Česká politická scéna působí jako kolbiště, v němž jde o obranu parlamentní demokracie, jak tvrdí pravice, nebo o zabránění tomu, aby se k moci dostala nečasovská koalice bez Petra Nečase, která byla podle levicových politiků největší pohromou pro tuto zemi. Nepodléhejme však iluzi, že jde o důležitý politický souboj. Většina sporů, které jsou vyostřené, pokud jde o slovní zásobu či tvrdost postojů, se ale týká drobností.
„Na politické scéně lze pozorovat jednak úpadek politické kultury a spolu s ním i snižování významu politiky v České republice. A to politiky v tom nejvlastnějším slova smyslu, což znamená buď konflikt zájmů o nějaké vysoké reálné mocenské pozice nebo konflikt reálných sociálních skupin. To, co tady prožíváme, je malicherný souboj uvnitř v podstatě jedné elitní skupiny,“ říká pro ParlamentníListy.cz univerzitní profesor Oskar Krejčí.
- TÉMA: Obří protikorupční akce
Vytunelovaly se miliardy, ale předmětem sporů jsou kauzy Nagyové a Bárty
Předmětem politických sporů má být úplně něco jiného, než je nám předkládáno. „V téhle zemi bylo vytunelováno několik set miliard korun. A podívejte se, co se stíhá – korupce Bárty, to je na hranici nesmyslu. On nabídl několika známým statisíce, dobře, ale reálné tunelování je o jiných hodnotách, a to nejen finančních, ale i morálních. To reálné tunelování, které poškodilo tuto zemi, má být předmětem těch sporů. Ne Nagyová, ne Bárta,“ tvrdí politolog.
Psali jsme:
Poukazuje přitom na fakt, že tady je politický zápas oddělen od politicko-majetkové moci. „Většina lidí, kteří se dostali prostřednictvím politiky k velkým penězům, už dnes stojí mimo politiku. A lidé, kteří získali velké peníze v podnikání různým způsobem, tak ti buď zůstali mimo politiku, nebo se snaží do politiky dostat ve snaze upevnit své pozice a ochránit získaná privilegia. Tohle oddělení sporu v Parlamentu od reálné politické moci je velký problém,“ míní profesor Krejčí.
S mandátem může poslanec zacházet podle svědomí, jaké má
Ke kauze údajného uplácení tří exposlanců ODS, která v posledních týdnech otřásala politickou scénou, však poznamenává, že poslanec může s mandátem zacházet podle svého svědomí. „Tak praví Ústava. Ale jaké svědomí mají naši politici, to je otázka. A druhá věc je, že v liberální demokracii je téměř vše na prodej. V Americe se tomu říká spoil system, vítězi náleží kořist. To, co se nám nelíbí, je systém. Ale tvrdíme, že se nám nelíbí praktiky jednotlivců, což není pravda,“ poznamenává Oskar Krejčí.
S tímto případem byl spojován expremiér Petr Nečas, jemuž ale evidentně ještě víc vadí, že jeho věrná spolupracovnice Jana Nagyová je stíhána za to, že úkolovala někdejší šéfy Vojenského zpravodajství. A tak v aktuálním vydání časopisu Reflex padaly ze „slušňáka“ Nečase pořádně jadrné výrazy. „Když proti vám stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoliv,“ prohlásil a aby bylo zřejmé, koho má na mysli, doplnil, že někteří státní zástupci jsou dnes schopni zneužít úplně všeho.
Nečasovy vulgarity vyjadřují beznaděj jeho současného životního postavení
„Trošku mu rozumím, protože vyjadřuje beznaděj svého současného životního postavení. Vždyť se propadl z vrcholu téměř na dno. Přitom zvolil strategii, která je nesmírně riziková. Teď ani tak nemyslím ty výrazy, ale to prohlášení, že nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny. Pak si totiž na něj, až nebude mít imunitu, mohou vyšetřovatelé počkat,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí.
Zároveň to lze ze strany Petra Nečase vnímat jako vykalkulovaný postup. „Kromě zvýraznění toho moralizujícího zoufalství je u něj poměrně vhodně zvolená i tahle strategie. Když chtějí pravicové strany – hlavně ODS a TOP 09 – uspět ve volbách, tak musí kategoricky prohlásit, že to, co se stalo, se nestalo. Že za to mohou konkrétní lidé, v daném případě vyšetřovatelé. To je strategie,“ vysvětluje politolog a ví si rady s námitkou, že tímhle Petr Nečas už veřejnost neoklame.
Bez hysterie nezvednete emoce, a ty potřebujete k mobilizaci
„Dešifrujme pojem veřejnost. Jeho zajímá jen ten segment, který volí pravicové strany. S TOP 09 se musí poprat o pravicového voliče a musí mu vrátit sebevědomí pošramocené nejrůznějšími aférami. Nepotřebuje 99 procent, stačí mu jen 15 nebo 20. A to nasbírá touhle slovní zásobou, když nebude mít smůlu a něco na něj nenajdou. Myslím, že mu teprve teď dochází, jakou udělal hrubou chybu, když se zřekl budoucího mandátu. Ale třeba ho budou kamarádi z ODS přemlouvat, aby v politice zůstal. Jestli to neudělá, tak ho po volbách čekají krušné dny,“ domnívá se profesor Krejčí.
Očekává, že se sněmovna nerozpustí a politická atmosféra se nezklidní. „Nejen že nebude napětí polevovat, ale mělo by se dokonce stupňovat. Bez hysterie nezvednete emoce a emoce potřebujete ke zmobilizování pravicových voličů. Ti jsou dílem v depresi a dílem – pozor, a to je výrazná sociální změna, ke které dochází v posledních letech – jsou uspokojeni sociálně a mají pocit, že politiku nepotřebují,“ upozorňuje politolog, že dostat pravicového voliče k volbám nebude nic jednoduchého.
Pro střední a vyšší střední třídu je už dnes politika nezajímavá
Především proto, že z hlediska středních a vyšších středních vrstev se v politice hraje už jen o pár procent na daních. „Jinak je pro ně už dnes politika nezajímavá. Velké privatizační projekty už nebudou. Na takových projektech, jako je Temelín, se přihlásí jen pevný segment výroby, čili oni už ten stát nepotřebují. Jenom jako nočního hlídače,“ poznamenává Oskar Krejčí a připomíná, že politická kultura, která se zformulovala po roce 1989, je srostlá s privatizací.
„Vytvořila specifické propojení politiky a podnikání, udělala z politiky podnikání a tohle se podepsalo na způsobu chování většiny té politické elity. Změna může nastat jenom vystřídáním generací. V politice nepotřebujete jednotlivce, ale skupiny. Jednotlivce, které bychom nazvali slušňáky, najdeme v každé politické straně, ale nevytvořili skupinu a nejsou součástí skupiny. A převládající atmosféra a převládající politická kultura zatlačuje tyto lidi na okraj a používá je jen jako ozdobu,“ všímá si politolog.
Kalouskova generace nezná finesy, jen do toho mlátí
„Jednou mi vyprávěl Miroslav Kalousek nádherný příměr. Říkal, že rád hraje tenis a když má partnera, tak okamžitě pozná, jestli ten partner začínal s tenisem už jako dítě nebo až v dospělosti. Když začínal jako dítě, tak pro něj byla raketa těžká a musel se naučit nejrůznější finesy. Kdo začínal jako dospělý, tak už do toho mlátí. A my jsme vstupovali do politiky jako dospělí,“ vzpomíná Oskar Krejčí na příměr Miroslava Kalouska, který od něj slyšel už před deseti lety.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
