Sociální demokracie představila před volbami překvapivý plán na to, jak snížit nezaměstnanost. Lidé, kteří jsou dlouhodobě bez práce, by mohli vypomáhat rodinám v domácnosti; mohli by třeba vyžehlit prádlo, posekat trávu, vymalovat byt nebo pohlídat děti. Plán má ale jeden háček - předpokládá vytvoření speciálních agentur, které by výpomoc od nezaměstnaných v domácnostech zprostředkovávaly.
Podle představ ČSSD by vše v praxi fungovalo tak, že zákazník by za práci zaplatil daňově zvýhodněnými poukázkami. Plán navíc počítá jen s těmi nezaměstnanými, kteří se do programu přihlásí dobrovolně. Zaměřit se chce ČSSD především na výpomoc matkám po rodičovské při návratu do zaměstnání. Šéf strany Bohuslav Sobotka proto plánuje, že část z rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti se přesune na program hlídání dětí.
"Byla by určitá garantovaná cena, kterou by rodiny platily. Zbytek by byl financován z prostředků EU a státního rozpočtu. Pro rodiny by to bylo dostupné a zároveň by se vytvářela pracovní místa ve službách," řekl deníku Mladé frontě Dnes Sobotka.
Jenže jak zástupci ODS, tak TOP 09 se plánům ČSSD téměř vysmívají. Třeba podle exposlankyně ODS Lenky Kohoutové jde o populismus.
Kohoutová: Jejich sociální inženýrství je úsměvné
„Já mám pocit, že jejich ´sociální inženýrství´ je úsměvné. Začalo to povinnou rodičovskou pro muže, před lety pak i třináctým důchodem a co z toho platí dnes?“ táže se Kohoutová nad nápady.
„Je to podle mne od sociální demokracie populistické a hlavně úsměvné. Kdo si takového dlouhodobě nezaměstnaného člověka pustí do domácnosti? Nedovedu si takovou věc vůbec představit, neboť dnes si rodiny velmi vybírají ty, co jim budou doma uklízet nebo hlídat děti. Takové lidi najímají velmi sofistikované firmy, které je hlavně na takovou činnost připravují a pak za ně i ručí,“ řekla dále pro ParlamentníListy.cz Kohoutová.
Nedovede si prý představit, že by přišel jakýkoliv člověk z úřadu práce k někomu domů a přitom by se za něj nikdo ani nezaručil.
Je to nedomyšlené stejně, jako když chtěli zrušit poplatky
"Proto říkám, že to jsou věci, které jsou nedomyšlené. Socialisté jsou velkými populisty v tomto ohledu a bez ladu a skladu v každé předvolební kampani vždy něco plácnou. Takto třeba kdysi řekli, ze zruší zdravotní poplatky. Ale zrušili je někdy? Chvíli je sice dopláceli, ale přivedli díky tomu mnoho krajů málem na buben. Teď říkají, že zruší druhý důchodový pilíř, ale už nezveřejňují, co bude s lidmi, kteří tam už jsou. Jsou to výkřiky, které mohou působit pouze na některé spoluobčany,“ uvedla roztrpčeně Kohoutová.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) se nad nápadem socialistů také pousmál. „Já o tom jejich návrhu moc nevím, jenom to, co jsem si přečetl v novinách. Jejich myšlenka vypadá hezky, ale připadá mi prakticky neproveditelná,“ sdělil Drábek ParlamentnímListům.cz.
Drábek: To někdo přijde zaklepat na dveře a řekne, že má poukázky?
„Tak, jak je to popsáno, tak mi z toho vyplývá, že by tady asi byla složitá organizace toho, že někdo bude někomu vydávat poukázky a ten je pak bude uplatňovat u někoho jiného. Jinými slovy to znamená, že někdo přijde zaklepat na dveře a řekne: Tady mám poukázky a nechcete posekat trávník?No, neumím si představit, že by něco takového mohlo fungovat,“ zmínil na to ještě Drábek.
Dr. Ing. Jaromír Drábek
Bývalý šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík také neví, jak by ten nápad mohl v praxi fungovat.
„Takový nápad v praxi nemůže fungovat nikdy. Každý, kdo dlouhodobě pracoval jako starosta, nebo v místní správě, tak vám to potvrdí,“ řekl ParlamentnímListům.cz Gazdík. Připomněl, jak právě ČSSD negativně „povykovala“, když TOP 09 dávala návrhy na veřejně prospěšné práce. „Ale tohle by se jim nezdálo ponižující?“ otázal se.
Exposlankyně ODS Kohoutová pak dodala fakta, která jí na návrhu ČSSD „nesedí“.
„Myslím, že by tím zavedli veřejnou službu. Ta veřejná služba by byla o tom, že když někdo bere od společnosti, tedy od státu, peníze, tak za ně má i pracovat. Ta veřejná služba byla založena na konceptu, jako byla dříve civilní služba, to znamená, že nezaměstnaní pomáhali obcím, pomáhali neziskovým organizacím,“ shrnula Kohoutová nejprve fakta s tím, že se ale u konceptu ČSSD obává hlavně toho, že by „neorganizovaný nezaměstnaný“ přišel někam do domácnosti a tam pracoval.
Kdo by to organizoval a kontroloval?
„Nedovedu si představit, že bych já, když bych chtěla někomu posekat zahradu, někde šla vyzvednout poukázku a tou poukázkou bych něco platila. Kdo tu poukázku bude vydávat? Kdo bude splácet hodnotu oné práce, když to mají takto vymyšlené? Kdo bude tomu člověku za to platit? Kde bude ten dotyčný organizovaný? Kdo mu řekne: Jdi tam a tam pracovat a kdo bude kontrolovat jeho práci? Kdo za něj bude například platit pojistku o odpovědnosti, což je pojistka na to, když něco uděláte, ale přitom někomu způsobíte škodu? Pak to hradí pojišťovna. Když něco někdo rozbije, tak kdo za to bude odpovědný?“ sečetla Kohoutová otazníky.
„Já si myslím, že to bude vlastně veřejná služba, kterou nám socialisté shodili ze stolu přes Ústavní soud,“ dodala.
Ani jí a ani exministru Drábkovi ale není zcela zřejmé, o jakých „poukázkách“ je ale v celém plánu řeč.
„Jak jsem pochopila, měly by to být nějaké zlevněné poukázky. Ale dovedete si představit, že jdete na nějaký úřad si stoupnout na poukázky, abyste si za ně mohla koupit službu od člověka, kterého si ani sama nevyberete, nijak si ho neprověříte a ani za něj neručí nějaká firma? Jak ten člověk za takovou ´stravenku´ bude odvádět daně?“ zmínila na to s pokrčením ramen Kohoutová.
Drábek to vidí trošku jinak.
Za službu by mu zaplatili
„Byla by to asi poukázka na provedení služby. Alespoň tak jsem to z toho všeho pochopil já. Šlo by o to, že by, dejme tomu, úřad práce vydal poukázku tomu, kdo je nezaměstnaný, nebo možnost toho, udělat nějakou službu, kterou by mu pak proplatil. Ale na podrobnosti se asi musíte optat pana stínového ministra práce z ČSSD Romana Sklenáka, neboť ten je zřejmě autorem nápadu,“ upřesnil pak ke stejné věci Drábek.
O populismu ale on – který byl otcem sKaret – tady překvapivě nehovoří. „Já to nechci odsuzovat. Samozřejmě každá strana hledá před volbami, jak zachytit pozornost veřejnosti. Na tom určitě není nic špatného, ale znovu opakuji: Myšlenka jistě dobrá, ale prakticky podle mne neproveditelná," uzavřel Drábek svůj pohled na věc.
Jak Kohoutovou, tak i Drábka ale prý zaujala jiná věc - a to jsou výroky prezidenta Miloše Zemana, které na adresu nezaměstnaných pronesl při setkání s občany ve Vsetíně. Problémem Vsetínska je totiž enormně nízký počet volných pracovních míst a vysoká nezaměstnanost.
Zemanova slova považuji za populistický výkřik
„Dlouhodobým řešením nezaměstnanosti je investiční výstavba. Výstavba sociálních bytů pro mladé začínající rodiny. S tím začala moje vláda a bohužel to utichlo. Výstavba dopravních sítí, které potřebujete právě tady na Vsetínsku, a celá řada dalších investic, které přinesou nová pracovní místa. To je první dlouhodobá cesta. Jaká je krátkodobá cesta? Odebrat sociální dávky těm, kdo odmítnou nabízenou práci a rozšířit veřejně prospěšné práce. Je obecně rozšířená iluze, že veřejně prospěšné práce jsou jen o zametání chodníků,“ řekl k problému ve Vsetíně Zeman.
„Pan prezident Zeman zcela populisticky občas něco řekne a já toto považuji za populistický výkřik, protože podle Ústavy jsme povinni dávat těmto lidem alespoň minimum v nějaké částce,“ zareagovala na to Lenka Kohoutová.
Podle ní nezaměstnané musíme rozdělovat na ty, jimž byla skutečně nabídnuta práce, kterou ale na druhou stranu nemohou z mnoha důvodů vůbec vykonávat, neboť ne každý člověk může dělat každou práci.
Za dávky musí něco dát i oni
„Když chceme zavést veřejnou službu, čili když se spočítají vaše dávky a k tomu se musí připočíst ještě zdravotní a sociální – tak v tuto chvíli dostáváte minimální mzdu a za to máte společnosti něco odvést, neboť společnost za vás také něco platí. Takoví lidé ale mají pracovat ve veřejné službě, mají mít možnost o prostupnosti zaměstnání, když se v práci osvědčí... Stejně tak je možné jednat se zaměstnavateli a zřizovat například společensky účelná pracovní místa. Tomu všemu se říká aktivní nástroje politiky zaměstnanosti. Ale já v tuto chvíli říkám, že pan prezident by měl především mluvit o tom, jakým způsobem se takováhle práce dá sehnat tak, aby měla smysl. A smysl takováto práce má, když je prostupná a jde o veřejné služby, tedy jde o práci za dávky a když se člověk osvědčí a do práce chodí, tak pak teprve za to může dostávat i něco navíc,“ dodala Kohoutová.
„Odebrat sociální dávky? Rozdělme to na dvě poloviny problému - když někdo odmítne nabízenou práci, tak samozřejmě je vyřazen z evidence uchazečů a nemá nárok ani na sociální dávky. Druhou věcí je pak otázka, jak co nejlépe zorganizovat něco, co já jsem se snažil zavést pod pojmem veřejná služba tak, aby to Ústavní soud nezpochybnil,“ spustil k Zemanovým slovům Drábek.
Když prý on zaváděl veřejnou službu, tak postupoval prý také tak, jak si většina občanů myslí, že by to mělo v praxi být.
„Když je někdo nezaměstnaný, tak by měl společnosti alespoň částečně odvést něco v podobě veřejně prospěšné činnosti, neboť společnost mu solidárně také přispívá. Ten člověk se přece může alespoň pár hodin v týdnu podílet na nějaké práci, která pomůže obci, pomůže kraji a pomůže společnosti jako celku. Samozřejmě je potom právnický spor o to, jak to celé co nejlépe vymezit, ale to je už jiná záležitost, už to není věcná polemika, je to jen slovíčkaření o paragrafech,“ dodal Drábek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
