Čunek radí Rathovi: Držet jazyk za zuby a vzbudit soucit médií

Rozhovor s Jiřím Čunkem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

K celému případu je po zkušenosti s vyšetřováním vlastní osoby dosti obezřetný a nechce jednoduše soudit. Nejdůležitější podle něj nyní je, aby byl Rathovi zajištěn férový proces bez „špinavých“ zásahů zvenčí.

Jaký pocit ve vás zanechal projev Davida Ratha ve sněmovně a o čem celá ta situace svědčí?
Za prvé jsem velmi rád, že bylo dodrženo ústavní právo zákonodárce a mohl vůbec mluvit. Nakonec se ukázalo, že se vůbec nic zvláštního nestalo. Komický byl do jisté míry jeho doprovod, protože pokud znáte sněmovnu, je to budova, do níž vedou jedny dveře. Pokud vyloučíme možnost, že by se David Rath pokusil proskočit oknem, neměl žádnou možnost jak utéct. Skutečnost, že vedle něj sedí ozbrojení strážci, je tedy pro mě groteskní komedií. Mohli stát někde u dveří, kde by nebyli ani vidět. Myslím, že se nedalo předpokládat, že by pan Rath skákal a kousal členy vlády, jmenovitě například pana Kalouska nebo Kubiceho, nebo tahal za vlasy předsedkyni sněmovny. To už by bylo lepší, kdyby tam přišli ozbrojenci v kuklách, aby pořádně zastrašili ty poslance, kteří kradou – a že jich tam je podle mého dost.

Jak se na situaci doktora Ratha díváte z lidského hlediska?
Byl v těžké situaci, ve které nikdo z nás nebyl, myslím, že to zvládl. Částečně jsem v podobné situaci byl i já, protože jsem byl rovněž vydaným člověkem vláčeným médii. To, že projev pronesl bez přílišných emocí a nějakého velkého naříkání, svědčí o velkém výkonu.

Co takzvané Rathovy vzkazy?
Takzvané vzkazy jsou velmi dobré. Já osobně jsem apeloval, aby byl David Rath k projevu připuštěn, protože jsem tušil, že něco takového si člověk v jeho situaci nenechá pro sebe a vzkáže ostatním: buď se o mě postaráte, nebo můžu říct více. Doufám, že šetření bude opravdu hloubkové a nakonec se ukáže, že do té zlodějny nebyl zatažen jenom on sám, ale i někdo jiný, například ČSSD. Když se podívám na ty ohromné kampaně, jsem přesvědčen, že přiznané peníze na to nemohly stačit. Možná i o tom nám David Rath jednou něco řekne. Tím ale nechci nasazovat jen na sociální demokracii, týká se to i ODS.

Myslíte, že doktor Rath teď může politiky vydírat?
Jestli je může vydírat, to nevím, ale určitě je může dost strašit. Faktem je, že státní zástupce a policista mají neuvěřitelné možnosti případ zdržovat nebo naopak urychlovat. Záleží na jejich poctivosti. Jak konstatoval nejvyšší soud v mém případě, porušili co jenom se dalo, zatímco zde doufejme zákon bude dodržován. Byť už jen na přesun celé kauzy z Ústí do Středočeského kraje může soud pohlížet velmi kriticky, což by pak mohlo mít fatální dopad i na samotné důkazy.

Bylo vám Davida Ratha líto?
Lidsky určitě. A to i přesto, že ten člověk byl neomalený, řeknu-li to tím nejjemnějším, k jeho osobě takřka něžným slovem. Spolu s panem Zaorálkem vykřikoval, jaký jsem lump. A pak se ukázalo, že to bylo celé vykonstruované a jak má ostravská krajská zástupkyně blízko k panu Zaorálkovi. Ukázalo se, že to mohlo být podbarveno i z této strany. Věřím, že v kauze Davida Ratha se toto nestane a bude se zkoumat, co se zkoumat má.

Jste člověk, který si velmi vzdáleně prošel něčím podobným, co se vyšetřování týče. Co byste v tuto chvíli Davidu Rathovi radil?
Radil bych mu, aby co jak nejméně mluvil. V uvozovkách má teď tu výhodu, že nemůže komunikovat s veřejností. Pokud pominou podmínky vazby, bude pro něj nejlépe, co jak nejméně mluvit, protože je jisté, že když bude v neoblibě médií, vše bude použito proti němu. Leda že by se mu podařilo na média a veřejnost působit skrze soucit. S tím ovšem zkušenost nemám, protože na mě byla nasazena mediální smečka tak, že cokoliv jsem řekl, bylo hodnoceno negativně. Po dvou letech se ukázalo, že tvrzení nepravdomluvnice Urbanové – dneska ji tak musím nazývat, jelikož soud řekl, že pouze nemluvila pravdu, což prý není to samé, jako kdyby lhala – bylo nepravdivé, nic se jí nestalo a teď za to ještě dostane peníze. Na základě této zkušenosti jsem velmi obezřetný.

Jak je to podle vás s důvěrou k orgánům činným v trestím řízení?
Je tady velká nedůvěra k státnímu zastupitelství. Všichni to vědí, ale nikdo to nechce přesně pojmenovat. Musím bohužel přiznat, že to vidím i já. Ukázalo se, že v Přerově zlotřilci pracovali protiprávně proti Jiřímu Čunkovi, teď se ukazuje, že zlotřilci jsou i ve středních Čechách, odkud případ přehodili do Ústí nad Labem, aby to následně museli vrátit zpět do středních Čech. Ta cesta je podle mého podívat se na státní zastupitelství jako instituci a vyházet odtamtud lumpy, kteří nepracují podle zákona.

Z venku to vypadá, že za vaší kauzou je definitivní tečka, až na jednu drobnost, což je jakási omluva. Na co se teď čeká?
Asi myslíte tu omluvu nepravdomluvnici Urbanové. Já jsem se již vůči sobě naučil být cynický, protože jinak bych nemohl ani klidně spát ani pracovat, kdybych si nezvykl na to, že žijeme ve světě, který je postižen tím, že ne všechny věci se nám mohou zdát dobré a spravedlivé. Jsem občan tohoto státu a musím respektovat verdikt soudu, který říká, že jsem pochybil, když jsem označil paní Urbanovou za lhářku, když pouze nemluvila pravdu.

Od soudce zaznělo, že každý průměrně inteligentní člověk musí pochopit, že je tam zásadní rozdíl, protože když člověk lže, dělá to úmyslně, kdežto když nemluví pravdu, může se tak dít i neúmyslně. A tomu já skutečně rozumím, jenže problém je v tom, že Marcela Urbanová nemluvila pravdu několik měsíců, i když viděla, co to způsobuje. To, že jsem stál sám proti všem médiím, znamenalo, že jsem absolutně neměl možnost vysvětlit, jak ty věci byly skutečně. Účel kampaní, jako byla ta moje, je ten, aby se rozebíraly nepodstatné věci, zatímco vedle se potají kradou miliardy. Jsem přesvědčen o tom, že policie měla úkol něco na mě najít, a tak to dělala. To je přesně ten zmar politiky – zabavit společnost něčím zástupným, aby se mohlo klidně krást.

Je nebo byl podle vás nějaký styčný důstojník, který řídil „hon na Čunka“?
Ve chvíli, kdy nemáme všechny důkazy pohromadě, si nemůžu domluvit vyslovit nějaké jméno. Nicméně začalo to na domácí půdě v kuchyni KDU-ČSL a nikdo z těch lidí dnes už v KDU-ČSL není. Ti to vyvolali a pak se toho postupně chytli lidé z obou největších politických stran, protože se jim to hodilo. Jisté je, že na pokračování příběhu se hodně podílela tehdy největší opoziční strana. Nejhorší na tom je, že i když všechny ty peníze byly v pořádku a že Nejvyšší soud naopak konstatoval, že zákon byl porušen vůči mně, stále se to používá proti mně i proti mé straně. To už pak ale nikoho bohužel nezajímá. Jestli má justice fungovat tak jako v mém případě, potom tady žádná demokracie být nemůže a budou tady vládnout jen kmotři. Tak jako se mnou se dá zatočit úplně s každým, akorát to nemůže být každý den. Proto jsem teď velmi opatrný i vůči Davidu Rathovi, protože byť mohu sto krát věřit, že to byl despota a měl rád peníze, vždycky budu chtít, aby jeho vyšetřování bylo férové a aby se k němu také férově chovali.