Někdy poněkud kontroverzní politoložka a kritička současných poměrů Vladimíra Dvořáková vydává knihu, která by měla vyjít začátkem května. „Ta kniha se jmenuje Rozkládání státu. Jinými slovy není o budování státu, ale je tam popisován proces spíše opačný,“ informovala pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková.
„Je to kniha v zásadě politologických analýz určených ale široké veřejnosti, proto jsem se zde snažila o srozumitelný jazyk. Pokouším se zde odpovídat na otázky k čemu a proč dochází, zkrátka co se to děje v této společnosti,“ popsala politoložka.
Nehledejte výzvu k revoluci
„Snažím se tu vysvětlit něco jako obecně politickou kulturu, jak vnímáme právní stát, jak vnímáme a jaké chyby děláme ve vnímání institucí. Odpovědi se pokouším dát i na význam občanských společností, na to, co mají nebo naopak nemají dělat politické strany,“ přiblížila autorka obsah knihy.
„Určitě důležité je vědět i to, co má znamenat, že se politici zodpovídají veřejnosti, to znamená, že skládají účty... Nehledejte tam výzvu k revoluci. Tam je popsané, kde jsou chyby, které přesto, že jsou chybami, bývají často propagandisticky využívány ve prospěch politiků,“ dodala Dvořáková.
Psali jsme:
Politik nebo občan - jak se to zrovna hodí
„Jako příklad může postačit, zda je politik jako každý normální občan a může si dělat vše, co se mu umane. Není normálním občanem! Je institucí a může dělat ve veřejném prostoru jenom to, co je pro tu instituci dáno zákonem,“ je přesvědčena Dvořáková.
„Snažila jsem se prostě o popis takových věcí, které se často u nás ideologicky používají, aby se dosáhlo svého a aby si „nebohý“ politik mohl klidně dělat všechno, protože je normální občan. A on se nám pak transformuje tu v politika, což má své výhody, protože má imunitu – a pak se nám zase transformuje v obyčejného občana, co si může dělat, co chce,“ varuje politoložka.
Když už lidi na náměstí dostanete...
Také jsem se zde pokusila o malinko případovou studii, jak se vytváří klientelistické sítě, jak mohou vznikat,“ dodala ParlamentnímListům.cz Dvořáková.
Ta nastínila, jak by měla vypadat osa v boji s korupcí:„Je jasné, že bojovat s korupcí v padesáti bodech je zhola nemožné, měla by být jistá hierarchie a začít je třeba způsobem, který odpojí politiky od zdrojů financí. To znamená zákon o státní službě, regulování financování politických stran a tak dále.“
Že se politoložka obává lidí v ulicích, je celkem známá pravda, které se nevyhnula ani ve své knize. „Pro širší veřejnost je rozhodně ta část, která popisuje úskalí toho, když občané vysílají politikům signály, že se jim jejich chování nelíbí. Tam popisuji, nač si dát pozor, když člověk organizuje petici. Pokud už organizuje demonstrace a dostane ty lidi na náměstí, tak neméně důležitá je i schopnost ty lidi z toho náměstí dostat,“ shrnula politoložka.
Psali jsme:
..jít do toho v mezích zákona
„Měla jsem potřebu napsat jakousi příručku k tomu, že politici mnohdy dostávají společnost tam, kam chtějí tím, že opakují strašně nesmyslné věci, interpretují si ústavu jak chtějí a manipulují tak veřejností. A ta příručka popisuje, pokud by člověk chtěl jít do toho měnit poměry v zemi rozumným způsobem a takřka v mezích zákona,“ zasmála se Dvořáková při poslední poznámce.
Se smíchem připustila i to, že reklamou knize, a to zcela zadarmo je v současnosti mediálně propíraná kauza odposlechů mezi někdejším pražským primátorem Pavlem Bémem a lobbistou často označovaným jako kmotr Romanem Janouškem.
Bém s Janouškem - reklama zadarmo
„Souvislost tu opravdu není, kniha šla do tisku už v lednu,“ podotkla Dvořáková. „Ale jsou tam podobné případy popisované. Nicméně cílem není vyřešit je, ale upozornit na ně a ukázat, kde je problém společnosti a aby se ta společnost nějakým způsobem orientovala?“ řekla Dvořáková redakci.
Každopádně připustila, že kauza Bém Janoušek je skutečně jakousi klasikou při hledání kořene zmiňovaných problémů. „Navíc tohle je projev, který upřímně řečeno není v ničem překvapivý, snad jen v otevřenosti té komunikace. Jinak to, že to takhle funguje asi tušíme už dlouho všichni,“ míní politoložka.
„Já zveřejnění těch nahrávek vítám. A jsou jen potvrzením toho, jak podobné vazby politiky s byznysem vznikají. Vazby, které jsou vytvářeny přes různé služby a protislužby, kontakty, obcházení zákonů. Je tu maximální snaha vytvářet netransparentní prostředí, kde nikdo moc neví jak se rozhoduje, kdo rozhoduje,“ míní o problému politoložka.
- SLEDUJEME téma: Janouškovy odposlechy
BIS nás častokrát varovala
„Zarážející je i neexistence jakýchkoliv etických kodexů, které by se dodržovaly. Tomu se všichni jen smějí. Nějaký etický kodex, co to je? To není vymahatelné. Ale v normálních civilizovaných zemích většina takových věcí není řešena zákonem. Ale prostě se ví, že takhle se politik nechová a když se tak chová a je přistižen, tak prostě odstoupí,“ konstatovala Dvořáková.
Odposlechy zveřejňované deníkem MfD ale s sebou vedle zveřejnění nějaké nepravosti můžou nést podle ní ještě vedlejší produkt: „Já začínám mít pocit, že se celá ta kauza používá i k tomu, aby se šlo proti BIS, odkud údajně měly nahrávky prvotně uniknout. Vezměte si, že BIS měla hlavně v poslední dob hodně kritická vystoupení, kdy tyhle odposlechy odpoví dají tomu, co často avizovala.
Varovat Klause před kamarádem Bémem?
„Tady je kladena otázka, zda třeba nahrávky Béma s Janouškem dávala vrcholným politikům nebo ne. Ale popravdě, já osobně bych některé podobné věci vrcholným politikům vůbec nedávala, protože oni jsou součástí těch kauz,“ míní Dvořáková.
„Jak chcete varovat pana prezidenta Václava Klause, který byl s Bémem spojený velmi úzce, pro kterého byl Bém nejlepší primátor? Komu to má BIS říct, když předání těch informací by zřejmě nepřineslo nápravu, ale staly by se naopak varováním pro takto se chovající politiky, aby jen byli opatrnější?“ položila politoložka řečnickou otázku.
Na BIS se útočí, možná jí chce někdo kontrolovat
„Hodně jsou vedeny útoky proti BIS i z pozice, oni to věděli a nic neudělali. Ale málokdo se podívá na to, co BIS může. To není policie, je to zpravodajská služba. Oni mají především monitorovat a upozorňovat na některá rizika,“ myslí si Dvořáková.
„Já mám zkrátka trošku obavy, že teď s těmi odposlechy – které já osobně jsem velmi ráda, že byly zveřejněny – tu není něčí snaha dostat tajné služby pod určitou kontrolu. To by pak byl velký problém“ uzavřela pro ParlamentníListy.cz Vladimíra Dvořáková.
- Další názory profesorky Vladimíry Dvořákové ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
