Z čeho tedy úvaha o miliardách, jež by Tomio Okamura do země přinesl, pramení? Základní fakta přinesla Česká pozice, výpočty pak následně ParlamentnímListům.cz potvrdil i samotný podnikatel, úspěšný bloger, jehož jméno se stále častěji začíná skloňovat v souvislosti s volbou nové hlavy státu.
Podle kalkulace Okamury a jeho asistenta by jeho úspěch ve volbě a setrvávání na Hradu přineslo naší zemi zcela konkrétní částku. A nikoli zanedbatelnou - 108 miliard korun.
Sledujeme téma Přímá volba prezidenta
A ačkoli stále Okamura samotný na všechny dotazy novinářů odpovídá, že ještě nenastal čas na to, aby se jeho kandidatura zvažovala a nikde se o žádnou dosud neucházel, je jisté, že se koloběh roztáčí stále víc. „No tato suma je naprosto reálná, vychází z celé řady prověřených dlouholetých zkušeností z turistického ruchu. A když by opravdu přibyla do státního rozpočtu, určitě by byla přínosem pro všechny občany. To ostatní případní kandidáti nabídnout nemohou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Okamura.
Psali jsme:
O tom, že jeho zájmy nabývají v posledních týdnech značných změn, svědčí i to, že se v úterý vzdal své dlouholeté funkce mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří. A zároveň vyšlo najevo, že bude pravidelně účinkovat v roli moderátora na TV Barrandov ve zpravodajském pořadu Dobrý den, Česko. Spolu s kolegy Martinou Kociánovou a Martinem Fendrychem bude mít za cíl divákům přiblížit zákulisí politických rozhodnutí, vědeckých objevů, ekonomických prognóz a společenských událostí.
Japonci by jezdili do Česka jako diví. Jejich peníze by podpořily naši ekonomiku
Ale zpět k tomu, proč by v případě „prezidentování" Tomia Okamury přicházelo do státní kasy více peněz. „Japonci jsou velmi solventní, velmi národně hrdí. Pokud se dozví, že někdo z nich uspěl jakýmkoli způsobem někde v e světě, je to důvod, aby se tam jeli podívat. Určitě by to platilo i v případě, že by měli v Praze „svého“ prezidenta. Dokonce se dá odhadnout, že by přijela v určitém časovém rozpětí až celá polovina japonské populace. Vzhledem k tomu, že u nás v průměru stráví každý japonský turista tři dny, určitě by se to pozitivně odrazilo na schodku státního rozpočtu,“ myslí si Okamura a dodává: „To, co je v této souvislosti napsáno, bylo možná míněno v jisté nadsázce, ale přesto je to naprosto pravdivá úvaha.“
Budeme-li tedy počítat – tak pokud by se do Česka vypravila během pětiletého funkčního období prezidenta jen polovina Japonců, kterých je 130 milionů, znamenalo by to v průměru dvanáct milionů japonských turistů ročně. Pokud by v Česku pak každý z nich utratil v průměru tři tisícovky denně, vzniká ona závratná částka 108 miliard. A to je suma, která o celé tři miliardy převyšuje letošní plánovaný schodek státního rozpočtu.
Nutno připomenout, že zavedení přímé volby prezidenta ještě čeká na schválení Senátem. I když Okamura sám připouští veřejně vždy jen v náznacích to, že do boje o post hlavy státu (možná) půjde, stále více lidí se k této možnosti přiklání. On sám zatím pouze vyhýbavě přiznává, že pokud se tak rozhodne, nejprve svůj mandát prověří v některých volbách. A jelikož jsou blíže právě volby do Senátu, zdá se velmi pravděpodobné to, že právě sem má v první řadě namířeno.
Prezident? Člověk, který se denně vyjadřuje k palčivým tématům...
V souvislosti s funkcí prezidenta to přitom byly v létě právě ParlamentníListy.cz, které po jednom z rozhovorů na tuto možnou ambici podnikatele v létě upozornily. Na dotaz, jak by podle něj měl vypadat nový český prezident, Okamura reagoval se slovy:
„To by tedy měl být člověk, který tu s námi každý den šlape chodník. Každý den se vyjadřuje k tématům, každý den lidem říká své názory...každý den se lidi mohou s jeho názory konfrontovat, jestli s nimi souhlasí...nebo ne.. ten by měl být prezidentem. Kdo umí jít s kůží na trh," řekl. Už tehdy nebylo problémem, že vedle jeho častých blogů, jimiž burcoval veřejnost k aktivitám a řešení palčivých společenských problémů, zapadá tato možnost do mozaiky i tím, že bude v daný rok splňovat Okamura i věkovou hranici (bude mu totiž 40 let).
"Ptáte se, co říkám na výzvy, že bych měl jít na Hrad? Co se týká mé osoby, tak si myslím, že prezidentem by měl být člověk, který mnohem více pracuje pro veřejnost, mnohem více ukáže, že je společensky prospěšný pro tuhle společnost. Že pro ni dlouhodobě pracuje, že se snaží špatné věci posouvat k řešení a změně, že má dlouhodobě pevné názory. Takového člověka si já představuji jako prezidenta. Necítím se dosud na to...," řekl v červenci na přímý dotaz ParlamentníchListů.cz Okamura.
V úterý svoji politickou dráhu konečně připustil oficiálně. Utká se o křeslo senátora
V úterý v podvečer poté Okamura vysvětlil také to, proč se rozhodl po sedmi letech opustit pozici mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), kterou vykonával po celou dobu bezplatně. "Rozhodl jsem se tak sám, o své vlastní vůli, jelikož bych se rád nyní ještě více aktivněji koncentroval na řešení celospolečensky palčivých témat.,Za sebe můžu říct, že jsem hrubě nespokojený s politickou situací v naší zemi," uvedl pro ČTK.
A poprvé zcela konkrétně a jasně připustil, že v souvislosti s větší občanskou aktivitou zvažuje i svoji aktivní účast v politice. Jeho jméno by se tak mohlo objevit na volebních lístcích do Senátu ve Zlíně.
"Tam odkud pochází rodina mé matky, ve Zlínském kraji. Jsem napůl Moravák," řekl Okamura. Pokud podzimní kandidaturu do Senátu potvrdí, pak prý ale půjde do voleb sám za sebe. "Rozhodně nebudu na kandidátce žádné politické strany," řekl.
Japonec stanul i v čele jihoamerické země
A tak, i když člověku, který se narodil v Japonsku a strávil tam posléze deset let života, mnozí jeho původ nedokážou odpustit, objevují se i souhlasné hlasy, že by v případě jeho úspěchu v kandidatuře, padl jeden velký český předsudek – tedy to, že prezidentem nemůže být někdo, komu částečně koluje v žilách i japonská krev (školy absolvoval v Česku, za Čecha se však podle svých slov považuje).
Nebyli bychom přitom první, kdo by si takovýto počin mohl přičíst. Muž japonského původu Alberto Fujimori, stanul v letech 1990 až 2000 na postu prezidenta v Peru. Pomohl překonat této latinskoamerické zemi hlubokou ekonomickou krizi a omezit vliv teroristických organizací. Výsledný dojem ovšem kazí fakt, že byl poté v roce 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
