"V 65 letech pracuje kapacita mozku již jen na 75 procent - každým rokem se pak kapacita od tohoto věku značně snižuje. Pokud toto vláda nevezme v potaz, čekají naší zemi velké problémy, které mohou svými důsledky ohrozit ekonomiku Česka. Lidé, kteří nebudou stačit na svoji práci v důsledku svého věku, budou těžko zaměstnatelní - tudíž budou závislí na státu a nějakém druhu sociálních dávek či podpory v nezaměstnanosti - popřípadě budou v důsledku své nedostatečnosti frustrováni a budou závislí na nemocenských dávkách," varuje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Zdechovský, neuromarketingový specialista.
SLEDUJEME téma: Důchodová reforma
Vzhledem k tomu, že se často ve své praxi setkává s různými personálními agenturami a personalisty, připomíná, že v současné době je v Česku problém najít zaměstnání, už pokud je člověku víc než 55 let.
"Vláda nyní říká "a", ale už nenavrhuje žádné "b" - tedy jak to chce řešit? Jak chce zajistit lidem ještě starším práci, a to, že v ní budou také produktivní?" ptá se Zdechovský. I proto vláda dostane k řešení připomínku celé řady specialistů, kteří budou usilovat o nějaké konkrétní kroky, jež zabrání tomu, aby reforma naopak celou situaci ještě zhoršila.
Neuromarketingový specialista ParlamentnímListům.cz dal opět na podporu požadavků odborníků další příklady z praxe. "Mnozí personalisté nás žádají o to, abychom zjistili, jak si stojí duševní svěžestí někteří manažeři ve věku šedesát a více. Odhalujeme skoro ve všech případech sníženou možnost koncentrace, značné poruchy paměti. A přitom podle nových návrhů by měli tito lidé ještě před sebou minimálně 15 let práce - to je alarmující," říká dále Zdechovský.
Podléhají častěji stresu a frustraci. Trpí syndromem vyhoření
Podle pozorování, která se provádí v této oblasti již pět let, je zřejmé, že lidé mezi padesátkou a důchodem mnohem častěji podléhají stresu, strachu o práci a frustraci z toho, že nestačí mladším. "Sice to celosvětově vypadá, že jsme zdraví a žijeme déle, ale v sedmdesáti letech budeme chtít nenáročné zaměstnání, které nám už ale nikdo nebude schopný nabídnout," dodává pro ParlamentníListy.cz Zdechovský.
Podle něj je nutné v tomto věku dodržovat totiž již poněkud jiný pracovní režim - pracovat například od rána do deseti hodin, pak si dát čtyři hodiny odpočinku či spánku a poté v práci pokračovat. "Víme však moc dobře, že to není možné, a tak už nyní plní starší lidé, zabývající se intelektuální prací psychiatrické ordinace s depresemi a pocity vyhoření. V práci jsou přitom mnohdy místo osmi i dvanáct hodin denně, ale prostě ji nestíhají, poněvadž u nás není nastavená praxe pro nějaký odpočinek či delší pauzu," konstatuje dál Zdechovský. I proto po 55. roku života hrozí intelektuálům údajně až pětinásobně více než lidem fyzicky pracujícím závislost na alkoholu.
Uvědomuje si tato rizika vláda?
Stárnutí mozku ohrožuje konkurenceschopnost starších zaměstnanců. A i proto by měla vláda začít uvažovat o tom, jak mozkovou činnost u starších lidí udržovat na přijatelné úrovni. To je však otázkou celé řady dalších přijmutých opatření, o kterých se však nehovoří.
Čtěte také:
„Pozdější odchod do penze není otázka pouze fyzické schopnosti vykonávat náročnou práci, ale především schopnosti mentálně zvládat svěřené výkony. Už mezi 30. a 40. rokem života začíná klesat mentální výkonnost člověka a tento proces se s věkem zrychluje," vysvětluje specialistka na trénování mozku - tzv. brain jogging - Jana Puhalová ze společnosti Alpelephant.
"Není to otázka inteligence, kvalifikace nebo zkušeností, je to třeba otázka schopnosti mozku sledovat více věcí najednou nebo rychle a správně reagovat. Takže sedmdesátiletý řidič autobusu už může být cestujícím nebezpečný."
Tvůrci penzijní reformy dělají z lidí roboty
Podíl služeb a mentálně náročných prací prudce narůstá, lehkých a nenáročných prací ubývá. Zaměstnavatelé by proto podle Puhalové měli zajistit, aby byli zaměstnanci vůbec schopni vykonávat svěřenou práci i v pokročilém věku. Na trénování mozku existují účinné metody, které jednotlivá mozková centra posilují jako svaly v klasickém fitness centru. K tomu je ale nezbytná také pomoc vlády.
„Tvůrci penzijní reformy zapomínají, že lidé nejsou stroje, ale živé bytosti se svými limity. Naše programy dokazují, že pokud se lidé budou mentálnímu cvičení věnovat pravidelně, je možné v konkrétních kognitivních funkcích udělat ze sedmdesátiletého mozku mozek šedesátníka," dodává Puhalová. I z této stránky by politici a zaměstnavatelé měli penzijní reformu začít řešit.
Čtěte také:
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
