Kvůli tomu, že je v půdě velmi málo zlata, dva až čtyři gramy na tunu, muselo by se použít louhování kyanidem ve speciální nádrži. Ve spojitosti se zlatem, kterého zde má být asi 100 tun, se též vyskytuje jedovatý arzen, který by se při těžbě uvolnil z prachu do okolí. Problémem je, že mohou být otráveny i spodní vody a poblíž místa je i řeka Vltava. Navíc se jedná o turistickou rekreační oblast a těžba může poškodit podnikatele, obyvatele i vlastníky chalup či chat v této oblasti. Z hlediska krajiny by se odtěžil Veselý kopec a zbyla by po něm díra, stejně by zanikla i vesnička Mokrsko.
I bez kyanidu zůstává jedovatý arzen
Podle informací ParlamentníchListů.cz mohou potenciální těžaři zvažovat možnost, že by surovinu zpracovávali mimo ČR, aby se vyhnuli zablokování a kritice kvůli kyanidové metodě. To ale neřeší problém toho, že by se uvolňoval do prostředí zmiňovaný arzen.
VÝSTAVA V AKADEMII VĚD: SOCHAŘSKÉ PORTRÉTY VÁCLAVA HAVLA
Fotogalerie: - Hlavy Havla
Českápozice.cz uvedla, že když měla počátkem devadesátých let zmizet obec Mokrsko a stejnojmenný kopec pod ní měl být odtěžen, byla kyanido-arzenová laguna naplánovaná přímo na břehu Slapské nádrže. Kvůli kyanidové metodě proběhla otrava řeky Tisy a následně i Dunaje po protržení kyanidové nádrže u rumunského dolu v Baia Mare v lednu roku 2000.
Astur Gold počítá se skončením zákazu kyanidu
Významnou brzdou před těžbou je několik norem, respektive institucí. V surovinové politice státu se píše, že je třeba „zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi“. Tu však schvaluje vláda a může se změnit. Dále je podstatný horní zákon, kde je zakázáno používat kyanidovou metodu. Ovšem připravuje se novelizace. Další důležitou věcí je, zda Ministerstvo životního prostředí zájemcům o těžbu povolí „průzkum“.
Česká pobočka kanadské společnosti Astur Gold podala žádost o stanovení pětileté průzkumné licence pro oblast ložiska zlata Mokrsko, Mokrsko-Východ a Prostřední Lhota - Čelina (oblast zvaná ložisko „Mokrsko“).
Firma dle své tiskové zprávy, o které informoval Deník.cz, počítá s tím, že stát zruší zákon, který doposud něco podobného nepřipouští: „Dá se předpokládat, že moratorium na těžbu zlata a důlní činnost bude v blízké budoucnosti zrušeno. Očekává se schválení nové aktualizované Surovinové politiky České republiky a novely horního zákona. Správní řízení o stanovení průzkumného území na základě žádosti společnosti Astur Bohemia je aktuálně pozastaveno v souvislosti s uvedenými očekávanými legislativními změnami.“
Z hlediska průzkumu starostové přilehlých obcí upozorňují, že k průzkumu již v minulosti došlo, že argument, že jde nyní jen o žádost o „průzkum“, je lichý, protože kdyby někdo nechtěl těžit, průzkum by nedělal - a navíc ten, kdo provede průzkum, bude si nárokovat možnost těžby v lokalitě.
ČSSD, lidovci, TOP 09 i KSČM jednoznačně proti. Kuba jedovatý kyanid podporoval
ParlamentníListy.cz proto zjišťovaly, jak se politici mají k těžbě zlata v Mokrsku i dalších lokalitách. Předseda ČSSD a předpokládaný budoucí premiér Bohuslav Sobotka, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, předseda KSČM Vojtěch Filip i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg sdělili ParlamentnímListům.cz, že politické strany, kterým předsedají, jsou proti této těžbě zlata, neboť životní prostředí může zamořit jedovatý kyanid či arzen.
Předseda Úsvitu Tomio Okamura obecně uvedl, že těžba kdekoli musí být šetrná k životnímu prostředí a že občané mají právo o ní rozhodnout v místním referendu. Předseda ANO Andrej Babiš, ani předseda ODS Martin Kuba na dotaz redakce neodpověděli, přestože měli na odpověď více než 20 hodin.
Není bez zajímavosti, že Kuba, když byl ještě ve funkci ministra průmyslu, prosazoval, aby se změnila surovinová politika státu ve prospěch těžby zlata a aby v horním zákoně byla povolena kyanidová metoda.
Premiér Rusnok na dotaz neodpověděl, někteří ministři proti těžbě
Proti těžbě je i ministr životního prostředí Tomáš Podivínský (také poslanec KDU-ČSL) a ministr pro místní rozvoj František Lukl či ministr dopravy Zdeněk Žák. Další ministři Rusnokovy vlády, ani premiér Jiří Rusnok, na dotaz nereagovali. Ministerstvo průmyslu přislíbilo odpověď, ale nakonec žádné vyjádření neposlalo. Proti těžbě je i středočeský hejtman Josef Řihák.
„Jednoznačně ne,“ uvedl stručně ministr životního prostředí a poslanec KDU-ČSL Tomáš Podivínský.
„Již jako místopředseda Svazu měst a obcí mám k tomuto tématu negativní stanovisko. Není možné upřednostňovat zájmy těžařů nad ochranou životního prostředí a posláním obcí v dané lokalitě,“ sdělil redakci ministr František Lukl.
Ministr dopravy Zdeněk Žák sdělil, že je zásadně proti jakékoli těžbě, a to nejen kvůli ochraně přírody a lidí, což je podle něho důvod evidentní. „Naše země by si měla v maximální míře chránit zbývající nerostné bohatství pro doby, kdy bude opravdu vzácné. Dnes nám drancování nerostného bohatství nepřináší kromě výše uvedených škod a zbohatnutí pár jedinců žádný užitek a většina surovin se navíc na trhu dá koupit velmi levně,“ vysvětlil ministr.
Během posledních šedesáti let jsme otrávili naši zemi dostatečně
„Postoj ČSSD je negativní. Obáváme se dopadu na životní prostředí,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz Bohuslav Sobotka na dotaz, jaká je pozice ČSSD k této těžbě zlata.
„Naše pozice je odmítavá,“ sdělil pozici KDU-ČSL její předseda Pavel Bělobrádek.
„Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Jsme proti takové těžbě,“ sdělil pozici KSČM předseda Vojtěch Filip.
„Já mám dojem, že během posledních šedesáti let jsme otrávili naši zemi dostatečně. Není nutné v tom pokračovat. Známe prastarou pověst o Horymírovi, kterou bychom měli brát vážně. Pamatujeme si z toho jenom Šemíka, ale v základním poselství pověsti je hluboká pravda,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Pověst praví, že statečný a opatrný rytíř Horymír vládl na hradě "Neumětel" na úbočí Housiny. Bylo to v dobách bájného knížete Křesomysla, kdy lidé, nechávajíce pole ležet ladem, stěhovali se do míst, kde se nalézaly kovy. Horymír vida, že počínání toto je neblahé a že nastává hlad, prosil knížete na Vyšehradě, aby lid vrátil k pluhu. Ale marně - a ještě se mu horníci z Březových hor pomstili tím že mu vypálili dvůr. Další pokračování pověsti je známé.
„Úsvit těžbu zlata zatím neprojednával, ale principiálně je jasné, že těžba by neměla poškozovat nenávratně krajinu a měli by mít možnost se k ní vyjádřit místní obyvatelé, například v referendu,“ říká předseda Úsvitu Tomio Okamura.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Je třeba nestranné posouzení
Přestože Andrej Babiš ani Martin Kuba na dotaz ohledně pozic svých stran neodpověděli, reagovali alespoň někteří politici ANO či ODS.
„Hnutí ANO chápe znepokojení a obavy občanů o životní prostředí v oblastech uvažovaných pro těžbu zlata. Posuzování těžby takového rozsahu je vždy velmi složitý a rozsáhlý proces, v kterém musí být zhodnoceny všechny aspekty. Současná situace je taková, že Ministerstvo životního prostředí přerušilo správní řízení se společností Astur Bohemia, s. r. o. o stanovení průzkumného území Mokrsko. Důvodem přerušení bylo nedoložení všech požadovaných informací ze strany těžební společnosti potřebných pro kompetentní rozhodnutí. Jsme toho názoru, že v těchto případech, kdy existují mimořádná rizika pro životní prostředí a zdraví lidí, by standardní proces povolování měl být ještě nad rámec běžných postupů doplněn o řadu na sobě nezávislých odborných expertiz. Odborná stanoviska by měly vytvořit tuzemské i zahraniční instituce, čímž by se dosáhlo velké objektivity. Toto posílení standardního postupu by zajistilo větší nestrannost a vyloučilo by se tak jakékoliv pochybení, než se rozhodne s konečnou platností. Kdyby některá z expertiz prokázala, že rizika pro životní prostředí jsou nepřijatelná, bylo by stanovisko hnutí ANO jednoznačně proti povolení těžby zlata v těchto lokalitách,“ uvedl Jaroslav Obermajer, předseda oblastní organizace ANO Vsetín.
Psali jsme:
Je nutné zohlednit negativní stanoviska okolních obcí
„O celé problematice mám kusé informace pouze z médií, ale pokud těžba vyvolává negativní reakce téměř všech okolních obcí, mělo by se toto zohlednit. Nejsem odborník na životní prostředí, ale samotné použití kyanidu vyvolává pochopitelné obavy. Zlato pod zemí vydrží a není potřeba nic uspěchat,“ míní středočeský poslanec ODS a náměstek primátora Mladé Boleslavi Adolf Beznoska.
„S tímto způsobem těžby rozhodně nesouhlasíme,“ uvedl poslanec ANO Richard Brabec.
„Jednoznačně nesouhlasím s touto těžbou v Mokrsku,“ prohlásil poslanec ODS Marek Benda.
Podle poslance ANO Igora Nykla těžba zlata kyanidovým způsobem je velmi problematická, přírodu zatěžující. Před jejím povolením by bylo dle něho zcela určitě nezbytné nechat zpracovat posudky vlivu těžby na životní prostředí a stanovit veškeré limity znečišťujících látek a detailní způsoby jejich dosažení.
„Oblast Chotilsko patří k významným rekreačním oblastem. Těžbu bez negativního vlivu na krajinu by bylo finančně velmi nákladné a téměř nemožné realizovat. Navíc se nacházíme v období poměrně strmého a trvalejšího poklesu ceny zlata na světových burzách. Při prognóze oživení ekonomik je tento trend předpokládán i do budoucna. Z těchto důvodů nejsem za současné situace příznivcem zahájení těžby v Mokrsku,“ dodal Nykl.
A zase to někdo zkouší...
„O této záležitosti nemám žádné informace, tedy nemohu mít ani žádný názor,“ reagoval poslanec ANO Matěj Fichtner.
„S těžbou v této lokalitě a touto metodou zásadně nesouhlasím,“ informoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
"Již mnoho let spolupracuji s místní správou a občanskými sdruženími v této oblasti. Tedy i s nově vybudovaným muzeem Středního Povltaví v Chotilsku. Také tam pravidelně moderuji Aviatickou pouť - pochopitelně zdarma. Proto mám o této kauze jistou povědomost. A proto také patřím k těm, kteří zcela racionálně těžbu touto technologií v této oblasti odmítají," uvedl poslanec ANO Stanislav Berkovec, který v argumentaci odkázal na desatero proti těžbě (můžete si ho přečíst na konci článku).
„Proti těžbě zlata na Mokrsku jsem bojoval již před dvaceti lety společně s panem Dejmalem, budiž mu země lehká. Za těch dvacet let jsem názor nezměnil. Takže v žádném případě ne! Ani průzkum bych tam nepovolil! Veškeré aktivity v tomto směru by likvidovaly enviromentálně naprosto výjimečnou oblast. Současné technologie nejsou pro tu těžbu vůbec vhodné. To musíme ponechat budoucím generacím za mnohá staletí, až přijdou s nějakým šetrným způsobem. Strašně mě štve, že se tady zpochybňuje polistopadový vývoj ve všech úrovních. Prostě politická reprezentace rozhodla, že ne, tak ne. A zase to někdo zkouší. Podobné je to i u limitů v severních Čechách. Nesmíme dopustit destrukci základů polistopadové politiky,“ řekl ParlamentnímListům.cz první místopředseda TOP 09 a předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek.
Zničí se jeden z nejmalebnějších koutků naší země
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš sdělil, že možnost obnovení těžby zlata v lokalitě Mokrsko dlouhodobě sleduje. Připomněl, že průzkumy se zde dělaly už v osmdesátých letech letech a s růstem ceny zlata se tlak těžařských firem nyní opět zvýšil. „Metoda kyanidového loužení je pro tuto oblast, která je zásobárnou vody i rekreační oblastí a nacházejí se zde chráněná krajinná území, opravdovou hrozbou. Místní obyvatelstvo znepokojuje i použití jiné, mechanické separace horniny a odvoz substrátu jinam. Minimálně z důvodů prašnosti a narušení krajiny o rozloze desítek hektarů,“ uvedl Dolejš.
„Přiznávám, že zde mám v regionu historicky vzniklé vazby, od mala se sem jezdím rekreovat. Komunikoval jsem na toto téma i se starostou Chotilska, pod které osada Mokrsko spadá, panem Šťástkou a dalšími. Také jsem podpořil místní výzvy a petice proti těžbě v celém regionu Brd. Brdy jsou skutečně nad zlato. Naposledy před letošními volbami byla adresovaná žádost starostů ze středního Povltaví ministrovi životního prostředí v demisi panu Podivínskému. Slíbil jsem jim, že v případě svého zvolení pomohu, byť jsme Pražák. Debata nad novelou horního zákona by neměla umožnit, aby těžařské společnosti si postupnými kroky získaly nakonec těžební práva, která by zásadním způsobem narušila krajinu, která je jedním z nejmalebnějších koutů naší země. Předpokládám, že toto nově zvolený Parlament bude sledovat. Určitě se spojím s lidmi jak z hospodářského, tak ekologického výboru a s kolegy ze středních Čech. Lidé z tohoto regionu by nám to neodpustili, kdybychom toto území nevratně poškodili,“ dodal Jiří Dolejš.
Neomarxistické kočičí zlato. Hrozí katastrofa
„Hrozbou otevření těžby zlata v Mokrsku se zabývám, a to již před volbami. Celou věc považuji za nepřijatelnou, protože by výrazně zhoršila kvalitu života jak místních obyvatel, tak pro podstatnou část Středočeského kraje, včetně jeho návštěvníků například z Prahy. A domnívám se, že žádné množství vytěženého zlata nemá tu hodnotu, kterou má zdraví obyvatel, kvalita jejich života a i hodnota krajiny a přírody v místě. Po letech neomarxistického upřednostňování ekonomické exploatace čehokoli na úkor obyvatel a občanů této země je třeba tyto priority obrátit a nadřadit kvalitu života, zdravotní podmínky, kulturu a hodnotu respektu k lidem nad ty zájmy, které bych v tomto případě označil za kočičí zlato. V této věci mám jasno a budu svůj postoj prosazovat,“ informoval poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal.
„Mé stanovisko k těžbě zlata v ložisku Mokrsko je zcela záporné. Republika patří mezi země, jejichž zásoba vody je o něco menší než mezinárodně uznávané optimum. Těžba zlata v této lokalitě by ohrozila jeden z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody v České republice. Pokud by došlo k havárii, a to není nikdy zcela vyloučené, byla by situace skutečně katastrofální. Kyanidové loužení je mimořádně nebezpečná technologie, v současné době zakázané i horním zákonem. Nevidím důvod, aby v této věci došlo ke změně,“ řekl ParlamentnímListům.cz stínový ministr životního prostředí Vladimír Špidla.
„Zlato bude v budoucnu pravděpodobně velmi významnou technickou surovinou a je proto správné je ponechat v zemi pro budoucnost, která možná objeví i šetrnější technologie těžby. Toto jsou důvody, pro které považuji za naprosto nepřijatelné, aby došlo k otevření ložiska Mokrsko nebo jiných ložisek, jako jsou třeba Kašperské hory... Ani nepovažuji za správné, aby byl povolen průzkum,“ dodal Špidla.
„Jsme za současně dostupných technologií proti jakékoli těžbě zlata kdekoli v ČR. Podporujeme iniciativu Čechy nad zlato,“ informovala o postoji KSČM stínová ministryně životního prostředí Kateřina Konečná.
Ing. Kateřina Konečná
Očekávám, že Ministerstvo životního prostředí se postaví proti těžbě
„Můj postoj k této těžbě je absolutně negativní, ať už se jedná o lokalitu Mokrsko, Zlaté hory (Jeseník) či Kašperské hory (Šumava),“ informoval poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Otázka, zda povolit, či nepovolit těžbu zlata, není jen otázkou ekologickou, ale i ekonomickou. To je, zda bude i ekonomický výhodná například pro stát, pro zvýšení zaměstnanosti a podobně. Nemyslím si, že by v rámci povolení těžby byly ohroženy vodní zdroje či životní prostředí obecně. Ale v současné době a za současných informací bych těžbu zlata nepovoloval,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Poslanec Úsvitu Marek Černoch se staví jednoznačně proti těžbě v Mokrsku: „Bylo by zde nutno použít povrchovou těžbu a kyanidové loužení, které je potenciálně velmi nebezpečné pro lidi v okolí i pro celé životní prostředí. Od Ministerstva životního prostředí bych očekával, že se postaví proti pokusům o jakoukoli těžbu.“
„Tato těžba je naprosto nepřijatelná. Máme dost problémů a nákladů s dekontaminací půdy z dob minulých. Není možné přidělávat další,“ myslí poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
Zastavila to již Zemanova vláda. Ať si kyanid vezmou ti, co to prosazují
„Pokud je mi známo, tak tato těžba byla zastavena již Zemanovou vládou, a to z toho důvodu, že kyanid poškozuje zdroje podzemní vody, což je vědecky prokazatelné. Musíme si uvědomit, že nikoli zlato, ale voda je tím pravým bohatstvím, které máme,“ připomíná poslanec Úsvitu Augustin Andrle.
„Zásadně s těžbou nesouhlasím. Počátkem příštího roku uspořádám ve sněmovně na toto téma seminář,“ informovala místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Jsem proti zahájení této těžby. Nenecháme si přeci zamořit přírodu jedy. Určitě existují i šetrnější možnosti těžby,“ říká poslanec KSČM Jan Klán.
„Nepatřím zrovna mezi zelené, na fotovoltaiku či biopaliva prostě zapomenout nelze. A ve věci těžby je mé NE nesporné a neměnné. Navíc, na co zlato? Buď jej zase rozkradou, nebo jej ČNB prošustruje. Nu a pro kyanid bychom jistě našli i jiné využití. Levnější, pro životní prostředí bezpečné a přitom efektivnější. Začít lze těmi, které tato blbost napadla. Ale vážně – proč nenechat také něco potomkům? Zcela vydrancovat Čechy je obrovská pitomost,“ řekl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
PaedDr. Mgr. Augustin Karel Andrle Sylor
Tak zoufale na tom nejsme, abychom museli devastovat vlastní krajinu
„Bohužel nejsem odborníkem na otázku těžby, a tak mohu vycházet jen z médií a postoje hnutí Úsvit. Proto se stavím proti zahájení těžby tímto způsobem a domnívám se, že je zapotřebí hledat šetrnější metody,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Pražák.
„Zásadně nesouhlasím. Tak zoufale na tom nejsme, abychom museli devastovat vlastní krajinu,“ míní poslanec TOP 09 František Laudát.
„Ne,“ reagoval stručně poslanec a stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.
„S těžbou nesouhlasím,“ informoval stručně poslanec KSČM Karel Šidlo.
Doporučení odborníka
„Je dobré vědět, že se v Mokrsku nalézá zlato. Pro těžbu je třeba najít bezpečnou metodu,“ míní poslanec TOP 09 Jaroslav Lobkowicz.
„Je to příliš brutální metoda, aby se mohla povolit vedle významného zdroje pitné vody,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„A jaký má názor politik, který musí dát prst nahoru, nebo dolů? Podepsat se pod doporučení odborníka, pokud bude laboratorně i empiricky prokázáno, že neškodí zdraví ani životnímu prostředí. Pokud však bude sebemenší pochybnost o tom, že vznikne škodlivá sloučenina nebo proběhne reakce, která ohrozí životní prostředí, nesmí váhat ani vteřinu se zamítavým postojem. Takto bych postupoval já, kdybych musel rozhodnout. Názor takzvaného ochranáře přírody by byl pro mě pouze hlas doporučující a na jeho formulaci bych počkal pevně stanovený čas. Rozhodně bych nepřipustil opakovaná odvolávání a vracení zpět k novému přezkoumání a rozhodnutí. Tento striktní přístup politika však vyžaduje jeden předpoklad. Neúplatnost politika a hlavně jeho právní, tedy trestní, i hmotné důsledky při špatném rozhodnutí,“ dodal poslanec Úsvitu Jiří Štětina.
Ing. František Laudát
Pane ministře, proč povolujete průzkum, když už průzkum v minulosti proběhl?
Obyvatelé Chotilska a okolí napsali dopis ministrovi životního prostředí Podivínskému, že je nesmysl povolovat výzkum, neboť ten již byl v minulosti proveden. Tuto skutečnost potvrzuje v roce 1997 i tehdejší ministr životního prostředí Jiří Skalický v zamítnutí odvolání těžební společnosti MINDEV, s. r. o. proti zamítnutí žádosti o povolení průzkumu v Mokrsku (č. j. M/564/9SRK/74/P-524/97 ze dne 28. 2. 1997, ve které je přímo konstatováno, že: „Průzkumné práce již byly provedeny, v dostatečné míře… Podrobnější průzkum na úroveň prozkoumaných zásob by již byl přípravou ložiska na těžbu.“
Starostové obcí regionu Střední Vltavy – Jiří Šťastka (Korkyně), Sedlčany (Jiří Burian), Dobříš (Jaroslav Melša), Čím (Miloslav Haniš), Nový Knín (Tomáš Havlíček), Mokrovraty (Stanislava Ecklová), Slapy (František Neužil), Křečovice (Robert Nečas), Davle (Jiří Prokůpek), Štěchovice (Miloš Čapek), Borotice (Karel Žák) a Buš (Miloslav Laštovka) jako obcí potenciálně dotčených těžbou zlata v dané lokalitě napsali dopis ministrovi životního prostředí i premiérovi, kde se staví proti těžbě a výkumu v dané lokalitě. Opět připomínají, že k výzkumu lokality již v minulosti došlo, a proto se diví, že Ministerstvo životního prostředí vůbec zahájilo řízení o možném průzkumu.
Desatero zlatého jedu
Podobné starosti jako Mokrští mají ale také ve Vacíkově nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem nebo v oblasti Kašperských hor. I tam leží zatím nevykutané zlato. Dohromady jde ve všech ložiscích až o 400 tun, tedy zhruba o 400 miliard korun.
Hlavní argumenty proti povrchové těžbě zlata shrnuli její odpůrci do desatera:
1. 9.000 tun jedovatého arzenu v zemi
2. zpracování horniny s použitím jedovatého kyanidu
3. hrozící kontaminace Vltavy, která teče v těsné blízkosti naleziště
4. neúnosné zvýšení prašnosti dotčené oblasti
5. nevratné zničení rekreační oblasti Povltaví
6. na místo krásných údolí odkaliště s nebezpečnými prvky na desítkách hektarů
7. likvidace zemědělství v širokém okolí
8. nebezpečí zamoření spodních vod
9. rekultivace, kterou budou platit příští generace
10. maximálně 10 tun zlata pro Českou republiku a 90 tun zlata pro zahraniční těžařské společnosti
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
