Od roku 2000 do roku 2010 se v Česku podle údajů Českého statistického úřadu zvýšila průměrná čistá peněžní vydání domácností (ze statistiky rodinných účtů) nominálně o 63,3 procenta a dosáhla průměrné měsíční hodnoty 10 835 Kč na osobu. Z této částky už největší díl neukrajují výdaje na potraviny, jak tomu bylo ještě donedávna.
„Za posledních dvacet let se změnila struktura vydání domácností tak, že v devadesátých letech byla nejvýznamnější položkou vydání za potraviny a nealkoholické nápoje, zatímco v posledních letech se na jejich úroveň dostaly výdaje, které jsou spojeny s bydlením. Poslední tři roky jsou už tyto položky vyšší než výdaje za potraviny. To ukazuje rozdílný průběh inflace v těchto oblastech,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz analytik společnosti STEM Jaroslav Huk.
Za deset let bydlení přeskočilo náklady na jídlo
Zatímco ještě v roce 2000 činil podíl potravin a nealkoholických nápojů na měsíčních celkových výdajích jedné osoby 23,2 procenta, v roce 2010 už klesl jen na 19,3 procenta. Opačným směrem se naopak vydal podíl nákladů na bydlení. V roce 2000 byl na úrovni 18,4 procenta, o deset let později už dosáhl výše 21,7 procenta, čímž se bydlení stalo nejvyšší výdajovou položkou českých domácností. Tento trend potvrzují i předběžná data za rok 2011, podle nichž tvoří náklady na bydlení už 22,4 procenta celkových nákladů.
Za katastrofální považuje růst podílu nákladu na bydlení na celkových výdajích poslanec ČSSD Stanislav Křeček, podle něhož se vláda nesnaží řešit situaci těch, kteří mají problémy náklady spojené s bydlením hradit. „A to se ve sněmovně projednává návrh na odebrání příspěvku na bydlení. Ještě horší je tato skutečnost v souvislosti s omezením růstu důchodů,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.
Čím dražší bydlení, tím hůře pro ekonomiku
Česko ale tímto vývojem jen napodobuje to, co je obvyklé ve vyspělých evropských zemích. Podle posledních údajů byla ČR na 18. místě z 27 zemí EU ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák. Zatímco vyspělejší země mají podíl nižší, ve východní Evropě se za jídlo tradičně vydávalo z rodinných rozpočtů nejvíce. V bydlení je to právě naopak, protože domácnosti ve vyspělých západoevropských zemích mají výdaje na ně vyšší.
Sociálnědemokratický poslanec ale poukazuje na to, že se tento trend podepíše nejen na životním stylu obyvatel, ale i na ekonomice státu. „Tím, že jsou lidé nuceni vydávat takové peníze jenom za bydlení, tak to podvazuje jejich schopnost opatřovat si jiné výrobky. Čili oděvy a další spotřební zboží domácností bude klesat. Když si lidé nic nekupují, tak ti, co něco vyrábějí, dopadnou špatně. Tím, že šetříme, podvazujeme nejen domácí poptávku, ale celou ekonomiku,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.
Důchodci mají podle sociální charty garantováno právo na bydlení
Předseda občanského sdružení Rada seniorů ČR Zdeněk Pernes si stěžuje na to, že dynamika růstu nákladů na bydlení je daleko rychlejší než dynamika růstu penzí. Vadí mu rovněž to, že český stát nemá žádný zákon o sociálním bydlení. „To je ve vztahu k důchodcům protiprávní,“ prohlašuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Pernes.
„Ústavním pořádkem mají důchodci jako jediná sociální skupina na základě Evropské sociální charty, která je součástí ústavního pořádku, garantováno právo na bydlení a Česká republika dosud příslušný právní předpis nezpracovala. To je i jeden z požadavků, které jsme předali vládě na seniorské manifestaci před čtrnácti dny. Rovněž je to součást seniorské petice, kterou budeme předávat petičnímu výboru sněmovny příští čtvrtek,“ dodává šéf Rady seniorů.
Levnější potraviny řešením nejsou
Nejen senioři tak při rostoucích výdajích na bydlení začnou šetřit na jídle. „Tradici má takové to vystávání ve frontě na levnější potraviny, ale po pravdě řečeno na tom se zase až moc ušetřit nedá. Dost se teď mluví o tom, co všechno lidé konzumují. Jeden můj kolega říká, že salám pod sto korun se dá dát akorát psovi. Salám se za takové peníze udělat nedá. Je zřejmé, že to je na úkor kvality,“ nepovažuje analytik společnosti STEM Jaroslav Huk takové řešení za správný krok.
Růst nákladů na bydlení straší především ty, jimž na ně přispívá stát. Platí, že nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. V roce 2013 dojde zrušením stávajícího příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení k zavedení jednoho příspěvku na náklady na bydlení. A protože cílem opatření je úspora státu, dosavadní příjemci dostanou na příspěvcích méně než dosud. Kombinace s růstem nákladů na bydlení je tak pro ně hodně nevábná.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
