Přesto kdo chce, ten si informace najde, konstatuje. „Myslím, že kdybychom si vygooglovali, kolik na jednotlivá témata bylo v tištěných i elektronických médiích popsáno stránek textů, či věnováno v rádiu či televizi hodin, tak by byl každý kritik neinformovanosti docela překvapený," míní Zahradník.

„Ale je fakt, že dochází i k docela zvláštním a ne úplně dobrým situacím. Pamatuji si, že v červnu letošního roku, kdy vláda přijala rozhodnutí o penzijní reformě, a když jste se koukal na oficiální stránku vlády, tak jste se nemohl dohledat toho, co vlastně vláda přijala, na čem se shodla. Noviny byly plné titulků vláda schválila penzijní reformu, ale noviny nejsou oficiální zdroj. A u oficiálního zdroje jste nic nenašli. To podle mého už není neprofesionalita, ale přímo diletantství," konstatoval ekonom.

Psali jsme:

• Kalousek je nekompromisní. Schodek 105 miliard. Bez diskuse
• Podvedené VeVerky: Návrhy Kalouska jsou katastrofa. A bude hůř
• VV odmítnou Kalouskovo zvýšení DPH. Chtějí danit bohaté
• Nečas: DPH by se mohlo zvýšit na 19 procent

Vláda musí lidem vycházet vstříc 

Podle něj, chce-li vláda mít nějakou podporu veřejnosti, měla by lidem informacemi vycházet vstříc. „Každý občan prostě není tak aktivní, aby složitě pátral. Je tady řada pasivních konzumentů a vláda by měla hledat způsoby, jak informovat právě tyto. A neváhám říci, že vláda v tomto selhává," doplnil Zahradník.

ParlamentníListy.cz se Zahradníka jako člena NERVu rovněž zeptaly na druhý pilíř důchodové reformy. Ten měl být původně založen na povinném spoření u penzijních fondů, k němuž by dílem občanům přispíval i stát. V konečné podobě se však tento pilíř stal dobrovolným a je tedy nápadně podobný takzvanému třetímu pilíři, který už je v běhu. I zde si lidé spoří dobrovolně a od státu k tomu dostávají příspěvek.

Dobrovolný 2. pilíř nemá smysl

„Já si myslím, že v podobě dobrovolného spoření nemá valný smysl, aby druhý pilíř existoval. Je to nepříliš odlišná alternativa stávajícího třetího pilíře, který má být navíc fiskálně posílen," zhodnotil pro redakci Zahradník. „Navíc druhá varianta pro druhý pilíř bylo i to, že by se využívaly už existující penzijní fondy, kdy zřizování nějakých nových, bez historie, mi nepřipadá úplně racionální," doplnil ekonom.

Dobrovolnost v druhém pilíři přijde Zahradníkovi diskutabilní i proto, že je třeba ozdravit pilíř první, tedy veřejný (dnes průběžný). „Tento pilíř potřebuje nebýt dlouhodobě tak zatížen jako doposud, a tuto funkci může splnit pouze povinný druhý pilíř," říká ekonom.

Absence povinného pilíře znamená vyšší odvody

To znamená, že lidé by část peněz, v daném případě tři procenta svých sociálních důchodových odvodů, museli automaticky dávat do penzijních fondů a stát by jim za to dvěma procenty ještě přispěl.

„Když už je v současné době neochota právě k povinnému pilíři, pak by možná bylo daleko konstruktivnější od něj ustoupit a posílit fungující třetí pilíř. To by ovšem znamenalo významné redefinování onoho základního veřejného pilíře," konstatoval Petr Zahradník.

Ovšem, redefinovat první pilíř tak, aby jeho parametry odpovídaly demografickému vývoji, může být podle něj docela těžké. „Jde o to, že efektem povinného druhého pilíře mělo být, že se lidem sníží odvody směrem ke státu. A když k tomuto povinnému pilíři nedojde, tak výsledkem bude pravý opak, tedy že tyto odvody se budou muset zvyšovat, a to si myslím, že není úplně dobrý parametr pro konkurenceschopnost naší ekonomiky. Ale s tím už musí zastánci nějakých alternativních postupů počítat," dodal.

S odbory nesouhlasím

Přestože dobrovolný 2. pilíř sám kritizuje, odmítá Zahradník argumenty odborů, které jej rovněž nechtějí. Podle nich totiž dobrovolného pilíře využijí jen majetní a vyvedení jejich tří procent odvodů z veřejného důchodového systému navýšených o státem nabízená dvě procenta může připravit veřejný systém až o dvacet miliard korun. A tím může být zaděláno na deficit veřejného systému.

„Mně už se nelíbí ono slovo vyvedení, vždyť jsou to peníze těch poplatníků, které dávají v současnosti do prvního pilíře, ve kterém projevují jistou míru solidarity a takhle by si je dávali na jiný pilíř, nicméně na stejný účet. Takže ono slovo vyvedení, nebo třeba odčerpání mně v tomto případě připadá trošku zkreslené, protože jsou to pořád peníze těchto daňových poplatníků," vysvětlil ekonom ParlamentnímListům.cz, proč s odbory nesouhlasí.

Poplatník by měl mít právo na své peníze

Dodal, že „v současné době tito poplatníci prokazují vysokou míru solidarity v rámci prvního pilíře a takto by si šetřili na stejný účel, stejnými prostředky na svůj důchod". „Navíc slovo vyvedení mě v hantýrce, kterou nyní odboráři používají přijde ještě relativně velmi kultivované. Já jsem tam slyšel slovo krádež a nebo loupení, a to už mi připadá úplně zcestné," podotkl Zahradník.

Podle něj je nutné se pořád dívat, na to kdo ty peníze dává a jakým způsobem přispívá. „Jsou to prostě peníze jednotlivých daňových poplatníků a daňový poplatník by měl mít určitou svobodnou volbu, jakým způsobem s těmito prostředky naloží. A ujišťuji vás, že jsem zastáncem jisté míry solidarity," uzavřel ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.

SLEDUJEME TÉMA DPH
SLEDUJEME TÉMA  ROZPOČET

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.