„Vyznat se v právních předpisech, které dnes fungují, je opravdu pro obyčejného starostu těžké,“ prohlásil v Poslanecké sněmovně ministr spravedlnosti v situaci, kdy vládní koalice čelila snaze ČSSD zařadit na jednání bod věnující se aktuálnímu policejnímu obvinění pražských radní kvůli kauze Opencard. Primátor Bohuslav Svoboda a jeho kolegové se již předtím dočkali razantního zastání jak ze strany premiéra a předsedy ODS Petra Nečase, tak vedení TOP 09 v čele s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. K obhajobě nejen pražských radních, ale komunálních politiků obecně přispíval svým projevem i Blažek.
S názorem ministra Blažka nesouhlasí známá advokátka a protikorupční aktivistka Hana Marvanová. „V trestním zákoníku máme trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku, toho se může dopustit manažer firmy, člen představenstva, ale také ministr, úředník nebo hejtman či starosta,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Nelze podle ní přece vyloučit z trestní odpovědnosti členy samosprávy. „To je nesmysl. Ale problém je spíš v tom, že to nebylo zvykem. Neexistuje tu takové povědomí, že i veřejný činitel může nést trestní odpovědnost,“ soudí právnička, proč se začíná najednou o problému diskutovat.
Komunální sféra není banda gaunerů
Ministr Pavel Blažek ve svém projevu v Poslanecké sněmovně vyzval představitele politických stran, aby „si navzájem neříkali příklady různých jednotlivců, kteří jsou možná z něčeho stíháni“.
„Ten důvod je jednoduchý. Jsou to jednotlivci a existují stovky, tisíce starostů a radních, kteří se nedopustili vůbec ničeho a divák televize, nebo ještě český novinář zvlášť, z toho vlastně udělá to, že my tady tu komunální sféru popisujeme jako nějakou bandu gaunerů a navzájem si tady říkáme různá jména různých lidí. Je to velmi chybné politicky. Já to odmítám. Nikdy jsem to nedělal a dělat to nebudu, abych TOP 09, ČSSD a komukoliv jinému neustále vhazoval nějaká konkrétní jména, protože samozřejmě tímto nahrávám silám, které s demokracií nemají nic společného a budou říkat jednoduchou věc. Vidíte je, je to jeden pytel darebáků a sami to na sebe ještě říkají. Já vás fakt prosím, abychom v této debatě nepokračovali,“ požádal zákonodárce napříč politickým spektrem ministr spravedlnosti.
Psali jsme:
Policisté vidí Valjeana v obcích
Kritika se opět nevyhnula ani policii. „Vzpomeňte si na známou postavu inspektora Javerta z Bídníků. To je člověk, který je přesvědčený o tom, že ví, kde je nějaký zločin, kde se páchá nějaký zločin a potřebuje nějaký prostor. Když si dnes otevřete - myslím, že je to v Mladé frontě - rozhovor s představiteli policie, tak se dozvíte, že dnes se musí zaměřit na obecní samosprávu. Nakonec nic proti tomu. Klidně. Čili toho Valjeana dnes vidí oni v obcích,“ pokračoval ve svém emotivním projevu člen Nečasovy vlády.
Podle něj může být diskutabilní, jestli je správné, aby se policie zaměřovala vždy na určitou výseč obyvatelstva a rozhodování. „Ale budiž. Ale ten problém přece spočívá v tom, že prostředí pro starosty a radní, hlavně v malých obcích, které je dnes pro ně velmi těžko snesitelné, jsme vytvořili my, protože vyznat se v právních předpisech, které dnes fungují a byly schváleny i touto sněmovnou, je opravdu pro obyčejného starostu těžké,“ politoval komunální politiky člen vlády, který jako představitel justice má hájit dodržování zákonů.
Nejlepší nebude dělat vůbec nic
Ministr spravedlnosti se nakonec zamyslel, k čemu takové snahy policie vlastně vedou.
„Povede to nakonec k tomu, že nejlepší v nějaké komunální radě, ať je to kdekoliv, je nedělat vůbec nic, protože jakékoliv rozhodnutí, které se nějakým způsobem zdá někomu správné a účelné, může být možná při neznalosti toho či onoho zákona, toho či onoho nařízení vlády a vyhlášky, shledáno jako nesprávné, dokonce protiprávní,“ vysvětlil své obavy ze snahy vyšetřovat porušování zákonů v komunální politice. Ale advokátka Hana Marvanová poukazuje na fakt, že pokud politice nebo státní zastupitelství shledá porušení trestního zákona, je povinno stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Nemůže přihlížet k tomu, jestli mají starostové nebo hejtmani situaci těžkou, protože se nevyznají ve složitých a nepřehledných právních předpisech.
Psali jsme:
Musí být nějaké brzdy a pojistky
Právnička Hana Marvanová je přesvědčena, že chybí kontrola samosprávy, která je netrestní, například kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale rozšíření kompetencí NKÚ právě o možnost kontroly samosprávy smetli ze stolu senátoři, mezi nimiž je zastoupena řada starostů. „Kontrola prováděná orgány činnými v trestním řízení je krajní prostředek. Ale myslím, že civilní mechanismy nejsou dostatečné. Měl by v krajských i obecních zastupitelstvech fungovat kontrolní výbor, musí být nějaké pojistky, brzdy, aby se rozhodující lidé vyvarovali excesu, který by mohl vést k trestní odpovědnosti,“ vysvětlila advokátka s tím, že by známé kauzy měly vést k větší obezřetnosti politiků při nakládání s veřejnými prostředky.
Nikdo pořádně neví, co znamená slovo „transparentnost“
Některé poslance možná překvapilo, když je Pavel Blažek od řečnického pultíku v zasedacím sále dolní komory poprosil, aby pod moderním heslem „transparentnost“, o kterém podle něj nikdo pořádně neví, co to slovo znamená, ze strachu před českými médii a různými skupinami, kterým jde o dekonstrukci všeho, co tu bylo za dvacet let, neustupovali tak, že demokracii učiní dysfunkční a nefunkční. „A k tomu je potom jeden jediný krůček, aby přišel někdo a řekl: tak, tady bude všecko fungovat, ale hlasovat už se v takovém systému nebude,“ varuje ministr Nečasovy vlády. „Myslím, že to není pravda,“ reagovala na poněkud složitou konstrukci vytvořenou ministrem spravedlnosti Hana Marvanová.
Transparentnost označuje podle Wikipedie v politice požadavek na průhledné a veřejně přístupné jednání ze strany státu. Průhledné čili transparentní je pro pohled to, co nezakrývá. To se týká jak postupů účetních, tak zejména postupů veřejných institucí a úřadů, kde je třeba přísně oddělovat veřejný zájem od soukromých zájmů lidí, kteří jej mají uskutečňovat. Na možnosti zneužití svěřených prostředků lidmi, kteří s nimi zacházejí, stojí všudypřítomný jev korupce.
Proti korupci se v soukromých i veřejných institucích sice bojuje různými kontrolami, ty však vždy vyvolávají otázku, kdo bude kontrolovat kontrolory. Nejúčinnější formou kontroly je tak kontrola veřejností, které ovšem vyžaduje právě transparentnost institucí a jejich postupů. Požadavek transparence je tak nejúčinnějším prostředkem boje proti korupci. V praxi obvykle znamená, že postupy mají být co možná jednoduché a srozumitelné i neodborníkům, že o každém rozhodování a zacházení se svěřenými prostředky mají existovat jasné doklady (účty, zápisy, usnesení atd.), které mají být veřejně přístupné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
