Doslova fackovacího panáka z nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana si udělal ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro deník Právo, v němž se vyjadřoval k odchodu Tomáše Martince z čela Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Mediálně bezkonkurenčně nejobratnější český politik proměnil rozhovor v tvrdou kritiku nejvyššího státního zástupce.
„Nebyl to plukovník Martinec, byl to nejvyšší státní zástupce, který odmítl odpovědnost sjednocovat netrestní právní normy pro účely trestního řízení, ač mu přísluší. A připustil situaci, kdy si jedna část exekutivy vykládá příslušné normy tak, že ji potom druhá část exekutivy v působnosti nejvyššího státního zástupce za tento postup stíhá,“ prohlásil Miroslav Kalousek na Zemanovu adresu.
Tím se dotkl podle jeho názoru špatně plněné úlohy nejvyššího státního zástupce sjednocovat výklad právních norem. To se má dít prostřednictvím výkladových stanovisek, která jsou pak pro podřízené státní zástupce autoritativním vodítkem a návodem jak postupovat. Podle Kalouska tohle Zeman nedělá, a proto nastala situace, kdy někteří státní zástupci stíhají případy, které jiní nestíhají. Příčinou je podle něj nedostatek odvahy nejvyššího státního zástupce Zemana.
Stačí, když řekne, co je a co není trestné
„Z mého pohledu je nejvyšší státní zástupce v tuto chvíli stejně užitečný jako černá kočka Tlapka, která umí říci jenom mňau. Nejvyšší státní zástupce také umí říci jen 'nevím, nejsem oprávněn'. Státní správa musí rozhodovat a nejvyšší státní zástupce nese odpovědnost za to, že státní správa sice nějak rozhodne, ale orgány činné v trestním řízení za to rozhodnutí mohou trestně stíhat, protože nejvyšší státní zástupce odmítá odpovědnost a nechce dát své výkladové stanovisko. Nikdo po něm nic jiného nechce, jen aby řekl, co je a co není trestné,“ tvrdil ministr financí.
Psali jsme:
„Já jsem se ho nejen ptal, ale já jsem mu i psal. On se schoulil do kanceláře a odmítá vydat stanovisko. To je otázka odvahy, protože bude konfrontován s tím, že je špatné nebo dobré. Nechci od něj stanovisko k případům, které se již staly. Ale do budoucna se musí rozhodovat dál. A nejvyšší žalobce k tomu nechce nijak přispět,“ kritizoval Miroslav Kalousek nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v rozhovoru pro deník Právo. Z vyjádření Zemanových předchůdkyň ale nevyplývá, že by ministr mohl takto nejvyššího státního zástupce úkolovat.
Přehled o Zemanových aktivitách by měl mít ministr Blažek
„Jak jsem to pochopila, tak pan Kalousek asi myslel, že jsou tu nedostatky ve sjednocování praxe, protože nejvyšší státní zástupce by měl sjednocovat praxi, a když se vyskytnou nějaké rozdílnosti, tak by se na to měl zaměřit. Ale to si nemyslím, že by pan Zeman nedělal, protože pokyny, jak jsem viděla, vydává také. Otázkou je, co měl pan ministr na mysli a co konkrétně mu vadí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Marie Benešová, nejvyšší státní zástupkyně z let 1999 až 2005:
Má ale pochyby o tom, že by Pavel Zeman neplnil svou jedinečnou povinnost, což je sjednocování praxe v celé soustavě státních zastupitelství. „To si myslím, že je nějaké nedorozumění nebo informační šumy nebo pocity, kterými někdo trpí. Jak si nejvyšší státní zástupce počíná, by měl posoudit ministr spravedlnosti, protože on ty pokyny na ministerstvo také dostává, takže pan ministr Blažek by měl o Zemanových aktivitách vědět,“ upozorňuje Marie Benešová.
Výkladové stanovisko slouží ke sjednocování státních zastupitelství
Ani z vyjádření Renaty Vesecké nevyplývá, že by jakýkoli ministr mohl požadovat po nejvyšším státním zástupci, aby mu sypal z rukávu výkladová stanoviska dle jeho libosti. „Výkladové stanovisko má sloužit ke sjednocování a usměrňování nižších státních zastupitelství a je jednou ze základních úloh, kterou má plnit nejvyšší státní zástupce v rámci své kompetence,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Renata Vesecká, která stála v čele Nejvyššího státního zastupitelství v letech 2005 až 2010.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Pro sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců může nejvyšší státní zástupce vydávat pokyny obecné povahy a ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů stanoviska. „Pokud má poznatky o nejednotnosti postupu soudů, může dát předsedovi Nejvyššího soudu podnět, aby soudem bylo zaujato stanovisko k výkladu zákona nebo jiného právního předpisu,“ připomíná bývalá nejvyšší žalobkyně.
Vesecká vydávala stanoviska zejména v oblasti drogové, dopravní či násilné kriminality
Všechny výše uvedené formy Renata Vesecká v čele NSZ také využívala. „A to jak pokyny obecné povahy, tak stanoviska, v tomto případě zejména v oblasti drogové, dopravní či násilné kriminality, tak i podněty k předsedkyni Nejvyššího soudu. Vydávání stanovisek je důležitou a zásadní funkcí nejvyššího státního zástupce, neboť tímto způsobem lze sjednocovat praxi a v zásadě odstraňovat chybné postupy nižších státních zastupitelství již od samého počátku. Jedná se též o plnění úkolu předvídatelnosti trestního práva,“ dodává Renata Vesecká.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
