Na snahu poslanců ODS a TOP 09 zrušit zákon o významné tržní síle upozorňují už delší dobu Věci veřejné. Právě tato strana upozorňuje, že malí a střední zemědělští výrobci zůstanou v případě zrušení zákona zcela bez ochrany. Předseda Věcí veřejných Vít Bárta se navíc obává, že se do řetězců opět vrátí takzvané regálovné, zruší se povinné lhůty ke splacení faktur a právě druhotná neschopnost bude likvidovat malé a střední podnikatele.
K tématu se v minulosti vyjadřoval například i šéf potravinářského holdingu Agrofert Andrej Babiš.
Chraňme vlastní malé a střední podnikatele
„Věcem veřejným nezbývá nic jiného, než po opakovaných urgencích vlády předložit vlastní návrh zákona. Jeho cílem je chránit malé a střední zemědělce či výrobce,“ konstatuje Bárta. Ti jsou podle návrhu Věcí veřejných definovaní obratem do 600 milionů korun ročně.
Zároveň chtějí Věci veřejné podpořit prodej českých výrobků v hypermarketech, čímž by se podle nich zvýšila zaměstnanost v potravinářské a zemědělské výrobě. „Nechceme chránit dominantní výrobce potravin, kteří jsou stejně nebezpeční jako hypermarkety," říká předseda strany Vít Bárta, který ostře kritizuje dominanci některých velkovýrobců.
Zrušení zákona by bylo nefér vůči našim zemědělcům
Nesouhlasný postoj vůči zrušení zákona zaujímá také KSČM. Její místopředseda sněmovního zemědělského výboru a předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik připomněl, že se komunisté už léta snaží prosadit regulaci nadnárodních řetězců. „Řekl bych, že stávající zákon o významné tržní síle, tak jak byl přijat, je kompromisním minimem,“ konstatuje Kováčik.
Bude-li zákon zrušen, „bude otevřeno ještě více naprosto nekontrolované pole pro působení zahraničních řetězců“, míní Kováčik. Jak dodává, je to špatné a nefér vůči našim dodavatelům, co se týká včasných plateb či dalších poplatků, které musejí firmy platit, aby mohly v řetězcích vůbec prodávat. "Já jsem byl od počátku pro schválení a jsem naopak pro zpřísnění toho zákona. Pokud jde o jeho zrušení, jsme samozřejmě ostře proti,“ říká místopředseda zemědělského výboru.
KSČM by zpřísnila podmínky pro působení nadnárodních řetězců
Pokud jde o dominantní výrobce, není to podle Kováčika prioritní nebezpečí. Uznává sice, že se některé firmy mohou chovat dominantně, za prioritu však považuje zachování zákona kvůli vlivu nadnárodních řetězců. Podle něj nemají velcí výrobci takový vliv. „Podívejte se například v masném průmyslu, kde jsou také velké firmy, ale nevidím v tom primární problém,“ dodává Kováčik. Zrušení zákona je podle něj podstatně horší variantou, kvůli uvolnění cesty k praktikám nadnárodních řetězců.
A jaké změny v zákoně by se Pavlu Kováčikovi zamlouvaly? „Teď při této politické sestavě mi postačí, když vydrží tak, jak je," směje se poslanec. Do budoucna, jak říká, je to samozřejmě podpora domácích firem, domácích zemědělců. „Právě zákon o významné tržní síle je takovým důležitým krokem k té podpoře. Osobně bych ještě zpřísnil podmínky působení zahraničních velkoobchodních řetězců,“ míní Pavel Kováčik. Podle něj by mohl řetězec za hrubé či opakované porušení podmínek přijít i o licenci k podnikání na území České republiky.
Nepostihujme jen jednu stranu, žádali navrhovatelé zrušení
Zákon, podle Laudáta a Plachého, prý vychází z mylného předpokladu, že míra tržní dominance je vymezena velikostí odběratele. „Každý obchodní vztah je do značné míry individuální záležitostí, a proto pouze analýzou každého jednoho vztahu lze odhalit případnou asymetrii vyjednávacích pozic,“ uvádějí v návrhu. Předkladatelé tvrdí, že dopady současné podoby zákona jsou podle názorů většiny účastníků trhu negativní. Jeho stávající podoba i pokusy o jeho novelizaci neřeší podle navrhovatelů na zrušení zásadní problémy, které tato legislativa přináší.
„Není vhodné, aby jakákoli právní norma v této oblasti byla diskriminační, tj. postihovala pouze jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů," říkají navrhovatelé zrušení s tím, že se jedná především o obchodníky. Ale i pro dodavatele a odběratele je stávající podoba zákona byrokratickou zátěží. Navíc je prý zpochybňována její slučitelnost s evropskou legislativou a vytváří prostředí právní i faktické nejistoty dotčených účastníků.
I předkladatelé připouští vliv monopolních výrobců. Chtěli to nechat na ruce trhu?
Je překvapivé, že Laudát a Plachý připouštějí stanovisko, které vůči monopolním dodavatelům zastávají Věci veřejné, závěry jsou ale zcela odlišné. „Někteří dodavatelé na našem trhu zaujímají poměrně významné postavení blízké dominanci. Jedná se např. o některé druhy nealko nápojů, piva apod.,“ uvádějí navrhovatelé. Na rozdíl od VV i KSČM, které trvají na zákonném rámci pro řetězce, je podle Laudáta a Plachého „směrem ke spotřebitelům naopak žádoucí, aby vyjednávací síla obchodníka mohla v těchto případech působit jako tlumící možné negativní projevy dominantního postavení“, konstatují v návrhu. Primárním hlediskem při ochraně hospodářské soutěže je podle nich ochrana spotřebitele. Jak ji ale chtějí zajistit pouze rukou trhu, však v důvodové zprávě neuvádějí. „Vzhledem k aktuální situaci na českém maloobchodním trhu se předkladatelé domnívají, že nejlepší regulace trhu bude žádná regulace,“ uvádějí v důvodové zprávě František Laudát a Jaroslav Plachý.
Ing. František Laudát
Zákon tedy zůstává, jak je. Vláda při svém jednání zaujala negativní stanovisko. Podle neověřených informací byli proti zrušení zejména ministři z ODS. Ve sněmovních kuloárech se proslýchá, že to je další úder vůči TOP 09 a snaha ODS vylepšit své renomé u voličské veřejnosti.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
