Předkladatelé vycházejí z toho, že problematika nedovoleného sledování osob nebo jejich věcí, zejména prostřednictvím odposlechů, zaznamenávání pohybu a pobytu osob obrazovým záznamem, není platným trestním zákoníkem náležitě upravena. Často přitom podle nich může jít o činnost vykazující vysoký stupeň společenské škodlivosti, takže by měla být postihována trestněprávní sankcí, a ne pouze občanskoprávním sporem.
„Jedinou obranu, který takto pronásledovaný člověk má, vyplývá ze zákona na ochranu osobnosti," řekl pro ParlamentniListy.cz jeden z jejích předkladatelů Jeroným Tejc (ČSSD), člen sněmovního ústavně-právního výboru. „Za stávající zákonné úpravy je ale velmi složité opatřování důkazů," dodal.
Náhubkový zákon posílit nechceme, říká Tejc
Poslanec Tejc rovněž uvedl, že záměrně vložili do návrhu slova rozpor s veřejným zájmem. „Nová úprava by neměla podporovat takzvaný náhubkový zákon," konstatoval. Podmínkou trestnosti je totiž rozpor s veřejným zájmem. „Nová úprava tak rozhodně nemá žádným způsobem ovlivnit činnosti médií a novinářů, kteří se svou prací snaží například odhalovat nekalé praktiky úředních osob," komentoval Tejc novelu.
Podle nové úpravy navíc nebude trestný jen ten, kdo nedovolené sledování přímo provádí nebo kdo si takové sledování sjedná, požádá o něj, ale i ten, kdo ho zajišťuje, třeba z titulu své funkce či profese. Jednání je navíc trestné bez ohledu na to, zda se bude jednat o honorované sledování, nebo bude sledován jiný účel. Trestné je dokonce už jen pouhé sjednání či požádání o sledování, aniž by k samotnému sledování muselo dojít.
Bezpečnostní agentury a detektivní kanceláře zavírají?
„Ti socani se snad zbláznili, to můžeme rovnou zavřít živnost," nadává pro ParlamentníListy.cz majitel detektivní kanceláře. Vcelku z pochopitelných důvodů si nepřál být jmenován. Podle něj vymýšlejí sociální demokraté nesmysly, jimiž brání podnikání.
„Tak to je opravdu jejich problém," reaguje na to Tejc. „Nám jde o to, aby lidé nebyli nelegálně sledovaní, aby nebyli vystaveni tlaku a aby nebyla pořizovaná dokumentace, jíž by bylo možné lidi vydírat."
Podle novely navíc zasluhují vyšší postih právě osoby, které mají zvláštní povinnost zajišťovat ostrahu osob a majetku. Nejde zdaleka jen o příslušníky bezpečnostních sborů, ale zejména o zaměstnance a majitele soukromých bezpečnostních služeb.
Vyšší postih za získávání informací o sledované osobě a jejích věcech zaslouží podle novely i ten, kdo nedovolené sledování provádí s cílem umožnit spáchání další trestné činnosti na sledované osobě, například trestného činu vydírání, ublížení na zdraví, krádeže nebo nebezpečného vyhrožování.
Novela posílí bezpečí osob a postih vyděračů
Původní trestní zákoník upravuje v § 354 pouze „trestný čin nebezpečného pronásledování, kterého se dopustí ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že:
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti."
Skutková podstata tohoto trestného činu ale podle Tejce nepostihuje sledování osob bez jejich předchozího souhlasu, které je navíc prováděno utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky, jejichž cílem je získání poznatků o životě sledované osoby. „Jinými slovy jde o informace o pohybu či pobytu sledované osoby na určitém místě, o jejích setkáních, kontaktech a komunikaci s jinými osobami, o tom, jaké konkrétní věci používají a podobně," zlobí se Tejc. „Jde přece o to, aby pořízení fotografie, záznamu a podobných zpráv bez vědomí sledované osoby bylo napříště trestné. Je to opatření proti tomu, aby získanými materiály byli lidé vydíráni," dodal pro ParlamentníListy.cz Tejc.
Inspirací byla i sledovací kauza Bártovy ABL
Jeroným Tejc přiznává, že svou roli v případě vytvoření novely sehrála i kauza se společností ABL, která měla sledovat politické a významné osobnosti. „To už byla opravdu poslední kapka. Pochopili jsme, že je nutné se s tím vypořádat, a zamezit tak možnému podobnému konání do budoucna," řekl Tejc. Zároveň dodal, že se sociální demokracie vůbec nebrání dialogu. „Jsme připraveni jednat, protože nejde o politickou, ale ryze věcnou záležitost," konstatoval poslanec.
- TÉMA: Kauza ABL
- SLEDUJEME téma: Nelegální sledování telefonů
Zároveň připomněl, že vláda měla zpracovat předlohu zákona, jíž by se upravovala činnost bezpečnostních agentur, detektivních kanceláří a podobných subjektů. „Zatím ovšem nic nepředložila," konstatoval suše.
Vláda projedná novelu trestního zákona ve středu 20. července na svém řádném zasedání.
- Kompletní návrh ke stažení ZDE
Čtěte také:
-
Každý třetí Hudcem sledovaný telefon vede k ABL, zjistila MF Dnes
-
Zděšení a šok: Policie špehovala Klausovy nejbližší spolupracovníky
-
První půlmilion je venku. Bárta naznačuje, za kolik prodal ABL
Ilustrační foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
