Evropa v roce 2000 zavedla dokonce směrnici pro letní čas, platnou pro celou Evropu. Ta určuje, od kdy a do kdy bude letní čas platit v zemích Evropské unie (EU). Příslušné české vládní nařízení je platné pouze do konce tohoto roku, takže by se ČR od příštího roku dostala nejen do časového posunu vůči svým evropským sousedům, ale ještě by od „matičky Evropy" dostala pokutu a musela by se dokonce zodpovídat před Evropským soudem.
Podle této směrnice platí, že letní čas začíná v posledním březnovém týdnu a končí posledním týdnem v říjnu.
Letní čas a jeho zavedení není rozhodně žádnou „novotou". Poprvé ho totiž řada evropských zemí, včetně Rakousko-Uherska, uplatnila už v roce 1916.
Evropa je pro letní čas, dopad na zdraví ale testuje na 10 lidech
Evropská komise (EK) uvádí, že zavedení letního času je vhodné jak z důvodu podpory volnočasových aktivit, tak pro určité úspory energie. Odpůrci však dokladují, že dnešní úspora je už jen velmi malá. Zato pokud jde o zdravotní dopady, odvolává se EK na výzkum prováděný jen na 10 osobách. Podle těchto průzkumů ovšem vychází, že žádné negativní dopady časového posunu nebyly zaznamenány.
Zatímco ranní „skřivani" si letní změnu pochvalují, „sovy" naříkají a stěžují si na spánkové poruchy, nervozitu a jiné psychické újmy. „Evropský člověk je obecně citlivý na všechny výkyvy, které musí snášet," říká pro ParlamentníListy známý psychiatr Jan Cimický.
Časový posun vyvolává únavu nebo narušený spánek
Podle něj je lidské tělo naprogramováno tak, aby fungovalo v harmonii s prostředím a v případě výkyvů na ně bylo schopno reagovat. „To je základní premisa, z níž musíme vycházet," konstatuje Cimický. V posledních několika letech dochází podle něj stále častěji k prudkým změnám teploty či tlaku, které umí kolísat i několikrát za den. Organismus se s těmito „šoky" musí poprat, do toho „boje" investuje značné množství energie, a ta pak chybí jinde. „Člověk pak může mít pocit únavy, narušený spánek, nebo se mohou objevit dokonce nějaké bolesti."
Organismus funguje podle psychiatra sice autonomně, je ale schopen se do určité míry přizpůsobit. Dost prý ale na tom, že se musí srovnat, spíše doslova „zglajchšaltovat" z důvodu pracovních či jiných povinností. „Lidé chodí roky do práce na určitou hodinu, ať je léto nebo zima. Kdyby se ale chtěli skutečně řídit fyziologickými pravidly, museli by to udělat jako naši předkové, kteří to někdy kolem 15. října „zapíchli", přestali i válčit, a žili podle toho, jak jim tělo diktovalo.
Probouzíme se s nástupem světla
Dnes už i děti od mala vstávají často do tmy, což samo o sobě vyžaduje podle Cimického velký výdej energie. Ve škole to pak prý podle toho vypadá, protože se organismus doopravdy probouzí až s nástupem světla. Opravdové problémy však podle něj mohou nastat hlavně ve chvíli, kdy je tělo, třeba nemocí, oslabeno. Organismus se pak soustředí na nápravu zdravotního stavu a už mu zbývá méně energie třeba na soustředění pozornosti. „Navíc, když už se tomu stavu jakž tak přizpůsobil, přijde dvakrát ročně změna zaběhlého rytmu. Je to sice jak píchnutí slona špendlíkem, ale je to další změna. Citlivější jedinci pak třeba končí v naší ordinaci", komentuje pro ParlamentnListy.cz Cimický.
Zavedení letního času nás prý ale vrací blíž k přírodnímu rytmu, k němuž byl člověk od počátku přizpůsoben. „Pro člověka z dřívějších dob přece nebyl žádný problém vstát v létě ve čtyři a jít na pole. Prostě jednal v souladu s přírodou." Dnes už je ale podle Cimického většina lidí na časový posun připravena. Dokonce je připravena i na to, že budou mít lidé třeba týden nějaké lehčí obtíže - se spánkem, nebo s koncentrací. Hlavně když se sejde víc věcí najednou, může prý opravdu stačit i časový posun, aby zdravotní problémy odstartoval. „Většina to ale snáší bez výrazných problémů", konstatoval Cimický.
Spánek před půlnocí už není nejzdravější?
Z evropských zemí se letnímu času dosud vyhýbají v Bělorusku, na Islandu, v Grónsku a na norských severských ostrovech Jana Mayena a na Svalbardu. To ruský prezident pro změnu udělal všem svým spoluobčanům „léto", když rozhodl o trvalém zavedení „letního času", po celý rok.
V České republice máme i odpůrce časových změn. Kritizují například, že spánek před půlnocí je zdravější a posunem se tento „zdravý" čas krátí. Zemědělci si zase stěžují, že člověk nutí zvířata narušovat jejich přirozený režim - například začínat dojení o hodinu dříve, protože se posune čas odvádění mléka do mlékáren, které si pro něj jezdí vždy ve stanovenou hodinu, ať je léto či zima. Jiní jim zase oponují, že tyto časy zvířatům stejně vnutil člověk. Takže se nejspíš jedná o věčný spor a nám všem nezbývá, než se připravit na další roky časových posunů.
|
Termíny přechodů na letní čas podle evropské směrnice. Rok Začátek LČ Konec LČ 2012 25. března 28. října 2013 31. března 27. října 2014 30. března 26. října 2015 29. března 25. října 2016 27. března 30. října |
Čtěte také:
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
