Tady máte peníze a pokud je neutratíte, příště už tolik nedostanete. Tato poněkud zjednodušená definice nakládání s finančními prostředky operačních programů EU nyní může dopadnout plnou silou na ministerstvo školství.
V krizi jsou podle Jana Vituly, bývalého ředitele sekce řízení operačních programů EU, oba programy, které MŠMT zajišťuje. Konkrétně v programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VK), jehož účelem je podle portálu strukturalni-fondy.cz "zkvalitnění a modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji," je dosud skutečně odčerpáno pouhých 2,4 procenta prostředků, které jsou žadatelům k dispozici.
Související:
Ty musíš být úplnej de..., řval prý John na ministra Dobeše
Šéf kabinetu má hledat nášlapné miny. Za královské odměny
Šéfka kabinetu Dobeše: Zveřejnění mého příjmu může být pomsta
Štíhlá, proto i nevýkonná
U prostředků z operačních programů EU všeobecně platí, že jejich čerpání není z pohledu příjemce dotace nijak snadné. Jak ale ParlamentnímListům.cz potvrdil dokument, hodnotící práci MŠMT na čerpání prostředků z operačních programů, tok evropských peněz do vzdělávacích projektů v ČR brzdí nejen administrativní náročnost, ale i trestuhodně nízká výkonnost samotného aparátu.
Podle Vituly z TOP 09, kterého odvolal v září právě Dobeš, za situaci může svými personálními kroky i ministr VV Josef Dobeš. "Pan ministr nás ještě před mým odchodem nutil k třicetiprocentnímu snížení stavů v duchu zeštíhlování administrativy. Tím celý aparát snížil svou výkonnost, v lednu pak navíc odešel pan ředitel odboru VK Daněk, což je člověk s obrovskými zkušenostmi v této oblasti. Nyní to tam nemá kdo pořádně dělat," uvedl pro ParlamentníListy.cz Vitula.
Problémy s čerpáním dotací v období 2007-2013 podle Vituly nastaly už v dobách zelené ministryně Dany Kuchtové. Resort byl prý tehdy v oblasti čerpání evropských peněz v dezolátním stavu.
"Například druhý z programů pod taktovkou MŠMT, Výzkum a vývoj pro inovace (VaVPI), nebyl ani podepsaný a bylo tam roční zpoždění. Administrativu, kterou mělo dělat 80 lidí, se ve skutečnosti pokoušelo zvládnout pouhých pět nadšenců," uvádí Vitula. Situaci se prý podařilo postupně obrátit k lepšímu, nicméně po nástupu Dobeše do čela resortu prý opět došlo ke zhoršení.
"Během tří let jsme postavili tým uznávaný napříč EU a začali vykazovat výsledky. Vše bylo takřka hotovo, v létě byla více než polovina žádostí zjednodušeně řečeno hotová a připravená k podpisu. 7. září 2010 jsem byl ale odvolán a se mnou odešlo na protest třicet dalších lidí. Zůstalo jich asi 25, čímž se řada věcí dostala do mimořádných problémů," vypočítává Vitula. U celého programu pak byla zastavena certifikace. Jinými slovy, MŠMT může rozdávat peníze, příjemci je dostanou k realizaci projektu a pošlou vyúčtování, ale EU tyto peníze neproplatí, takže vše jde na vrub už tak těžce zkoušeného státního rozpočtu.
Dejte nám alespoň dvacet lidí
Personální nedostatek v důsledku zeštíhlování aparátu je podle bývalého úředníka MŠMT patrný i v případě druhého operačního programu, Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ten prý s sebou nese především složitost podávání žádostí. I to se však Vitula dle svých slov snažil vyřešit pomocí takzvaných šablon. "Šlo o jakési předpřipravené žádosti, snižující zásadně tu náročnost z pohledu příjemce dotací. Ty by mohly realizaci projektů hodně urychlit, ale zjistili jsme, že potřebujeme o cca. dvacet lidí víc, aby ten nával zvládli. To se ale nepodařilo novému panu ministrovi vysvětlit. Díky tomu se sice žádosti v OP VK vyhlašují, ale nedaří se je realizovat," konstatuje Vitula.
Zpoždění jak české vlaky
Jeho slova ostatně potvrzuje i zdroj blízký vedení resortu. V kritice práce na eurodotacích své kolegy rozhodně nešetří. Vitulovým týmem navržený systém „šablon" prý při současné personální obsazenosti skrývá určitá rizika. Na ministerstvo totiž za použití tohoto systému dorazí tisíce drobných žádostí, uzavíraných paralelně, což znamená nesmírné nároky na aparát. Celkové situaci nepomáhá ani výkonnost lidí, kteří po zeštíhlení v evropské administrativ MŠMT zůstali. "Ti lidé prostě mají mimořádně špatné výsledky vlastní práce. Úředníci v tomto odboru mají 55 pracovních dní na kontrolu, schválení a proplacení žádostí o platbu. Smůla žadatelů spočívá v tom, že ji zmínění pracovníci plní v asi pěti procentech případů. Běžně je ale překračována o 20 a více dní," konstatuje zdroj ParlamentníchListů.cz.
Resort bez důvěry
Personální i systémové slabiny pak v případě MŠMT hrozí důsledky, které pro resort a případného Dobešova nástupce nebudou nijak příznivé. Pokud se dotace odčerpat nepodaří, příští objem využitelných financí z operačních programů bude podstatně nižší. V době, kdy kabinet Petra Nečase škrtá jak na běžícím páse, může odliv financí z EU znamenat pro další rozvoj resortu problém. "Mám obavu, že se ministerstvo znevěrohodnilo před Evropskou komisí v otázce schopnosti spravovat takové fondy. Způsob, jakým to dělají, prostě nemůže v Bruselu vyvolat důvěru, že to naše MŠMT zvládne," konstatuje Vitula.
A co na to říká Brusel? V podstatě potvrzuje slova bývalého Dobešova podřízeného. "My tu situaci sledujeme už od léta. Změny nám Dobešova administrativa prezentovala ve smyslu, že jde o urychlení čerpání a jakýsi krizový management. My jsme ale nespokojeni, protože certifikovaných projektů z obou programů je jen 1,6 procenta. A to je tedy zatraceně málo. Řídící orgán prostě nezvládá certifikace, tedy finální část, takže ty peníze bohužel propadnou. Naše další pozice v průběhu vyjednávání pak bude výrazně ovlivněna tím, jak se nám dařilo čerpat prostředky, bohužel," sdělil ParlamentnímListům.cz zdroj z Evropské komise, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost byl schválen EK v říjnu 2007. Je zaměřen, jak název napovídá, na zvýšení konkurenceschopnosti na pracovním trhu prostřednictvím zkvalitnění vzdělávání.
Rozdělen je do pěti hlavních "os"- počátečního vzdělávání, terciálního vzdělávání, výzkumu a vývoje, dále pak oblasti dalšího vzdělávání, systému celoživotního učení, pátou osu pak tvoří technická pomoc, zahrnující mimo jiné i monitoring a ceelkové hodnocení realizovaných projektů. Z fondů EU je pro OP VK vyčleněno 1, 83 miliardy eur.
Redakce ParlamentníchListů.cz opakovaně kontaktovala i ministra Dobeše, kvůli časové vytíženosti zatím neodpověděl.
Čtěte také:
- Dobešova úřednice s platem premiéra se přirovnala k Billu Gatesovi
- Ministr Dobeš se zapletl. S odměnou pro šéfku svého sekretariátu
- Dobře placený úředník nakope kmotrům zadek, hájí Bárta Dobeše
autor: Petr Mašek
