Komunisté se podle místopředsedy, poslance a stínového ministra financí Jiřího Dolejše deklarují jako proevropská strana. Přitom v minulosti se vůči vstupu do Evropské unie dost tvrdě vymezovali. Proč ten obrat?
Ono je to ještě trochu jinak. V KSČM od počátku existovaly dva proudy. Jedni byli zásadně proti, jiní říkali ano, ale do této EU ne. Oni nejsou proti politické a ekonomické spolupráci, ale nesouhlasí s Evropskou unií v této podobě. Takže chtějí i v tomto něco změnit.
Myslíte, že by mohli čeští komunisté evropskou levici nějak ovlivnit?
Tak komunisté jsou součástí evropského parlamentu, ale celkově levice je zatím slabá. Uvidíme, jak to bude vypadat dál, až po dalších volbách, do jaké míry současná situace pozici levice ovlivní. Zatím to bylo posunuté doprava, ale krize může leccos ovlivnit. Může pak dojít k posunu doleva, a to zejména v případě, že levice přijde s nějakým programem. KSČM se, podle všeho, chystá s takovým programem přijít, takže uvidíme.
Co z toho, co vytyčil Jiří Dolejš, považujete za nejdůležitější?
Rozhodně akcent na to, že se hodlají aktivizovat a využít ekonomických problémů, respektive krize, k nalezení východiska, posílení svého vlivu a uplatnění alternativy, o níž jsou přesvědčeni, že ji mají.
Ve Vašem hlase zaznívá pochybnost, byť mírná. Proč?
To není pochybnost vůči vizím KSČM. Jde spíše o to, že tato krize není samozřejmě první, ale už čtvrtá v pořadí novodobých dějin. V těch dřívějších hrály velkou roli nové technologie, které dokázaly vytvořit nová pracovní místa, nové impulsy. Zatímco nové technologie nyní tento problém pouze zhorší.
Jak tedy na to?
To lze udělat pouze jako komplexní celkovou přestavbu, a to není možné udělat v rámci samotné České republiky, ale pouze v rámci Evropy a myslím, že to je právě to, co si řada lidí neuvědomuje. Myslím, že komunisté si jsou dobře vědomi, že je to záležitost velké systémové změny.
V rovině ČR to tedy nemá šanci na vyřešení?
To rozhodně ne. Slyšel jsem, jak se na levici operuje s příkladem Číny, nebo dokonce Venezuely, ale je třeba si uvědomit, že jsou tyto země z technologického hlediska přece jenom pozadu, takže nemají ty problémy, které má Evropa nebo vyspělé země. To je docela jiná rovina.
Proč ale tyto země problémy nemají, zatímco vyspělé země ano?
Protože u nich nové technologie problémy zatím nepřinášejí, u nás už ano. U nás už technologie vytvářejí jen nové problémy, zatímco pro ně jsou nové technologie stále ještě zdrojem nových pracovních míst.
Psali jsme:
Z jednání KSČM vyplynulo, že musejí být silní, aby se sociální demokraté nepoohlédli po jiném partnerovi. Vnímáte to také tak?
Já bych ten problém viděl složitější. Kdyby byli komunisté slabí, tak alespoň podle posledních průzkumů Factum Invenio vyplývá, že sociální demokraté ani s komunisty nedají dohromady 50 procent ve sněmovně. Na druhou stranu, když budou komunisté silní, je otázka, co udělá sociální demokracie. Ta nepotřebuje příliš silné komunisty, protože tím oslabuje svou vlastní pozici. A pozice komunistů je pro změnu komplikovaná především tím, že s nimi nikdo nechce do spolku, ale jejich hlasy potřebují. Takže vidíte, že to vůbec není jednoduché. (smích)
Musím ale podotknout, že tyto průzkumy, které vydává jak Factum Invenio, tak i další, v poslední době se jeden od druhého liší natolik, že už to pro mne ztrácí důvěryhodnost.
Komunisté nyní mluví o tom, že boj proti antikomunismu začíná u rozbití vlastních stereotypů. Myslíte, že jsou toho schopni, že na to mají?
Za prvé je to otázkou dlouhodobější vize a za druhé je třeba si nejprve ujasnit, co jsou to ty stereotypy. Osobně vidím problém například v tom, že ta strana je přestárlá. A právě ta část jejich starších lidí se pohybuje v původních stereotypech starého myšlení, například v otázce návratu k socialismu. Většina komunistů si ale uvědomuje, že to dnes už nelze. Ale ti staří nejsou schopni vidět něco nového a ti mladí, kteří jsou také nespokojení se současnou situací, neznají pro změnu marxismus. I oni vycházejí z alternativ minulosti.
Ti lidé, kteří do KSČM dnes vstupují, o marxismu většinou nevědí vůbec nic. Oni se naučí jen pár frází. Marxismus je ale metodologie, jak určité problémy řešit. Ti mladí však znají většinou jenom ty fráze. Oni když už něco znají, tak je to západní výklad marxismu, ale samotného Marxe většina z nich vůbec nečetla.
Komunisté se, jako typická levicová strana, hodně věnují sociální problematice. Myslíte, že budou schopni nějak ovlivnit nápravu oné destrukce sociálního systému, kterou způsobila vláda?
Tady je otázka, zda a jaké ještě existují rezervy. Když uvážíte, že kterákoliv vláda v poslední době nastupovala, tak zjistila, že to bylo horší, než se říkalo. Nemyslím si proto, že by to nyní bylo jiné. Takže, budete-li chtít získat nějaké zdroje, bude třeba v prvé řadě odstranit korupci s korupčníky a začít přerozdělovat. Ale kolik toho vůbec bude a jestli se to podaří a zda to bude spravedlivé, to je otázka. Ty zákony jsou v podstatě dnes nastavené tak, aby nebylo možné nikoho potrestat. Dobrý advokát vás z toho vždycky dokáže vysekat.
Je tu důležitá otázka, že když se dostanou k moci radikálové, co vlastně budou moci reálně udělat? A protože těch možností bude málo, mohou být tím více radikálnější, ale pak to může skončit špatně.
A nemůže se pro změnu stát, že když budou mírní, začne se radikalizovat ulice?
Tak to je jistě možné, dokonce pravděpodobné. Přednáším teď Robespiera, což je typický příklad, protože on na začátku vůbec žádný revolucionář nebyl. Nato se ale ulice radikalizovala a pak ho to stejně smetlo. A to platí samozřejmě i dnes.
Nebude to jen přelévání spojitých nádob mezi KSČM A ČSSD? Jak donutit lidi, aby přišli k volbám, když podle průzkumů veřejného mínění jich má přijít k volbám asi 50 procent?
Podle mého soudu to zase až tak prosté přelévání nebude. Spíše mě opravdu matou ty průzkumy STEM, Factum Invenio a CVVM, protože se od sebe hodně výrazně liší. Pak je otázka, kdo z nich má pravdu a kolik je v tom peněz, tedy kdo takové výsledky vytváří uměle. Jinými slovy, jaký zájem za tím kterým průzkumem funguje?
Když jsou to tři renomované agentury, tak to přece nemůže vycházet až tolik jinak. To prostě nemůže být otázka posunu nebo metodologie. Začínám mít zkrátka velké pochybnosti o hodnověrnosti výsledků těch průzkumů. Když v poslední době jde vývoj trvale doleva a pravice nic neukázala, tak nevidím žádný důvod, proč by najednou pravice měla jít do popředí.
Je tu snaha pomoci pravici?
Možné to je, ale výsledkem bych si nebyl vůbec jist. Může to být totiž naprosto kontraproduktivní, protože český volič, jak známo, vyvažuje. Vzpomeňte si na film „Obecná škola“, kde je klasický příklad – „... mají roupy, tak to je volit nebudu“. Takže když nespokojený volič zjistí, že pravice má moc procent, může se naopak zmobilizovat. Jestliže se takto o to někdo zprava snaží, tak si může podřezat větev, na které sedí.
Takže prosté přelévání to nejspíš opravdu nebude. Ve hře je příliš mnoho faktorů a situace se ještě do voleb může změnit i vstupem nových subjektů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
