Děti, řemeslo má zlaté dno, vzkázal Dobeš. Vysokých škol je moc

01.03.2011 16:26

Národní ekonomická rada vlády tvrdí, že je u nás příliš mnoho vysokoškoláků a z nich příliš mnoho těch, kteří vystudují magisterské obory. ParlamentníListy.cz se dotazovaly odborníků na školství jednotlivých politických stran.

Děti, řemeslo má zlaté dno, vzkázal Dobeš. Vysokých škol je moc

Ministr školství z Věcí veřejných Josef Dobeš v tomto víceméně souhlasí. „Honba za kvantitou, kdy se řeklo, že musíme dohnat průměr EU a OECD v procentech vysokoškoláků, kdy se uvádělo, že OECD má průměr 60 procent a my máme třicet procent, otevřela bezbřehost. Vzniklo strašně moc vysokých škol a tím normativním financováním jsme hnali odspodu všechny studenty, aby dosáhli vysokoškolského vzdělání a ty výsledky dneska sklízíme. Ta konkurenceschopnost je téměř nulová, kredit univerzitního vzdělání je nulový. Dnes na bakaláře či magistra dosáhne téměř každý a my platíme ohromné množství škol, nad jejichž kvalitou všichni úspěšně pochybujeme," řekl serveru ParlamentníListy.cz ministr Dobeš.

Redukce sítě gymnázií i vysokých škol

Řešením situace je podle ministra redukce vysokých škol a nastavení výrazně náročnějších kritérií a nastavení diverzifikace, kdy někdo skončí s titulem bakaláře, někdo s magisterským titulem. „A doktorand, ten už by měl opravdu něco umět. Já věřím, že když se nám tohle povede, kredit vysokoškolského vzdělání se zvýší. Proti redukci vysokých škol se samozřejmě zvedne vysoká vlna, ale já myslím, že zodpovědný ministr nemůže jít jiným směrem než tímto," dodal Dobeš.

Dobeš navíc míní, že je podobným způsobem nutné redukovat i počet středních škol především gymanzijního typu u nichž je také zatím vyšší kvantita na úkor kvality. Také se domnívá, že se příliš podporovaly humanitní obory na úkor oborů technických a učňovského školství.

Více bakalářů, méně magistrů

„Nemá cenu, abychom produkovali armádu nezaměstnaných středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků. Je nutné otevírat obory, kde mohou studenti nalézt uplatnění a o než je zájem na trhu práce. Je třeba více technických oborů na vysokých i středních školách, odborné a učňovské školství a řemeslo. Jak se říká, řemeslo má zlaté dno," dodal Dobeš.

Místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání Walter Bartoš z ODS míní, že vysoký počet studentů nemusí být problém, pokud se bude více diverzifikovat na bakalářské a magisterské obory a magisterských bude méně. Rovněž si nemyslí, že by bylo příliš všeobecného vzdělání. Podle něj je spíše důležité zajistit větší prostupnost a návaznost technických a humanitních oborů.

Gymnázia se utrhla ze řetězu

Stínová ministryně školství ČSSD Vlasta Bohdalová víceméně souhlasí s Dobešem. „Řekla bych jen, že chlapci z NERVu jsou trochu v nervu. Co dnes říkají, je přece jasná věc. Všichni přece vědí, že střední školy gymnazijního typu se utrhly ze řetězu, že je mnoho gymnázii a že je velký počet míst, který převyšuje počet studentů, kteří by na vystudování gymnázia měli potřebné kvality. Je to dáno způsobem financování, kdy je normativ na žáka. To vede k tomu, že pak školy dělají hromadné nábory na úkor kvality studentů, aby si zajistily finance," řekla redakci Bohdalová.

Podle ní nemá cenu, aby se počet vysokoškoláků zvýšil pouze nominálně, ale reálně kvalita jejich vzdělání klesala. Upozorňuje, že například ve třicátých letech byla kvalita tehdejšího středoškoláka mnohdy srovnatelná s dnešním vysokoškolákem. Bohdalová se domnívá, že v každé společnosti je určité procento lidí, kteří mohou studovat vysokou školu, ale nemá cenu toto číslo navyšovat uměle a mnoho lidí, kteří jsou spíše manuálně zruční, se naopak hodí pro řemesla. 

„Bohužel se říkalo, že je potřeba mít diplom, ale být řemeslníkem je fuj. Technické a řemeslné obory byly likvidovány od základní školy, kdy se zrušilo pracovní vyučování a práce v dílnách a řada dětí dnes pomalu neví, jak řemesla vypadají," dodala Bohdalová.

Dříve na gymnáziu jen jedničky a dvojky

Ivana Levá z KSČM se domnívá, že je málo vysokoškoláků s technickým zaměřením a že je větší důraz na humanitní obory. Problémem podle ní je, že ze základních škol chodí na střední školy mnohdy děti se špatným prospěchem a pokračuje to tak, že nepříliš připravení středoškoláci pak jdou na vysoké školy.

„Dříve to bylo tak, že na střední školu, na gymnázium, se dostali děti, které měly jedničky či dvojky, dnes tam mnohdy berou i děti se čtyřkami. Nejnadanějších dětí, pro které by měly být gymnázia, jsou tři až čtyři procenta, ale síť osmiletých gymnázií tomu neodpovídá a je zbytečně velká. Ostatní děti by měly být v odborném školství a vyučit se nějakému řemeslu," řekla Levá.

Ta souhlasí s ministrem Dobešem v tom, že by se měly zavést srovnávací zkoušky a více měřit kvalita škol. Gymnázií a vysokých škol by podle ní mělo být méně.

Univerzitní vzdělání je dnes v Česku extrémně dostupné. Podle statistik OECD do něj nyní nastupuje 60 procent mladých lidí kolem dvaceti let. S kvalitou je to ale už horší. V mezinárodních žebříčcích zastávají české vysoké školy jen průměrné až podprůměrné pozice, což je dáno hlavně slabým výzkumem.

  • Dobeš souhlasí s Klausem. Vysokých škol je moc a kvalita klesá
  • Klaus: Státní maturity jsou stavěním domu od střechy. Zamysleme se
  • Oběšený učitel provokuje. Kantoři už vědí, jak na "spratky"
  • NERV: Školy se mají zaměřit na matematiku, IT, finanční gramotnost a angličtinu
  • Seznam vysokých škol:

    Přehled soukromých vysokých škol

    Bankovní institut vysoká škola, a.s. - Praha

    Evropský polytechnický institut, s.r.o. - Kunovice

    Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.

    Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. - Praha

    Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.

    Vysoká škola podnikání, a.s. - Ostrava

    ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola - Mladá Boleslav

    Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého), s.r.o. - Praha

    Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o. - Praha

    Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. - Praha

    Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.

    Akademie STING, o.p.s. - Brno

    Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.

    Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.

    Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.

    Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. - Praha

    Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. - Praha

    Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. - Praha

    Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. - Praha

    University of New York in Prague, s.r.o.

    Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. - Praha

    Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.

    Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o. - Kladno

    Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. - Praha

    Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

    Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. - Kolín

    Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. - České Budějovice

    Rašínova vysoká škola s.r.o. - Brno

    Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. - Praha

    Filmová akademi Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.

    Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. - Praha

    NEWTON College, a.s. - Brno

    Vysoká škola logistiky, o.p.s. - Přerov

    Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha

    B.I.B.S., a.s. Brno International Business School

    Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o.

    Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

    Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. - Brno

    CEVRO Institut, o.p.s. - Praha

    Unicorn College s.r.o. - Praha

    Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií v Českých Budějovicích, s.r.o.

    Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona s.r.o.

    Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s.

    AKCENT College, s.r.o. - Praha

    Archip, s.r.o.

    Veřejné vysoké školy

    Akademie múzických umění v Praze

    Akademie výtvarných umění v Praze

    Česká zemědělská univerzita v Praze

    České vysoké učení technické v Praze

    Janáčkova akademie múzických umění v Brně

    Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

    Masarykova univerzita v Brně

    Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně

    Ostravská univerzita v Ostravě

    Slezská univerzita v Opavě

    Technická univerzita v Liberci

    Univerzita Hradec Králové

    Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

    Univerzita Karlova v Praze

    Univerzita Palackého v Olomouci

    Univerzita Pardubice

    Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

    Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

    Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

    Vysoká škola ekonomická v Praze

    Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

    Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

    Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze

    Vysoké učení technické v Brně

    Západočeská univerzita v Plzni

    Vysoká škola polytechnická Jihlava

    Státní vysoké školy

    Policejní akademie České republiky v Praze

    Univerzita obrany v Brně

    Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

    reklama

    autor: Lukáš Petřík

    Radek Rozvoral byl položen dotaz

    koalice

    K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

    Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


    Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

    Další články z rubriky

    Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

    16:45 Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

    Odhalení ruské sítě ohrožující bezpečnost České republiky i Evropské unie? BIS by podle politologa a…