupce Stanislava Grosse donutili k rezignaci koaliční partneři, a třetí premiér – Jiří Paroubek - před volbami začal schvalovat zákony s pomocí komunistů bez nejmenšího ohledu na koaliční partnery. Lidovci to se skřípěním zubů trpěli, protože se báli, že když potopí vládu, voliči jim to ve volbách spočítají. A tak vydrželi s Paroubkem, který vykřikoval, že bude schvalovat zákony třeba s Marťany, až do sněmovních voleb. „Na konci volebního období dělali vládní partneři trapnou stafáž tomu, kdy sociální demokraté všechno schvalovali s pomocí opozičních komunistů,“ vzpomíná Hana Marvanová.
Šéfka Unie svobody si na rozdíl od Peake zachovala tvář
Naprostým protipólem Karolíny Peake je někdejší předsedkyně Unie svobody. Jediná Hana Marvanová si jako předsedkyně malé politické strany, o jejíž vstup do vládní koalice byl zájem, zachovala důstojnost a vážnost. Byla sice u vyjednávání vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL, ale nakonec se postavila proti vstupu Unie svobody do vlády. „Při jednáních se ukázalo, že představy ČSSD jsou naprosto odlišné od našeho programu, kamenem úrazu byly daně a zadlužování. Byla jsem přesvědčena, že by nám voliči neodpustili, kdybychom zradili volební sliby, a místo snižování daní bychom daně zvyšovali a místo snižování zadlužování státu bychom ho zvyšovali,“ vzpomíná na rok 2002. Hana Marvanová dospěla k závěru, že v takové koalici by Unie svobody nemohla naplňovat svůj program a bylo by to pro ni likvidační, proto navrhovala podporu menšinové vlády ČSSD s lidovci. Když ve vedení strany svůj názor neprosadila, odstoupila z postu šéfa. Unie svobody se pak stala součástí vládní koalice a po čtyřech letech její preference spadly pod pět procent a do parlamentu se už nedostala. „Vstup do koalice zaplatila svou existencí,“ konstatuje advokátka, že se její nejhorší obava potvrdila. A dnes je přesvědčena, že menšinová vláda by byla lepší nejen pro Unii svobody, ale i pro samotného Vladimíra Špidlu, protože jeho odpůrci mu spolupráce s liberální Unií svobody neodpustili.
Zelení udělali stejnou chybu jako Unie svobody
Špatná zkušenost Unie svobody neodradila další malé politické strany od podobné chyby. Vstoupily do vlády a dopadly podobně. „Totéž udělali Zelení. Já jsem jim radila, aby nevstupovali do vládní koalice, že je to zničí. To je chyba malých politických stran, které začnou dělat velké kompromisy. Nejmenší strana je vždycky otloukánkem ve vládě, nic moc neprosadí, ale obětuje nejvíc ze svého programu a ještě se zkompromituje,“ vysvětlila Hana Marvanová. Není zastáncem toho, když se vytvářejí nerovnoprávné koalice, protože malé strany za to mohou zaplatit svou existencí. Je podle ní chyba, když se drží míst ve vládě, důležitější je dlouhodobě budovat politickou stranu, jinak budou stranou na jedno použití.
Věci veřejné se také přesvědčily, že neměly vstupovat do vládní koalice
Ale i Věci veřejné dnes vědí, že neměly vstupovat do vládní koalice s ODS a TOP 09, jejíž představitele – politické dinosaury - před volbami ostře kritizovaly. „Představitelé Věcí veřejných nedomysleli, že budou ve vládním týmu nejslabší článek, teď uznávají, že to byla chyba. Ale zase pozdě,“ míní Hana Marvanová. Nevýhodou malé politické strany, která se dostane poprvé do parlamentu, je i politická nezkušenost. „Stojí proti pardálům ošlehaným těmi větráky ve Sněmovně, neznají finesy, nevědí, na co všechno si musí dávat pozor, a pak jsou překvapeni, jak je ostatní převálcují,“ konstatuje právnička.
Malé strany riskují existenci
Malé strany riskují ve vládních koalicích nejvíc – vlastní existenci „I velká strana kvůli chybám může přijít o několik procent podpory, ale má z čeho ztrácet, takže ji úbytek úplně nezlikviduje, má šanci se dostat do parlamentu. Ale když malá strana se sedmi procenty přijde o pět procent, tak to nezvládne,“ říká bývalá šéfka Unie svobody. „Je tu hodně příkladů, ale nikdo se z toho podle ní nepoučil. Hana Marvanová říká, že důsledky takového chování vedou k velké nestabilitě a znechucení lidí politikou. Vidí, jak strany rostou jako houby po dešti, ale stejně rychle pak zanikají.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
