Normu o zrušení imunity v horní parlamentní komoře představila za komoru dolní dnes již bývalá místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) jako jeden z navrhovatelů zákona. „Imunita má chránit horní i dolní komoru parlamentu. Musím znovu podotknout, že stejně jste zrušili i imunitu hlavě státu,“ poznamenala ve své závěrečné řeči k senátorům Klasnová.
Novela měla od příštího roku zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Podle tvůrců novely je takovéto privilegium nedůvodné. Nadále mělo platit, že zákonodárce není možné trestně stíhat v jeho funkčním období bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by podle předlohy nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně to mělo platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.
Novela patří mezi jednu z nejvýznamnějších změn ústavy a podpořila ji senátní ústavní komise. Mimo jiného proto, že imunitu jen na dobu svého funkčního období bude mít také prezident republiky. Členům komise se naopak nelíbilo, že novela neřeší například zánik mandátu pravomocně odsouzeného zákonodárce za úmyslný trestný čin, upozornil dnes Český rozhlas. Přesto již dopředu se hovořilo o tom, že je pravděpodobné, že horní komorou návrh projde stejně hladce jako ve sněmově, kde pro něj hlasovali poslanci koalice i opozice. Nakonec tomu tak nebylo a to kvůli absentujícím senátorům. Ti tak pomalu dohánějí v absenci poslance.
Že norma projde, o tom byl přesvědčen i zpravodaj zákona Miroslav Antl (BEZPP). Ostatně již na začátku debaty k zákonu podotkl: „Měl jsem před chvílí rozhovor pro Českou televizi, kde se mne ptali, jak Senát o imunitě rozhodne. Já jsem jen říkal, že snad ano, neboť senátoři patří mezi řádné občany a tak vědí, že by měl o nich rozhodnout nezávislý soud.“
Senátoři kritizovali ve svých proslovech za debaním pultíkem mimo jiné "salámové" úpravy ústavy. Návrh také neřešil mandát odsouzeného zákonodárce. Senát navrhl tuto úpravu ve své obsáhlejší novele ústavy už v roce 2001, kterou také rušil doživotní imunitu. Odmítla ji naopak sněmovna.
„Téměř šedesát let jsem žádnou imunitu nepotřebovala,“ poznamenala dnes ve svém proslovu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) „Jsem ráda, že se po těch letech našla parlamentní většina a imunita pro nás bude fungovat jako jinde ve světě. Věřím tak, že imunita bude zrušena,“ dodala Gajdůšková.
Senátor Jiří Čunek (KDU – ČSL) si pak ve své řeči přihrál polívčičku, když barvitě znovu senátorům líčil pozadí své někdejší kauzy, v níž ho jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová obvinila z toho, že vzal úplatek od realitní kanceláře. Jenže žalobci tehdy dospěli k tomu, že žádná korupce nebyla a že Urbanová si musela vše vymyslet.
Celou věc Čunek připomněl proto, že má spojitost s někdejší nejvyšší žalobkyní Renátou Veseckou a s ní spojovaným případem justiční mafie. To vše pak koliduje s tím, že ve středu senátoři nezvolili právníka Zdeňka Koudelku ústavním soudcem.
„Pan senátor, zpravodaj Miroslav Antl, tady správně podotkl, že bychom měli nechat všechno na nezávislém soudu,“ řekl Čunek mimo jiné a nastínil tak, jaký vztah má k právě projednávané normě.
Kubera: Nepovažuji to hodné mého hlasu
„Jsem na rozpacích, když stále slyším pojem doživotní imunita. Žádná doživotní imunita nebyla. Je to takový velký klam. Podle současného stavu je imunita taková, že pokud příslušná komora zákonodárce nevydá, tento čin už je ukončen. Žádná jiná imunita není,“ řekl ale rozhlasu dopoledne překvapivě předseda mandátového a imunitního výboru, senátor ODS Jaroslav Kubera. „Já tuto novelu nepovažuji hodnou mého hlasu,“ dodal pak Kubera za debatním pultíkem přímo v senátním jednacím sále.
„Před časem jsme předložili jiný návrh, který imunitu rušil úplně. Byla tam pouze imunita na projevy ve sněmovně, což je správné. Tento návrh ale neprošel,“ vysvětlil Kubera s tím, že pro novelu ústavního zákona ruku nezvedne a dál trvá na návrhu, který předložil se senátorem Pospíšilem.
Ústavní novela počítala s tím, že zákonodárci budou chráněni jen po dobu svého mandátu. Poté s nimi bude moci policie zahájit trestní řízení. Stejná pravidla se budou vztahovat i na ústavní soudce.
Klasnová chce normu předložit znovu
Podle předsedy Senátu MIlana Štěcha (ČSSD) se norma může předložit později, a to i v původním znění. „Předpokládáme, že dojide k nové dohodě a že se to srovná později," prohlásil Štěch pro Českou televizi. Ta ve svém zpravodajství dodala, že předkladatelka normy Kateřina Klasnová (VV) je velmi překvapená, rozčilená, a šokovaná tím, že zákon v horní komoře neprošel. Prý jej předloží znovu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
