Diskusi kolem pondělního hlasování o návrhu na podání ústavní žaloby za velezradu na prezidenta Václava Klause rozvířil ústavní právník Pavel Hasenkopf. Na svém blogu na Aktuálně.cz tvrdí, že došlo k fatálnímu porušení senátního jednacího řádu. V něm se praví, že jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné, ale o návrzích se hlasuje veřejně podle jmen. A k tomu podle experta nedošlo.
Podle něj měl po ukončení podrobné rozpravy předsedající prohlásit další jednání za veřejné a krátce je přerušit, aby umožnil při hlasování účast veřejnosti i médií. „Samo hlasování tajné není, naopak. Hlasovat se má nejen veřejně, ale nadto ‚veřejně podle jmen‘. Tím se toto hlasování dostalo do rozporu se zákonem, je zmatečné a tedy i neplatné. Neplatný je tak i sám návrh žaloby na prezidenta republiky, prostě nebyl řádně schválen,“ je přesvědčen Pavel Hasenkopf.
Proběhlo hlasování, u něhož je zřejmé, kdo jak hlasoval
„S tím já zásadně nesouhlasím. Je třeba totiž odpovědět na otázku, co to je veřejné hlasování. A veřejným hlasováním se rozumí takový způsob hlasování, kdy se dá zjistit, jak kdo hlasoval. A to tady proběhlo,“ namítá pro ParlamentníListy.cz Jan Kudrna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Psali jsme:
Jinou otázkou podle ústavního experta je, jestli výsledky hlasování byly, nebo nebyly zveřejněny. „V rámci neveřejného jednání, tedy jednání, kam nemá veřejnost přístup a které není přenášeno televizí či jinak, může proběhnout veřejné hlasování. To je hlasování způsobem, kdy ti zúčastnění vědí, jak každý z nich hlasoval. A to včera proběhlo. Co neproběhlo, je to, že nám jako veřejnosti nebyl výsledek hlasování sdělen. Ale to je úplně jiný problém,“ vysvětluje Jan Kudrna.
- TÉMA: Velezrada
To, že si někdo může něco přečíst ze zápisu, není veřejné jednání
Poukazuje na to, že naopak i v rámci veřejného jednání, to znamená jednání, kam má přístup veřejnost, může proběhnout i tajné hlasování, při němž nikdo včetně těch, co sčítají hlasy, není schopen přiřadit k osobě její hlas. „To znamená, že včera neproběhlo tajné hlasování, včera proběhlo veřejné, ale jeho výsledek my jako veřejnost neznáme. To jsou dvě roviny,“ upozorňuje Jan Kudrna.
„Kdybych přistoupil na tuto praxi, tak by to znamenalo, že všechna jednání parlamentních komor mohou být bez veřejnosti s tím, že bude pouze veřejnosti zpřístupněn text stenozáznamu z jednání. Ale samozřejmě už od vzniku parlamentu, u nás v 19. století, platí zásada, že veřejnost může být přítomna jednání, má přístup na galerii pro veřejnost a může jednání být přítomna bezprostředně. To, že si někdo může něco přečíst ze zápisu, není veřejné jednání,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka, právník a bývalý místopředseda sněmovního ústavněprávního výboru.
Celá záležitost s velezradou je naprostý nesmysl
„Veřejnost znamená veřejnost obecně, nikoli jen to, že to je veřejné pro senátory. Koneckonců pro senátory bylo veřejné i to jednání, které tomu hlasování předcházelo. Pokud zákon stanoví, že má být jednání veřejné, tak to znamená, že to má být přístupné občanům, veřejnosti, novinářům a tak dále,“ je Zdeněk Koudelka přesvědčen o správnosti svého názoru.
„Přikláním se k názoru pana doktora Kudrny. Nebylo to veřejné hlasování v tom klasickém slova smyslu, ale v podstatě se ví, kdo jak hlasoval. Takže to bylo v pořádku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ján Grónský, docent Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Ale jinak si myslím, že celá záležitost s tou velezradou je naprostý nesmysl,“ dodává uznávaný odborník.
Je vidět, že Senát sám není schopen dodržovat zákon
Přerušit krátce jednání a umožnit tím účast veřejnosti i médií při hlasování nepovažuje Jan Kudrna nejen za nutné, ale ani za možné. „Jednací řád říká, že jednání o žalobě na velezradu je neveřejné. Tím jednáním se myslí všechno od začátku, tedy od podání návrhu až do konce, tedy až do hlasování. Kolega Hasenkopf to jednání vykládá ve smyslu zúženém, a tím jednáním rozumí pouze diskusi senátorů. Ale to jednání jako takové je všechno včetně veřejného hlasování,“ upřesňuje pro ParlamentníListy.cz Jan Kudrna.
„Určitě to hlasování bylo v rozporu se zákonem tím, že bylo neveřejné. Otázkou je, nakolik to samotné rozhodnutí je potom neplatné. To je druhá věc. Ale samozřejmě pokud Senát vyčítá prezidentovi protiprávní jednání, tak by sám měl dodržovat zákon. A je vidět, že sám není schopen zákon dodržet. A to poměrně jednoduchý zákon,“ pozastavuje se nad jednáním senátorů Zdeněk Koudelka.
I ústavní expert by rád věděl, jak kdo hlasoval
Považuje za záležitost Ústavního soudu, na kolik přijme, nebo nepřijme všechny argumenty k takto schválené ústavní žalobě na prezidenta Václava Klause z velezrady. „To, že Senát tady postupoval chybně, to považuji za jasné. Nakolik ta chyba způsobuje neplatnost samotné žaloby, nedokážu říct, respektive nedokážu odhadnout, jak to posoudí Ústavní soud,“ přiznává Zdeněk Koudelka.
„Rozhodně nesouhlasím s tím, že by žaloba byla neplatná. Je v pořádku a Ústavní soud by se jí měl zabývat. Z toho, co jsem v médiích zaznamenal, tak všechno proběhlo, jak mělo. A pokud jde o to hlasování, tak tam nevidím žádný problém. Snad jenom to, že jako občan bych rád věděl, kdo jak hlasoval,“ kontruje s odlišným názorem Jan Kudrna.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
