Kromě mizerných potravin je problémem v obchodech i děsivá hygiena

Zákazníci tak nejenže si domů z obchodů často odnášejí nekvalitní potraviny, ale ještě každodenně narážejí na nízkou úroveň čistoty prodejního prostředí. Problém je prý v tom, že v současnosti platné nařízení Evropského parlamentu a Rady, které upravuje požadavky na hygienu potravin, je v případě nároků na čistotu prodejních míst velice obecně formulované a v mnoha bodech nejasné. Provozovatelům tak dává možnost mezi hygienickými normami lavírovat a nezřídka je i obcházet. A navíc, takřka nepostihnutelně.

„Až do devadesátých let u nás platilo, že stát byl v případě kontroly hygienických norem mocný dozorový orgán. Existovaly městské a okresní veterinární správy a hygienické stanice, které byly pověřeny kontrolou provozoven, v nichž byly pravidelně odebírány stěry a vzorky potravin. Prodejci byly zkrátka pod přísnou hygienickou kontrolou a prodejny důkladně sledovány. Tehdejší počet veterinárních inspektorů umožňoval zkontrolovat každou prodejnu, včetně celé prodejní plochy, zařízení i lahůdkářské výrobny, až jedenkrát měsíčně. Provozovatelé tak byli tlačeni k udržení určitého standardu čistoty,“ říká konzultantka v oblasti hygieny Dana Walterová.

Jedním dechem však upozorňuje na to, že po roce 1990 ovšem stát postupně přenesl své pravomoci na samotné provozovatele obchodů. A ti podpořeni tím, že v současně platných předpisech vlastně ani nikde není k nalezení přesný výklad pojmu sanitace, vzali hygienické předpisy do svých rukou. „Z praxe navíc vím, že personální kapacita současného kontrolního orgánu neumožňuje pravidelné a časté kontroly přímo na prodejnách. A to provozovatelům dodává ještě na kuráži,“ doplnila pro ParlamentníListy.cz Walterová.

Celé nařízení EU ZDE

Ne každý dezinfikuje nákupní košíky, odstraňuje zapečené nečistoty...

Její slova potvrdil i Milan Horyl ze společnosti Clean4you, která se zabývá speciální údržbou a čištěním obchodů.

„Důraz na čistotu prodejních prostor a kvalitu úklidu se liší u každého provozovatele obchodu. Všeobecně lze říci, že jedna skupina se spokojí s klasickou sanitací, jako je mytí podlah a odstranění viditelných nečistot z povrchu regálů a dalšího vybavení prodejny. Ta druhá, bohužel zatím minoritní skupina, si však již uvědomila, že kvalitní a komplexní hygiena prodejních prostor se jim vyplatí především ve vztahu k zákazníkovi. V těchto případech je úklid a sanitace prováděn nad rámec běžné české úrovně,“ sdělil Horyl.

A vysvětlil, co znamená to, že jde něco nad rámec běžné české úrovně. „Například to, že je zajišťována dezinfekce nákupních vozíků, provozovatelé nechávají odstranit zapečené nečistoty z pečících plechů v dopékárnách, což se mimo jiné znatelně projeví na kvalitě prodávaného pečiva. Pozornost je kladena i na dezinfekci pokladních boxů a pásů - jednoduše tedy všeho, s čím zákazník během nákupu přichází do přímého kontaktu,“ řekl Milan Horyl.

Chybí jasně daná pravidla

České obchody tak nyní sázejí při dodržování hygienických standardů na to, že zde chybí jasně definovaná pravidla a požadavky na hygienu v prodejních prostorách. Platné je přitom Nařízení o hygieně potravin, které v roce 2004 nahradilo českou Vyhlášku Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin.

I když toto nařízení uvádí povinnost provozovatele obchodu stanovit si v rámci své hygienické praxe hygienické zásady a dodržovat je a stejně tak povinnost zabezpečit zdravotní nezávadnost potravin, jsou zmíněné požadavky jen obecného charakteru.

Nařízení ale například už blíže nespecifikuje úroveň kvality hygienických zásad. Tedy to, v jakém rozsahu, jak důkladně a jak často má být sanitace prodejních prostor prováděna.

Zajistí se jen nejnutnější sanitární služby, bez ohledu na rizika

To nahrává do karet provozovatelům obchodů, kteří nejčastěji zajistí jen nejnutnější sanitární služby, bez ohledu na možná zdravotní rizika zákazníků. Tento stav navíc umocňuje fakt, že jsou nejednoznačně jsou popsány také kontrolní mechanismy.

Nařízení totiž uvádí všeobecné hygienické požadavky, například jak mají vypadat stěny, povrchy prostor, zmiňuje povinnost provozovatele stanovit si mikrobiologická kritéria a dodržovat je. Jaká to budou, je již však na samotném provozovateli. Zákazník se tak musí smířit se skutečností, že není nikde dáno, jak často je potřeba sanitaci prodejen provádět a ani v jakých intervalech má být dodržování hygienických zásad kontrolováno ze strany pověřeného orgánu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je tak jako kontrolní orgán často bezmocná.

Inspektoři však velký nárůst špatného prodeje nezaznamenávají

Podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy se však o nějak závratný ani dramatický skok směrem k horšímu v pohledu na hygienu prodeje prý nejedná. „Letos od začátku roku začala česká veřejnost klást značné požadavky na kvalitu prodávaných potravin, a tak se naše činnost zejména v této oblasti zintenzívněla. Ostatně výsledky našeho šetření jsou známy. Co se týká kontroly hygieny prodeje potravin, i na tu se zaměřujeme, avšak zásadní změny k horšímu v nějaké vyšší míře jsme dosud nezaznamenali,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz mluvčí Kopřiva. To, že by však nedocházelo k pochybením při prodeji však z pochopitelných důvodů zcela vyloučit prý nelze.

Průběžně se totiž na chyby v prodeji během kontrol naráží. Například před několika dny byla zjištěna v Ústeckém kraji v jedné z prodejen celá řada hygienických nedostatků při prodeji potravin a výrobě. Během rozpékání zmrazených polotovarů našli inspektoři vážné nedostatky. A tak uložili zákaz použití prostor pro výrobu potravin.

Možná tedy, že je za vším jen nějaké ukryté lobby firem, které se zabývají sanitárním úklidem. Každopádně vyčítat jim to nelze. Pozitivní přínos důkladné sanitace prostor na zdraví zákazníků je totiž zřejmý a asi každý ho umí ocenit. Prodejny, zvláště ty s potravinami, představují totiž místo, které navštěvuje každý bez výjimky, a denně se tu křižují cesty stovek lidí, z nichž mnozí jsou s dodržováním hygienických zásad na štíru.

Víte, kolik lidí se dotýkalo nákupního košíku, v kterém vezete chleba?

Není přitom tajemstvím, že například madla nákupních vozíků jsou jedním z nejvíce kontaminovaných veřejných povrchů. Stačí si jen představit množství osob, které se jich denně dotkne. Je prokázáno, že osmdesát procent infekcí je šířeno prostřednictvím kontaktu rukou s jiným objektem. Přitom některé mikroorganismy jsou infekční již ve velice malém množství a na neporózních površích jako jsou kuchyňské linky, telefony nebo držadla nákupních vozíků dokážou přežít hodiny až týdny.

Například na zmiňovaných madlech vozíků byla v řadě výzkumů zaznamenána přítomnost slin, krve, fekálií, hlenů, a dále bakterie jako jsou pseudomonády, listerie, salmonely, koliformní bakterie, enterokoky, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. Zákazník si tak z obchodu může přinést, kromě zamýšleného nákupu, i neplánovaný bonus v podobě průjmového onemocnění nebo zánětu.

Po nákupu lze přinést domů i chřipku či žloutenku

Dotekem se navíc mohou šířit také virová onemocnění jako chřipka, rotavirové infekce nebo hepatitida. Důkladná a pravidelná dezinfekce a sanitace takto frekventovaných kritických míst by tedy měla být alfa omegou každého provozovatele obchodu. O to více nyní, kdy už i výzkumy prokázaly, že zákazníky nejvíce od nákupu odrazují znečištěné a neudržované prodejny.

V USA se ptali, co zákazníkům v obchodech vadí - shodneme se s nimi?

V minulosti se této problematice věnovali odborníci i za Oceánem. Jejich studie publikovaná v odborném periodiku Convenience Store Decisions se přitom zaměřila na hlavní důvody, jež negativně ovlivňují zákazníky při utváření vztahu k nákupnímu centru či obchodu.

Devadesát devět procent z dotazovaných tam v anketě uvedlo, že málo čisté nebo špinavé prostředí jednoznačně negativně ovlivňuje jejich vnímání obchodu. Jako nejvíce odpuzující zákazníci hodnotili špinavé toalety (95%) a nepříjemný zápach v prostoru nákupního místa (92%). Dále se na negativním vnímání obchodu podepisuje nízká úroveň zákaznického servisu (90%), špinavé podlahy (86%), znečištěné nákupní vozíky a košíky (84%), vzhled a úprava zaměstnanců (83%), louže a skvrny na podlahách (83%), neoznačené kluzké podlahy (76%), zaprášené povrchy prodejních ploch (74%) či znečištěné skleněné vitríny a okna (68%).

Co způsobuje například listerie?

Listeria monocytogenes je patogenní mikroorganismus, který se vyskytuje ubikvitárně (tzn. je všudypřítomná) v prostředí, v půdě, ve vodě odpadní a říční, v hnoji, u zvířat (především u kuřat, dobytka a ovcí) i na rostlinách. Způsobuje onemocnění z potravin zvané listerióza, které vzniká především po konzumaci nepasterovaných sýrů a mléčných výrobků, kontaminované zeleniny a při požití nesprávně připraveného jídla z masa. Může se projevit střevními a žaludečními potížemi, bolestmi hlavy, zvracením, průjmem atp. Těhotným ženám může listerióza způsobit předčasný porod nebo potrat.

Nejvíce ohrožení jsou staří lidé, novorozenci, těhotné ženy, lidé s rakovinou, nemocní AIDS, se žloutenkou nebo lidé se sníženou obranyschopností organismu z jiných příčin. Zdravý člověk není prakticky ohrožen.

V podmínkách pro růst a množení je Listeria monocytogenes proti ostatním patogenním mikroorganismům neobvyklá, protože se dokáže množit už při chladničkových teplotách (3 - 4 °C) a roste i při teplotách 45 - 50 °C.

Běžný pasterační proces však nepřežije (72 °C po dobu 16 sekund). Zmrazením potraviny se docílí jen velmi malého ničivého účinku Listeria monocytogenes.

Je velmi málo pravděpodobné, že malé množství bakterie v potravinách způsobí listeriózu, ale je známo, že požití potraviny kontaminované více než 1000 bakterií Listeria monocytogenes způsobí onemocnění ohroženým skupinám lidí. (Zdroj: CZPI)

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.