Předvolební rétorika představitelů ČSSD vyvolala v mnoha jejích voličích dojem, že hlas pro ni znamená krok ke zrušení či alespoň k úpravě Nečasovou vládou prosazených církevních restitucí. Těsně před říjnovými volbami však sociální demokracie ustoupila od plánu na vypsání referenda. Závazek sociálních demokratů se tak smrsknul na jednu větu z krátké verze jejich programu, která zní „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí“.
Protože volební výsledky přihrály ČSSD do koalice nejen hnutí ANO, ale i KDU-ČSL, vypadalo to, že vytvoření komise složené ze zástupců ANO a ČSSD, která má jednat s představiteli církví a náboženských společností o změnách v církevních restitucích, je jen manévrem pro uklidnění té části voličů ČSSD, kteří jí dali hlas v očekávání, že podle nich nespravedlivé církevní restituce nejsilnější levicová strana nějakým způsobem zvrátí.
Nejvíce vadí obrovská suma finančních kompenzací
I když od některých představitelů ČSSD bylo slyšet, že komise bude hledat kompromis na změnu církevních restitucí, z výroků zástupců druhé strany se dalo poznat, že se už jednou vybojovaného nemíní vzdát. Většině veřejnosti je trnem v oku především ta část církevních restitucí, podle níž by stát měl během třiceti let uhradit církvím 59 miliard korun na finančních kompenzacích. Vytvoření komise ale vnímala jako cestu do slepé uličky, která žádnou změnu církevních restitucí nepřinese.
Psali jsme:
Současný poměrně smířlivý postoj vedení sociální demokracie k církevním restitucím vyvolává nevoli i v samotné sociální demokracii. Nespokojenost neskrývá například poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. „Když nám teď vedení strany řekne, že se s restitucemi prý nedá nic dělat, připadá mi, že když jsme seděli ve sněmovně i v noci, abychom jim zabránili, tak jsme dneska za voly. A z toho jsem smutný, protože nerad bejvám za vola,“ přiznal pro ParlamentníListy.cz Vítězslav Jandák.
Církevní restituce neměly být na jiném principu než u fyzických osob
A není sám, kdo se nechce vzdát. Sociální demokrat, advokát Jiří Vyvadil, založil občanské sdružení s názvem Občané proti církevním restitucím, které hodlá bojovat proti církevním restitucím mezi občany. Jako jeden z prvních se ke skupině přidal poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Uvnitř strany je dost těch, kteří podobně jako komunisté odmítají vzít na vědomí, že zákon byl schválen, dohody s církvemi uzavřeny a že to potvrdil i Ústavní soud.
Možný postup, jak se dobrat nějakého výsledku, naznačil ministr financí první Topolánkovy vlády Vlastimil Tlustý, jenž svým hlasem ve sněmovně zhatil přijetí zákona o církevních restitucích za druhé Topolánkovy vlády, a to v podobě, kterou později prosadila Nečasova vláda. „Já jsem nebyl v principu proti církevním restitucím, já jsem byl zásadní odpůrce jiného pojetí církevních restitucí, než byly restituce fyzických osob,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Vlastimil Tlustý.
Stát může přistoupit ke zdanění převodů majetku na církve
„Proto jsem byl odpůrce desetimiliardových náhrad církvím. Vysvětlení je prosté: fyzické osoby v České republice desítky miliard náhrad nikdy neviděly. Není možné, aby jeden subjekt je dostal a jiný ne. Z tohoto hlediska nechápu rozhodnutí Ústavního soudu, ale to je samozřejmě jeho pravomoc a jeho zodpovědnost,“ uvedl bývalý ministr financí a nastínil, jak by si stát mohl ještě ukousnout z obrovského koláče, který by jinak celý připadl církvím.
Vychází přitom z toho, že stát, pokud se na tom shodne ústavní většina, může v podstatě cokoli. „Kompetence státu jsou obrovské, vždycky může zavést daně, zvýšit daně, může zavést speciální daně na nějaké typy objektů, na nevyužívané objekty, těch nápadů je moc. A v krajním případě, když už nefungují daně, může dokonce vyvlastňovat. Jde tedy i to, aby dodatečně přistoupil ke zdanění převodů majetku na církve. Nechci ale vyjmenovávat, co může, nechci dávat nikomu žádný návod,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz Vlastimil Tlustý.
Právní experti upozorňují na možnost zdanit finanční kompenzace
A v tomto duchu se nesou i právní analýzy, které by mohly jednak zmírnit dopady církevních restitucí na státní rozpočet a jednak zachovat tvář sociálních demokratů před jejich voliči. Právníci, kteří zkoumali jednotlivé možnosti, dávají ke zvážení, zda by církve neměly platit daň ze všech nemovitostí i movitých věcí, které na základě restitucí bezúplatně nabydou. Platná úprava je od takovéto daně z příjmu zatím osvobozuje.
Mirek Topolánek
Církve by mohly přijít i o osvobození od daně z příjmu u finančních kompenzací za nevydávaný majetek, tedy u již zmíněných 59 miliard korun. Standardní zdanění z příjmu právnických osob je 19 procent, a tak by církve přišly takřka o pětinu částky, na níž už se jistojistě těšily. Kromě toho právníci dle informací deníku Právo přišli na to, že by se dalo zrušit také osvobození od daně z příjmu pro příspěvek, který se stát zavázal platit církvím ještě sedmnáct let.
Církve by mohly mít zdaněný příspěvek od státu i pozemky a nemovitosti
Ten nyní dosahuje každoroční výše 1,5 miliardy korun a má se postupně snižovat až do roku 2030, kdy ho stát přestane zcela vyplácet, neboť v tomto roce dojde k úplné odluce církve od státu. Příspěvek sloužil především k hrazení platů duchovních. Podle autorů právní analýzy by církve mohly rovněž přijít o tzv. status veřejně prospěšného poplatníka, jemuž se dosud těšily jako třeba i nadace, zdravotní pojišťovny nebo profesní komory.
Pro církve by tak skončilo osvobození od daní z příjmu pramenícího z dotací či z jiných státních podpor i z úroků z vkladů na běžném účtu. Mohlo by na ně dolehnout i další opatření, a sice povinnost platit daň z pozemků a nemovitostí tak, jako je platí všichni ostatní. Až dosud se z církevních staveb pro vykonávání náboženských obřadů a výkon duchovní správy ani z přilehlých pozemků žádná daň neplatila.
ČSSD si může vybrat mezi lidovci a svými voliči
Sociální demokracie tak má nástroje proto, aby dostála svým předvolebním slibům, že „bude usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí“. O to víc, že by takovéto úpravy zcela jistě našly podporu u většiny sněmovny. V pondělí podepsané koaliční smlouvě se však zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL zavázali, že nebudou prosazovat žádné změny daňových zákonů proti vůli svých partnerů. Protože by na zmíněné návrhy právních expertů lidovci zřejmě nekývli, budou stát sociální demokraté před těžkou volbou, zda dodržet slib z koaliční smlouvy, nebo svůj předvolební závazek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
