Že by kampaň politických stran již začala? Nebývale ostré vyjádření exministra dopravy a předsedy Věcí veřejných (VV) Víta Bárty pro ParlamentníListy.cz je totiž namířené jak proti ČSSD, tak i proti TOP 09. Jádrem je přitom ústavní stížnost poslance VV Petra Skokana, o níž se zákonodárci hádali při úterní schůzi, která předcházela hlasování o rozpuštění dolní komory.
Jak známo, pro návrh na rozpuštění dolní komory nakonec zvedlo ruku 140 poslanců. Proto nyní odhlasovaný návrh míří k prezidentovi Miloši Zemanovi, který by ho v nejbližších dvou či třech týdnech měl stvrdit podpisem a vyhlásit termín předčasných voleb. Dosud zmiňoval, že volby by se měly uskutečnit 25. a 26. října. Jenže je tu velké ale. V úterý totiž někteří politici ve sněmovně poukázali na to, že právě stížnost Skokana celou věc může zhatit.
O co jde? Petr Skokan totiž podal k Ústavnímu soudu stížnost, v níž si stěžuje na způsob svolání a průběh schůze Poslanecké sněmovny, na které poslanci 7. srpna jednali o žádosti úřednické vlády Jiřího Rusnoka o vyslovení důvěry.
Ještě než poslanci ale své poslanecké mandáty v úterý předčasně ukončili, v debatách poukázali jak Jeroným Tejc z ČSSD, tak i Stanislav Polčák z TOP 09 a také Jiří Paroubek z NS-LEV 21 právě na Skokanovu stížnost. Kvůli ní pak veřejně zpochybnili proklamovaný kladný postoj celých Věcí veřejných k předčasným volbám.
„My jsme tady slyšeli teď před chvílí srdceryvné projevy ze strany představitelů Věcí veřejných o tom, jak si přejí rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Ale já bych rád, abychom aspoň dnes tady nehráli falešné hry. Proto bych chtěl vyzvat jak Víta Bártu, tak Kateřinu Klasnovou, kteří vedou Věci veřejné, aby tady na místě prohlásili, že poslanec Věcí veřejných pan Skokan stáhne a vezme zpět onu ústavní stížnost, která má zhatit - pokud by byl úspěšný - konání předčasných voleb a případné rozpuštění sněmovny,“ řekl v úterý za sněmovním pultíkem kupříkladu Jeroným Tejc.
Prý je přesvědčen o tom, že ústavní stížnost Skokana přímo směřuje k odložení konání voleb.To ale Vít Bárta popírá.
Nedodržovali jednací řád
„Můj právní názor je ten, že to v žádném případě neohrožuje rozpuštění Poslanecké sněmovny, ale naopak je to důkaz, je to ukřižování především ´topky´, ale také vedení sněmovny, jakým způsobem se vedou schůze, jakým způsobem se dodržuje jednací řád Poslanecké sněmovny,“ sdělil Bárta ParlamentnímListům.cz.
Podle něj navíc Věci veřejné jako celek za aktivitou Skokana ani nestojí. „Je to aktivita čistě Petra Skokana, kterou v poslaneckém klubu podpořili jenom tři poslanci, ostatní se zdrželi. Ale považuji z pozice Věcí veřejných se bránit proti tomu, jak kolegové Tejc s Polčákem mají ambici dezinterpretovat celý obsah ústavní stížnosti,“ zmínil dále Bárta.
„Já jsem přesvědčen o tom, že útok poslance Tejce a Polčáka na Petra Skokana byl jen velmi účelovou hysterií, která měla vyvolat dojem, že Věci veřejné nechtějí předčasné volby,“ zdůraznil.
Jsou právníci, tak to musejí vědět
Ústavní stížnost Skokana se podle Bárty vskutku dotýká jen zpochybňované legitimity Rusnokovy vlády a hlasování o její důvěře. “Ale v žádném případě se nedotýká vlastního rozpouštění Poslanecké sněmovny,“ dodal předseda VV se zdůrazněním, že oba dva, tedy Tejc i Polčák, jsou přitom právníci - jeden je stínovým ministrem vnitra a druhý pak byl dosud šéfem ústavně – právního výboru dolní komory - tak zároveň prý také musejí vědět, že není proč se obávat této konkrétní ústavní stížnosti.
„Rozpuštění sněmovny a tato ústavní stížnost jsou totiž dvě zcela izolované záležitosti,“ doplnil na vysvětlenou Bárta.
A co vlastně konkrétně Skokanovi při hlasování o důvěře kabinetu Jiřího Rusnoka vadilo?
Skokan: Ochomýtal se tam Kuba. Nehlasoval za někoho?
„V průběhu schůze nefungovalo hlasovací zařízení a skrutátoři opakovaně nebyli schopni dospět k výsledku hlasování, který by odpovídal hlasování přítomných poslanců v sále. Dále se v průběhu jednání a zřejmě i při hlasování v jednacím sále nacházely osoby, které ke vstupu do jednacího sálu nejsou oprávněny," upozornil Skokan tento týden ParlamentníListy.cz a poukázal konkrétně přitom i na přítomnost úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby v sále, který není poslancem, a tedy neměl v jednacím sále co dělat.
V okamžiku, kdy se ale Skokan snažil na tyto rozpory upozornit námitkou proti výsledku hlasování, předsedající Lubomír Zaorálek (ČSSD) o námitce stěžovatele hlasovat nenechal, ač tak učinit měl.
„Je tak otázkou, zda se na hlasování podíleli skutečně jen poslanci nebo i jiné osoby nacházející se v jednacím sále," zaspekuloval nakonec pro ParlamentníListy.cz Skokan.
U Ústavního soudu už byla jeho stížnost prý přijata a bude o ní rozhodovat plénum soudců. Kdy se tak stane, není zatím jasné. Někteří politici ovšem namítají, že projednávání této stížnosti u nejvyšší právní instituce může vskutku odložit prezidentův podpis ústavního zákona o rozpuštění sněmovny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
